Č. 1810.Administrativní řízení. — Stavební právo: Zastupovati v stavebním řízení lázeňské zájmy (v Mariánských Lázních) není povolána obec jako obec, nýbrž toliko stavební úřad, pročež není obec legitimována pro domnělé porušení zájmů těch v administrativním pořadu instančním si stěžovati.(Nález ze dne 3. ledna 1923 č. 20388/22). Věc: Městská obec Mariánské Lázně proti zemskému správnímu výboru v Praze (za stranu zúčastněnou Dra K. H. adv. Dr. Eugen Pštross z Prahy) o legitimaci ve stavební věci. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Výměrem městského úřadu v Mar. Lázních ze 17. července 1921 bylo majitelům domů čp. — Dru K. H. a čp. — Dru R. F. nařízeno, aby vzhledem k výsledkům komisionelního šetření ze zdravotních a lázeňských ohledů zvýšiti určitým způsobem na svých domech komíny, které obtěžují okolí kouřem a sazemi. Když příkaz ten k rekursu obou jmenovaných majitelů domů byl rozhodnutím okr. správní komise z 12. října 1921 zrušen a obec Mar. Lázně odvolala se z toho k zemskému správnímu výboru, tento úřad nař. rozhodnutím odvolání obce odmítl, poněvadž tu nejde o subjektivní právo obce, nýbrž o zachování objektivní normy, k tomuto úkolu povolána jest však obec jenom jako úřad stavební, a v této vlastnosti není legitimována stěžovati si do rozhodnutí stavebních instancí vyšších.O stížnosti obce, která rozhodnutí to naříká jako nezákonné, N. s. s. uvážil: Policejní normy řádu stavebního dány jsou — jak plyne již z policejní povahy jejich — v zájmu veřejném. Hájiti těchto veřejných zájmů, stavebním řádem chráněných — k nimž náleží nesporně také veřejný zájem zdravotní (srv. §§ 36, 47 a j.) — povolány jsou z úřední povinnosti a moci úřady pověřené výkonem řádu stavebního. Tím změněn byl § 28 bod 9 ob. zříz., kterým stavební policie a vykonávání řádu stavebního prohlášeno za součást vlastního oboru působnosti obce. Z toho jde však, že i když stavebním úřadem jest v tom kterém případě orgán obecní, nemá orgán tento jiné funkce než jako první instance správní, neplyne však z toho, že by správní oprávnění v působnosti oné zahrnutá měla povahu subj. práv obce, a že by tedy obec vůči vyšším instancím měla právo žádati, aby správa ona vykonávána byla určitým způsobem odpovídajícím vůli obce resp. jejích orgánů. Oprávnění ona jsou pouhými kompetencemi, jež obecní orgány vykonávají jako úřady, a tudíž jen jako články instanční hierarchie úřední, pročež nelze obci přiznati legi- timaci, aby z tohoto titulu zájmy ony uplatňovala v postupu instančním jako strana. Jak bylo dovoděno v zdejším nálezu z 21. února 1919 čj. 987 (Boh. 53 adm.), poskytuje stavební řád v jistých mezích sousedům, ježto jim z porušení obecných zájmů stavebním řádem chráněných v prvé řadě a bezprostředně újma hrozí, právo, aby policejní normy stavebního řádu ve svůj prospěch v pohyb uvedli. Pokud by obec v určitém případě náležela mezi sousedy, nebylo by ovšem možno legitimaci k hájení těchto jejích zájmů jí upírati. Jenom touto myšlenkou — poskytnouti zvláštní ochrany sousedům, zvýšenou měrou tangovaným, — vysvětluje se však i ustanovení §§ 12 a 35 stav. ř., aby totiž k dotčenému komisionelnímu řízení přibráni byli vždy zástupci obce, kterážto ustanovení mají na mysli obec toliko jako majitelku veřejného statku v každém stavebním případě potentielně dotčeného, a jen v této vlastnosti postavení strany jí přiznávají. St-lka v daném případě opírá svou legitimaci tím, že je povolána zastupovati zvláštní veřejné zájmy obce jako místa lázeňského. Stavební řád přihlíží však k zájmům těmto jedině v kompetenčním předpisu svého § 9, jinak však nebéře na ně zvláštního ohledu. Z toho nutno souditi, že i hájení těchto zájmů lázeňských přísluší obci toliko jako stavebnímu úřadu, v němž se podle stav. řádu (srv. §§ 2, 13/2, 36, 47) soustřeďuje zastupování všech veřejných zájmů stavbou dotčených, pokud výslovně není svěřeno úřadu jinému. Vzhledem k tomu nelze však přiznati obci legitimaci, aby zájmy ty uplatňovala v stavebním řízení jako strana, i bylo proto stížnost zamítnouti.