Č. 2253.Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí: Předpisu § 5, posl. odst. dávk. řádu z r. 1920, že při vyšetřování přírůstku hodnoty nemá se hleděti k ceně (hodnotě) příslušenství, sluší dbáti z povinností úřední. (Nález ze dne 21. dubna 1923 č. 6972).Věc: Kateřina W. v P. proti zemskému správnímu výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná. Důvody:Dle posl. odst. § 5 dávk. ř. ze dne 23. září 1920 č. 545 sb. nemá při vyšetřování přírůstku hodnoty hleděno býti k ceně (hodnotě) příslušenství (§ 296 o. z. o.), nýbrž jen k ceně nemovitosti samé. Tohoto imperativního předpisu dlužno dbáti z povinnosti úřední, jakmile z údajů strany jest patrno, že s nemovitostí nabyto neb zcizeno bylo i příslušenství. V daném případě předložila st-lka vyměřovacímu úřadu opis trhové smlouvy ze dne 5. května 1922, v níž uvedeno, že z trhové ceny vypadá částka 200000 K na dům, částka 50000 K na spoluprodaný hostinský inventář. Když pak vyměřovacímu úřadu vznikly pochybnosti, zda ocenění inventáře uvedenou částkou jest přiměřené a úřad zahájil se stranou jednání, byla, jak ze spisů zřejmo, mezi stranou a žal. úřadem uzavřena dohoda, že z celkové trhové ceny 250000 K bude na inventář počítáno 27000 K, kdežto zbytek 23000 K bude připočítán k ceně nemovitosti. Touto dohodou uznala st-lka jednak zcizovací hodnotu 223000 K za správnou, jednak vzdala se veškerých námitek, jež by proti hodnotě té i proti řízení jinak mohla vznésti a tudíž i možnosti instanční cestou s úspěchem proti hodnotě té neb řízení o ni brojiti a to z jakéhokoliv důvodu. To vyplývá z pojmu dohody, která vylučuje jakékoliv přezkoumání rozhodnutí na základě dohody příslušným úřadem vydaného, ať již po stránce věcné neb po stránce řízení dohodě předcházejícího. Vzhledem k tomu jsou bezdůvodné námitky, činěné nař. rozhodnutí, pokud se týkají zcizovací hodnoty a bylo proto stížnost zamítnouti.