Č. 2170.

Administrativní řízení: Není vadou řízení, neopatřil-li si úřad průvody stranou nabízené na doklad určitých skutečností, když úřad sám z těchto skutečností vycházel.
Obecní úředníci: 1. Obecní úředníci spadající pod předpisy zákona č. 443/1919 stávají se automaticky účastnými zlepšení platů úředníků státních. — 2. Za účelem vyměření drahotních přídavků obecního úředníka podle zákona č. 312/1920 jest úředníku tomu rovnocenná ona kategorie státních úředníků, jejíž předepsané vzdělání jest buďto všeobecně předepsáno pro služební obor obecním úředníkem zastávaný nebo bylo zvlášť žádáno pro dotčené místo. — 3. Není nezákonné byl-li obecní tajemník obce pod 3000 obyvatel, který má jen částečné středoškolské vzdělání a nemá odborné zkoušky, srovnáván s kategorií D státních úředníků.
(Nález ze dne 30. března 1923 č. 5288.)
Věc: Otakar L., městský tajemník v Č. (adv. Dr. Viktor Říha z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze (za zúčastněnou stranu — obec Č. — městský radní Jan Schneedorfer) stran úpravy služebních požitků.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Rozhodnutím z 23. března 1922 přiznal zsv v Praze Otakaru L., obecnímu tajemníkovi v Č., v cestě instanční na drahotních přídavcích a mimořádných výpomocích:
1. pro rok 1920 a) na dobu od 1. května do 1. června 1920 699 Kč 32 h, b) za dobu od 1. června do 1. října 1920 3070 Kč 90 h, c) za dobu od 1. října do 31. prosince 1920 4253 Kč 20 h;
2. pro rok 1921 celkem 17012 Kč 80 h.
Rozhodnutí toto jest takto odůvodněno:
Obec Č. má dle posledního sčítání 2016 obyvatel. Obecní tajemník Otakar L. nemá ani úplné středoškolské vzdělání. Ze spisů vyplývá, že mu obecní správní komise usnesením z 10. října 1920 přiznala služné 2. stupně 9. hodnostní třídy státních úředníků od 1. června 1920. Výpis tohoto usnesení ani dekret tajemníkův nejsou však připojeny.
Obecní tajemník Otakar L. je ve službách obce od 1. února 1898. Podle zákona č. 443 z roku 1919 by mu tedy příslušelo do 8. května 1920, kdy nabyl účinnosti zákon č. 312, služné a trienálky, jak byly tajemníku vypláceny.
Za dobu od 8. května 1920 do 1. června 1920 činila roční náležitost požitků st-lových: Služné 10/3 4308 Kč, 100%ní trienálky 4308 Kč, 20%ní příbytečné 1723 Kč 20 h, celkem 10339 Kč 20 h, nehledě k drahotním přídavkům a mimořádným výpomocím.
V té příčině se uvádí:
Státní úředník kategorie D je po 20 letech v 8. třídě, tedy v daném případě s připočtením 4 let válečných od 1. února 1914, v 8/2 od 1. února 1917, v 8/3 od 1. února 1920. Za dobu od 8. května 1920 do 1. června 1920 by činila roční náležitost požitků státního úředníka v 8/3 služné 6804 Kč, místní přídavek (70%) 2392 Kč, drahotní (ženat, 3 děti) 3996 Kč, mimořádná výpomoc 12 x 650 7800 Kč, celkem 20992 Kč.
Poněvadž celkový příjem obecního tajemníka, počítají-li se drahotní a nákupní přídavky ze služného a trienálek, by činil více než právě vypočtený obdobný celkový příjem státního úředníka, možno ve smyslu zákona č. 312 počítati pouze s celkovým příjmem do výše 20992 Kč a činila by tedy roční náležitost drahotních přídavků a mimořádných výpomocí 20992 Kč — 10339,20 = 10652 Kč 80 h. Z této částky připadá na dobu od 8. května do 1. června (24 dní) 1920 699 Kč 32 h.
Od 1. června 1920 přiznáno obecnímu tajemníku 9/2, tedy služné 4908 Kč, trienálky 4908 Kč, 20% na byt 1963 Kč 20 h, celkem 11779 Kč 20 h.
Počítají-li se drahotní přídavky a mimořádné výpomoci ze služného a trienálek, činily by drahotní přídavky 4596 Kč, nákupní 9720 Kč. Dohromady by činily celkové příjmy 26095 Kč 20 h.
Celoroční náležitost obdobného celkového příjmu státního úředníka by činila do 1. října, od kdy vyplácejí se nouzové výpomoci 20992 Kč, tedy méně než právě vypočteno o 5103 Kč 20 h. Příslušely by mu tedy přídavky do výše 14316 K—5103,20, t. j. 9212 Kč 80 h, na dobu od 1. června — 1. října by z toho připadalo 3070 Kč 90 h.
