Č. 1924.

Dávka z přírůstku hodnoty: Byly-li o právním jednání sepsány punktace a strany smluvní neučinily výslovně platnost právního jednání závislou na zřízení písemné smlouvy, považovati jest den podpisu punktací za dobu zcizovacího jednání ve smyslu § 12 mor. dávk. ř. ze dne 24. prosince 1914 č. 18 z. z. z r. 1915.
(Nález ze dne 3. února 1923 č. 1548.)
Věc: Jan a Evžen B. a Markéta P. v B. proti moravskému zemskému výboru v Brně o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost. Důvody: Punktacemi ze 7. září 1920 prodali st-lé družstvu dům č. — v B.
Podle těchto punktací byla pak sepsána smlouva kupní daná v B. dne 25. března 1921.
Z převodu uvedené nemovitosti byla st-lům vyměřena dávka z přírůstku hodnoty podle předpisů vl. nař. ze dne 23. září 1920 č. 545 sb. z. a n., proti čemuž podali stížnost mimo jiné z důvodu, že dávka má býti vyměřena podle ustanovení zákona ze dne 26. prosince 1914 č. 18 z. z. z r. 1915.
Mor. z. v. stížnosti v tomto bodě nevyhověl s odůvodněním, že punktacemi nebyl ještě proveden převod, ježto pouhé sepsání punktací nelze míti za pravoplatné ukončení právního jednání.
O stížnosti do tohoto výroku uvážil nss toto:
Punktace ze 7. září 1920 uzavřeny byly za platnosti dřívějšího řádu o dávce z přírůstku hodnoty ze dne 26. prosince 1914 č. 18 z. z. z r. 1915, jest proto dle předpisů tohoto zákona posouditi, zda již zřízením punktací o právním jednání stran založena byla povinnost k dávce.
Dle § 12 cit. dávk. ř. jest pro vyšetření přírůstku hodnoty a doby držení rozhodným obsah a doba zcizovacího jednání, na jehož základě se převod děje.
Mluvě o zcizovacím jednání má tedy zákon na mysli právní jednání, jímž byl konstituován závazný právní důvod pro převod, tedy právní jednání, které je perfektní a jeví plný právní účinek. Punktacemi nazývá všeob. zákon obč. listinu, která o hlavních bodech smlouvy zřízena a od stran podepsána byla, než ještě byla formální listina o smlouvě sepsána a ustanovuje, že už taková listina (punktace) zakládá ta práva a závazky, které v ní jsou vyjádřeny.
Dle tohoto ustanovení jest tedy již punktace obsahující dohodu stran o podstatných bodech (essentialia negotii) pokládati za perfektní právní jednání, i když strany zamýšlely, aby o uzavřeném tak již právním jednání sepsána byla později formální listina.
V daném případě punktace smluvními stranami dne 7. září 1920 uzavřené a podepsané obsahují podstatné kusy kupní smlouvy a jest ze znění jich nade vši pochybnost patrno, že vůle stran směřovala k tomu, aby punktavemi byl již závazně konstituován právní důvod pro převod prodávané nemovitosti.
Praví-li se v punktacích těch, že doba zřízení formální listiny o kupu bude později určena a že odevzdání domu v držbu kupce stane se v den podepsání formální listiny o koupi, není tím právní povaha punktací a jejich platnost a závaznost nijak dotčena, neboť strany tím neprojevily vůli, že činí platnost punktací závislou na pozdějšími zřízení formální listiny o smlouvě, a v listině o koupi dne 25. března 1921 zřízené v odst. 1 výslovně prohlásily, že punktacemi ze dne 7. září 1920 byl již prodej domu uskutečněn a jen zřízení listiny o koupi pozdější době vyhrazeno.
Punktacemi ze dne 7. září 1920 bylo tudíž uzavřeno právní jednání, které se stalo podpisem stran na punktacích perfektním ve smyslu § 885 o. z. o. a jest proto den 7. září 1920 pokládati za dobu zcizovacího jednání směrodatnou pro vyměření dávky přírůstku hodnoty dle § 12 dávk. řádu z r. 1914. Názor žal. úřadu, že § 885 o. z. o. činí platnost punktací závislou na podmínce, že řádná listina o smlouvě sepsána nebyla, odporuje znění i duchu tohoto ustanovení, které právě má na mysli, že po punktacích dojde ještě k sepsání formální listiny (arg. slova »noch nicht«) a bylo proto nař. rozhodnutí, na názoru tom založené, pokud jím stížnost do platebního rozkazu zamítnuta byla, zrušiti jako zákonu odporující.

Citace:

Nález č. 1924. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 411-413.