Č. 1947.


Policejní právo trestní: Je podstatnou vadou, nevyšetřil-li úřad — než odsoudil stranu proto, že neohlásila cestujícího u ní ubytovaného do 24 hodin podle nař. min. pro Slov. ze 14. září 1919 č. 146 — kterého dne a v kterou hodinu se cestující u ní ubytoval a kterého dne a v kterou hodinu byl policejně ohlášen.
(Nález ze dne 8. února 1923 č. 2227.) Věc: Mořic L. v Prešově proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě stran přestupku předpisů o ohlášení se k pobytu.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Rozsudkem policejního kapitána města Prešova ze dne 14. srpna 1921 č. — byl Mořic L. uznán vinným přestupkem nařízení min. pro Slov. ze dne 14. září 1919 č. 146 (6201 adm.), jehož se dopustil tím, že ubytoval dvě cizinky, aniž by je byl u policejního kapitána během zákonité doby ohlásil, a odsouzen proto k trestu peněžité pokuty 500 Kč, v případě nedobytnosti k trestu vězení 25 dnů. Rozsudkem župana župy Šáryšské v Prešově byl k odvolání Mořice L. rozsudek stolice 1. na základě jeho odůvodnění potvrzen. Rozsudkem min. pro Slov. byl rozsudek stolice 2. v neapelované části ponechán netknutým, v apelované části potvrzen z jeho důvodů.
Rozhoduje o stížnosti Mořicem L. do posléz uvedeného rozsudku na nss vznesené uvážil soud toto:
Žal. úřad založil své rozhodnutí stejně jako stolice první na předpokladu, že cizinky Irena a Jolana F. odhlásily se dle svých cestovních pasů, za účelem návštěvy lázní Bardiovských vystavených, v Bardiově 9. srpna 1921, ubytovaly se u svého otce Mořice L. v P. a že ve lhůtě 24 hodin od jejich příchodu do P. nebyly ohlášeny u policejního úřadu v P. k pobytu.
St-l namítá, že ohlášení příchodu jeho dcer se stalo k jeho poukazu v předepsané lhůtě.
Dle nařízení min. pro Slov. ze dne 14. září 1919 č. 146 byla obecní představenstva na Slovensku povinna vyhlásiti, že každý do obce nepříslušný cestující nebo jeho ubytovatel povinen jest po příchodu cestujícího během 24 hodin oznámiti u obecního představenstva cestujícího, jakož i účel jeho příchodu. V dalším odstavci prohlašuje se promeškání tohoto hlášení za přestupek.
K podstatným náležitostem skutkové povahy tohoto přestupku náleží tudíž, že nebyl oznámen cizinec a účel jeho příchodu do 24 hodin, čítaných od jeho příchodu, u obecního představenstva resp. u policejního kapitanátu měst s regulovaným magistrátem, ke kterým tehda náležel P.
Pro úsudek, zda se hlášení ve smyslu cit. předpisu stalo včas, jest tedy rozhodnou doba (den a hodina) příchodu a doba hlášení tohoto příchodu u příslušného úřadu.
Dle správních spisů nebylo však vyšetřeno, kterého dne a v kterou hodinu Irena a Jolana F. do P. přišly a kterého dne a v které hodině byl příchod jejich u policejního kapitanátu ohlášen.
Proto nemá opory ve spisech správních výrok žal. úřadu, že v době, kdy se osoby posléz zmíněné dle svého udání k policejnímu kapitanátu v P. za účelem hlášení dostavily, byla lhůta 24 hodin k jich hlášení předepsaná již zmeškána, a nebyla tudíž skutková povaha přestupku nařízení ze dne 14. září 1919 č. 146 náležitě zjištěna.
Pro tuto podstatnou vadu řízení bylo napadené rozhodnutí dle § 6/2 zák. o ss zrušiti, aniž bylo se zabývati dalšími výtkami stížnosti.
Citace:
Nález č. 1947. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 464-465.