Od 1. října 1920, kdy přistupují nouzové výpomoci, činily by roční příjmy státního úředníka 20992 Kč+7800 Kč, celkem 28792 Kč.
Příslušely by tedy obecnímu tajemníku drahotní přídavky, mimořádné výpomoci a nouzové výpomoci ve výši (celoroční náležitost) 28792—11779,20, t. j. 17012 Kč 80 h, částka na 3 měsíce od 1. října do 31. prosince 1920 připadající činí 4253 Kč 20 h. Na rok 1921 příslušejí mu drahotní přídavky a mimořádné nouzové výpomoci celkem v částce 17012 Kč 80 h.
Ve stížnosti do tohoto rozhodnutí podané vytýká Otakar L.:
1) vadnost řízení, kterou spatřuje v tom, že žal. úřadem nebyl opatřen výpis usnesení obecní správní komise v Č. z 10. října 1920 a dekret st-lův, kterým mu bylo přiznáno služné 2. stupně 9. hodnostní třídy státních úředníků;
2) nezákonnost napadeného rozhodnutí, ježto a) mu nebyly přiznány ve smyslu zákona z 15. dubna 1920 č. 312 sb. resp. zák. č. 625 z r. 1920 mimořádné přídavky ve výši odpovídající služnému sestávajícímu z platu 2. stupně 9. hodnostní třídy a trienálek, b) mu určeny byly služební požitky v poměru k služebním požitkům státního úředníka kategorie D, ač vykonává od nastoupení úřadu obecního tajemníka v Č. práce konceptní a účetní, ježto jest v obecním úřadě města Č. sám jediným úředníkem, takže jej nelze srovnávati se státním úředníkem kategorie D.
V tom, že okolnosti posléz uvedené žal. úřad nevyšetřil, spatřuje st-l zároveň vadu řízení.
Rozhoduje o výtkách těchto řídil se nss následujícími úvahami:
ad 1) Z obsahu správních spisů, zejména z odůvodnění nař. rozhodnutí jest zjevno, že žal. úřad při svém rozhodnutí vycházel ze skutkového předpokladu, že základní služební příjem, st-li příslušející, záležel v době od 8. května 1920 z platu 3. platové stupnice 10. hodn. třídy státních úředníků, z trienálek tvořících 100% tohoto platu a z nároku na 20% příbytečné, v době pak od 1. července 1920 dále jdoucí z platu druhé platové stupnice 9. hodn. třídy státních úředníků, z trienálek, činících 100% tohoto platu, a z nároku na 20% příbytečné, kteréžto posléze uvedené příjmy přiznány byly st-li výměrem obecní správní komise v Č. z 23. října 1920, vydaným podle usnesení téže komise z 10. října 1920 a usnesením obecního zastupitelstva v Č. ve schůzi dne 21. března 1921 konané.
Jelikož tedy žal. úřad vzal okolnosti, jež st-l tvrdil a na jichž doklad se dovolával průvodů ve výtce pod č. 1 uvedených, za zjištěné i bez předložení těchto důkazů, nebylo třeba, aby si ještě průvody tyto zvláště opatřoval.
Výtka tato jest proto nedůvodná.
Ad 2) a) Žal. úřad přiznal st-li mimo základní služné, trienálky a 20% příbytečného všecky mimořádné přídavky státním úředníkům příslušející (drahotní přídavek, měsíční výpomoc a nouzovou výpomoc) pouze do výše platu státního úředníka rovnocenné kategorie a stejné služební doby. Za rovnocennou kategorii uznal v poměru k st-li skupinu D státních úředníků.
St-l nepopírá správnost služební doby, kterou vzal žal. úřad za základ výpočtu mimořádných přídavků st-li náležejících, vznáší však mimo námitku pod č. 2 a) uvedenou ještě výtku, že neměl býti postaven na roven skupině D státních úředníků. Výtkou touto zabývá se odst. 3 tohoto nálezu.
V rámci tohoto odstavce řešiti jest tedy pouze otázku, do jaké míry mohou býti přiznány obecnímu úředníku v Čechách dle zákona z 15. dubna 1920 č. 312 sb. mimořádné přídavky úředníků státních.
Již vydáním zákona ze dne 23. července 1919 č. 443 sb., zejména zásadou obsaženou v ustanovení § 19 tohoto zákona, že minimální platy obecních úředníků mají býti určovány podle určitých stupnic platových a tříd hodnostních, zavedených pro státní úředníky, projevil zákonodárce vůli poskytnouti obecním; úředníkům výhody záležející v tom, že stanou se automaticky účastnými případného budoucího zlepšení platů státních úředníků.
Dalším krokem k obdobnému upravení služebních příjmů úředníků obecních s úředníky státními jest vydání zákona ze dne 15. dubna 1920 č. 312 sb.; § 1 tohoto zákona stanoví zejména, že úředníci při obcích v Čechách mají zákonný nárok na drahotní a nákupní přídavky v stejné výši jako úředníci státní, pokud celkový jejich služební příjem již nenedosahuje nebo nepřesahuje celkového příjmu služebního státních úředníků rovnocenné kategorie a stejné doby služební.
