Č. 2112.

Živnostenské právo: 1. Pachtýř nabývá práva na provozování živnosti teprve byv schválen živnostenským úřadem. — 2. Ze zákona o ochraně nájemníků neplyne právo pachtýřů živnosti na výkon její, dokud úřadem za pachtýře nebyl schválen. — 3. Pachtýř živnosti nemá subjektivního práva na to, aby byl úřadem živnostenským jako pachtýř schválen.
(Nález ze dne 21. března 1923 č. 4665).
Věc: Marie E. v Mohelnici proti ministerstvu obchodu o propachtování živnosti hostinské.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím byl v pořadu instančním potvrzen výměr osp-é z 3. července 1920, jímž st-lce bylo zakázáno, aby pro- vozovala hostinskou živnost v místnostech domu č. — v M., pro něž udělena byla koncese hostinská a výčepnická Hugovi H. výměrem téže osp-é z 9. června 1920.
St-lka popírá oprávněnost zákazu proti ní vydaného v podstatě z toho důvodu, že Hugo H. ve své žádosti o udělení koncese žádal zároveň o schválení st-lky jako pachtýřky a jen nedopatřením úřadu se stalo, že tato žádost nebyla vyřízena.
St-lka spatřuje porušení zákona o ochraně nájemníků i živnostenského řádu v tom, že živnostenské úřady žádosti H-ově, aby jí výkon živnosti byl zakázán, bez souhlasu st-lky podané vydáním zákazu v odpor braného vyhověly.
Nss nemohl v tom stížnosti dáti za pravdu.
Jest nesporno, že st-lka jako pachtýřka Hugona H. úřadem schválena nebyla. Propachtování jeho živnosti hostinské, i když ve skutečnosti se stalo, nenabylo účinnosti pro obor práva živnostenského. Pro st-lku vůbec nevzniklo oprávnění živnost tu vykonávati, jež podmíněno jest schválením živnostenského úřadu po rozumu §u 19, odst. 3 ž. ř., tedy aktem kostitutivním, k němuž v daném případě nedošlo. Z jaké příčiny st-lka za pachtýřku H-ovu schválena nebyla, jest pro otázku, smí-li živnost vykonávati čili nic, zcela bez významu. Mylně dovolává se st-lka zákona o ochraně nájemníků; aniž třeba zkoumati podrobně, jaké právní důsledky vyplývají z tohoto zákona na provádění předpisů řádu živnostenského, tolik možno jest s jistotou tvrditi, že zákonem o ochraně nájemníků nebyl změněn § 19 ž. ř. v tom smyslu, že by již snad pouhá úmluva mezi pachtýřem a majetníkem koncese zjednávala pachtýři právo na výkon živnosti, jež by také vůči úřadům živnostenským mohl s úspěchem uplatňovati, byť ho úřad za pachtýře podle odst. 3 tohoto § dosud neschválil.
Jest tedy nař. rozhodnutí, odpírající st-lce, jež jako pachtýřka ve
smyslu živnostenského řádu schválena nebyla, právo k výkonu živnosti, ve shodě se zákonem, a námitky stížnosti v tomto směru uváděné neodůvodněny.
Pokud však stížnost dovozuje, že bylo povinností živnostenského úřadu o žádosti H-ově za schválení st-lky za pachtýřku rozhodnouti, není st-lka legitimována námitku tohoto obsahu uplatňovati, ježto nemá subjektivního nároku, aby jako pachýřka byla schválena.

Citace:

Nález č. 2112. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 811-812.