Č. 1954.

Obecní samospráva: K § 97 ob. zříz. česk.
(Nález ze dne 10. února 1923 č. 2152).
Věc: Frant. K. na S. (adv. Dr. J. Veil z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze o pronájem osadních lomů v L.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Obecní zastupitelstvo v L. usneslo se 14. března 1920 pronajmouti žulový lom patřící osadě z volné ruky Františku K. od 1. června 1920 na šest let za nájemné 400 Kč ročně. Když několik občanů podáním z 3. července 1921 proti tomuto pronájmu si stěžovalo, osk rozhodnutím z 24. září 1921 příslušnou nájemní smlouvu zrušila, ježto nebyla dle § 97 bodu 4. ob. zř. osk-í schválena, a nařídila provedení nového pronájmu veřejnou dražbou, poněvadž za daných okolnosti se dá z jistotou očekávati, že se docílí veřejnou dražbou vyššího nájemného.
Odvolání podané z usnesení toho st-lem zsv rozhodnutím zamítl a usnesení osk potvrdil. V důvodech poukazuje na ustanovení § 69 ob. zř., dle něhož veškeré jmění obecní, které může přinášeti užitek, má býti spravováno tak, aby se z něho trvale co možná největšího důchodu nabylo a prohlašuje usnesení osk, která odepřela ve smyslu § 97 bod 4. ob. zř. pronájem schváliti, ježto veřejnou dražbou docílilo by se daleko vyššího nájemného, za plně odůvodněné ustanovením zákona.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí nss uvážil:
Žal. úřad — jak patrno z odůvodnění nař. rozhodnutí — vychází z předpokladu, že usnesení osadního zastupitelstva v L. o pronájmu sporného lomu st-li bylo ve smyslu ustanovení § 97 bodu 4 ob. zř. předloženo osk-i ke schválení, žádané schválení pak tímto úřadem usnesením z 24. září 1921 odepřeno.
Předpoklad ten je však — jak stížnost správně vytýká — v rozporu se spisy. Za schválení pronájmu onoho nebylo vůbec žádáno. Na osk-i sporná věc byla vznesena stížností Antonína Ž. a spol. z 3. července 1921; osk pak usnesením, jež st-lem v pořadu administrativním u zsv-u bylo naříkáno, nerozhodovala o pronájmu tom podle § 97 ob. zř. a neodepřela mu své schválení, nemajíc pro takovýto výrok vůbec podkladu, nýbrž k uvedené stížnosti Antonína Ž. a spol. pronájem ten zrušila právě z důvodu, že pro něj schválení dle názoru jejího potřebné nebylo vyžádáno. Tento výrok má však podstatně jiný obsah a účinek, nežli výrok, kterým se odepírá schválení žádané ve smyslu § 97 ob. zř., a vyžaduje také jiného právního posouzení. Poněvadž je tu tedy v podstatném bodě rozpor se spisy, bylo nař. rozhodnutí v základě § 6, odst. 2. zák. o ss zrušiti, aniž bylo třeba zabývati se ostatními námitkami stížnosti.

Citace:

Nález č. 1954. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 481-482.