Tomuto předpisu lze dáti jediné ten smysl, že služební požitky, které obecní úředník již před vydáním zákona požíval, zvýšeny mohou býti o mimořádné přídavky státním úředníkům příslušející jen na výši, která se rovná celkovému služebnímu příjmu státního úředníka rovnocenné kategorie a stejné služební doby. Celkový služební příjem státního úředníka rovnocenné kategorie a stejné služební doby tvoří takto hranici, přes kterou celkový služební příjem úředníka obecního včetně uvedených mimořádných přídavků sahati nesmí. To plyne nejen z předem zmíněné intence zákona, nýbrž i z doslovu zákona, že nemají nároku na dotčené mimořádné přídavky oni úředníci, jichž celkový příjem tuto hranici již přesahuje nebo jí již dosahuje. Nelze si mysliti, že by zákon chtěl úředníkům majícím příjmy posléz vyznačené dáti nepříznivější postavení, než úředníkům, kteří dosaváde požívali menšího služebního příjmu. Neboť by zřejmě tento menší služební příjem připočtením mimořádných přídavků namnoze přesahoval služební příjem úředníků, jimž zákon mimořádné přídavky naprosto odpírá.
V tomto případě zjistil žal. úřad svými výpočty, jichž správnost se nepopírá, že přiznáním mimořádných přídavků ve stejné výši, jako mají státní úředníci rovnocenné kategorie a stejné služební doby by převyšoval celkový služební příjem st-lův obdobný celkový příjem služební státního úředníka rovnocenné kategorie a stejné služební doby.
Proto snížil úřad služební příjem st-lův na celkový příjem státního úředníka rovnocenné kategorie a stejné služební doby a odečtením služebních příjmů, st-li již před vydáním zákona č. 312/20 přiznaných, od tohoto celkového příjmu dospěl k výši přídavků, jež pak st-li přiznal.
Postup tento odpovídá uvedenému smyslu zákona. Proto námitka tato jest nedůvodná.
Rovněž námitka pod č. 3 uvedená neshledána důvodnou.
Výtkou touto popírá st-l, že rovnocennou kategorií u něho jest skupina D státních úředníků. Již nálezem Boh. 1761 adm., na jehož bližší odůvodnění se dle §u 44 j. ř. odkazuje, vyslovil nss právní názor, že při zjišťování rovnocenné kategorie úředníka při obci v Čechách vzíti jest za základ jednak obor služební, pro který byl ustanoven, jednak pak ono vzdělání, jaké pro tento obor služební při obci buď všeobecně jest předepsáno anebo bylo pro dotyčné místo žádáno (§ 42 zák. ze dne 23. července 1919 č. 443 sb.).
Jest mimo spor, že st-l obstarával v Č. jako obecní tajemník celou agendu obecní, ke které náležejí zejména též práce účetnické a konceptní.
Než, jak již uvedeno bylo, okolnosti tyto samy o sobě nestačí k utvoření úsudku, kterou kategorii státních úředníků dlužno pokládati za rovnocennou vzhledem k úřednímu postavení st-lovu. Za tím účelem dlužno ještě přihlížeti k tomu, zda jest pro místo st-lem zastávané určitá kvalifikace zákonem předepsána anebo byla-li pro ně výslovně při jeho obsazování žádána. Nesporno jest, že jde zde o obec s počtem obyvatelů pod 3000. Proto není dle § 42 zákona ze dne 23. července 1923 č. 443 sb. třeba pro ustanovení obecním tajemníkem v Č. žádné určité kvalifikace. St-l netvrdil, že při obsazování místa toho byla zvláštní kvalifikace předepsána.
Proto jest odůvodněn předpoklad, ze kterého žal. úřad při svém rozhodnutí vycházel, že pro místo obecního tajemníka v Č. není středoškolské vzdělání ani zákonem předepsáno ani nebylo při obsazování jeho žádáno.
Žal. úřad, jak z důvodů napadeného rozhodnutí na jevo vychází, zjistil dále, že st-l má pouze neúplné středoškolské vzdělání. St-l okolnost tu nepopřel. Z toho plyne nejenom, že st-l postrádá celého středoškolského vzdělání, nýbrž že také s prospěchem nevykonal nějakou odbornou zkoušku.
Je-li tomu tak, pak může býti st-l dle § 52 služ. pragm. z 25. ledna 1914 č. 15 ř. z. na roven stavěn nejvýše kategorii E státních úředníků. Žal. úřad uznal v tomto případě za rovnocennou kategorii D, tedy vyšší. Proto nebylo nař. výrokem právo st-lovo ani ve směru této výtky poškozeno.
Takto vyvráceny jsou veškeré námitky stížnosti, kterou následkem toho náleželo jako bezdůvodnou zamítnouti.

Citace:

Nález č. 2170. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 919-923.