Č. 2275.

Administrativní řízení: I za trvání školského referátu v Bratislavě jako součásti úřadu min. s plnou mocí pro správu Slovenska není ani nezákonné ani zmatečné, rozhodl-li v jednotlivém případě přímo ministr školství a národní osvěty sám ve věci, ve které jinak zpravidla rozhodoval školský referát.
(Nález ze dne 28. dubna 1923 č. 5267).
Prejudikatura: Boh. 2172 a 2200 adm.
Věc: Alexandr O. a Jan F. v B. proti ministerstvu školství a národní osvěty (min. taj. Dr. Č. Šefferle) stran odnětí diet a vrácení přeplatků. Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: 1. St-l Alexandr O., tehdy učitel státní ludové školy, byl výnosem školského referátu v Bratislavě ze dne 11. prosince 1919 č. — »přidělen služebně na čas potřeby do školského referátu ministerstva v Bratislavě«; při tom vysloveno, že vedle jeho služebního platu budou mu příslušeti denní diety na Slovensku obvyklé.«
Výnosem školského referátu ze dne 13. prosince 1921 č. — byly mu poukázány k výplatě dnem 1. srpna 1920 počínaje denní diety po 27 Kč (podle 10. hodn. tř. 2. stupeň) a zároveň zastaveny 31. Července 1920 diety 26 Kč.
2. St-l Jan F. — tehdy učitel evangelické školy — byl výnosem školského referátu ze dne 22. července 1920 č. — přidělen na čas potřeby k témuž úřadu a vysloveno, že mimo jeho dosavadní plat budou mu náležeti t. zv. slovenské diety, dokud nebudou zrušeny.
Výnosem ze dne 15. března 1921 č. — bylo mu uděleno místo při 4. odboru školského referátu; později byl jmenován učitelem státní školy. Výnosem ze dne 7. května 1921 č. — byly mu poukázány požitky 8. třídy hodnostní 1. stupeň a denní diety slovenské po 30 Kč.
Nař. rozhodnutím bylo ustanoveno, by dosavadní diety obou st-lů byly dnem jich přikázání ke školskému referátu zastaveny a aby od téhož dne jejich normální zákonné požitky služební byly zvýšeny o hodnostní třídu a dva stupně platové, drahotní přídavek o 100% a aby jim byla vyplácena odměna za přidělení ročně 1200 K.
Dále vysloveno, že na vzniklé přeplatky poukazováním diet bude jim sráženo od 1. ledna 1922 prozatím 50 K měsíčně, pokud se nestane dohoda s min. fin. stran případného prominutí přeplatků.
O stížnostech uvážil nss toto:
Při veřejném ústním líčení vznesli st-lé nejprve námitku zmatečnosti nař. rozhodnutí z toho důvodu, že prý žal. úřad nebyl v době, kdy nař. rozhodnutí se stalo, k němu příslušným, poněvadž ve smyslu § 14 zák. ze dne 10. prosince 1918 č. 64 sb. nejvyšší stolicí ve věcech personálních úřednictva školského referátu byl tehdy jedině ministr pro Slov.
Námitku tuto neuznal nss důvodnou z těchto úvah:
(Od slova: Zásada až ke slovům: za něho jako substitut vystupuje, opakuje se v tomto nálezu odůvodnění z nálezu z 31. března 1923 č. 664, Boh. č. 2172 adm., načež se pokračuje takto:)
Vzhledem k tomu nelze tedy ani za trvání školského referátu v Bratislavě jako součásti úřadu min. pro Slov., spatřovati nezákonnost ani zmatečnost v tom, že min. škol., tedy orgán povolaný k nejvyšší správě školství v celém území státním (§ 120 2. odst. úst. listiny a § 1 zákona z 9. dubna 1920 č. 292 sb.), který dříve jistou část své kompetence přenechával ministru pro Slov., v konkrétním případě uchopil se rozhodování sám.
Stížnosti vytýkají dále vadnost řízení, poněvadž nař. rozhodnutí vůbec neudává důvodů. Tento nedostatek jest ovšem vadou; jelikož však st-lé sami ve stížnostech udávají, že možno s jistotou předpokládati, že žal. úřad pokládal přiznání diet školským referátem za opatření postrádající právního podkladu a ze správních spisů lze souditi, že skutečně to bylo důvodem nař. rozhodnutí, jelikož dále st-lé ve své stížnosti užili všech obran a ani nss-u není oním nedostatkem rozhodování znemožněno, neuznal nss onen nedostatek za vadu podstatnou, pro jakou jedině by bylo lze nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6 zák. o ss.
Ve věci samé však uznal soud stížnosti důvodnými:
Třebas st-lům nárok na diety ve smyslu zásad pro úpravu osobních poměrů státních zaměstnanců (usnesení min. rady ze dne 27. července 1920) nepříslušel a to ani podle bodu 2 D 2, poněvadž jejich přidělení ke školskému referátu nebylo (trvalým) ustanovením na systemisovaná místa, ani podle bodu 3, poněvadž nebyli na Slovensku zatímně přiděleni z území mimoslovenského, jde přec ze znění dekretů, kterými se stalo jejich přidělení (u O. »budou Vám příslušeti denní diety na Slovensku obvyklé«, u F. »budou Vám náležeti t. zv. slovenské diety, dokud tyto nebudou zrušeny«), že úřad jim diety výslovně přiznal na tu dobu a pokud jsou obvyklými, resp. dokud nebudou zrušeny.
Přiznání to stalo se u příležitosti přikázání jich a bylo podstatnou součástí a podmínkou tohoto přidělení; že tomu tak, je zjevno také z těchto okolností:
Podle tvrzení stížnosti žal. úřadem nepopřeného, vybízel školský referát výnosem ze dne 2. prosince 1920 č. — všechny školské inspektoráty, aby oznámily za účelem přidělení školskému referátu učitele schopné administrativní školské práce, a při tom uvedl, že »kromě učitelského platu .... dostávali by tito učitelé t. zv. slovenské diety, případně mimořádný přídavek od státu«; mimo to uvádí zpráva školského referátu na žalovaný úřad ze dne 18. listopadu 1921 č. —, že »jedině povolením diet bylo možno získati těchto pracovníků do školského referátu, kde životní poměry pro ně jsou jistě daleko horší nežli na školách, a možno se vší určitosti tvrditi, že odepřením diet opustili by úřad.«
Za tohoto stavu věci byly tedy diety t. zv. slovenské — pokud byly nebo jsou »na Slovensku obvyklé« (u O.), resp. »pokud nebyly zrušeny« (ovšem povšechně: u F.) součástí požitků, jež st-lům přiznány byly příslušným úřadem vědomě a nikoliv omylem, třebas na ně právního nároku neměli, tedy nad povinnost a z vědomé liberality právě za tím účelem, aby službu u školského referátu, ke které jinak povinni nebyli, konali; st-lé mají tedy na diety ty nabyté právo, závislé na předpisech o dietách na Slovensku jenom potud, pokud by takovýmito povšechnými předpisy vůbec přestaly býti diety na Slovensku obvyklými (u O.), resp. byly zrušeny (u F.).
Povšechným odnětím těchto diet neodůvodněným tím, že snad diety přestaly býti na Slovensku obvyklými, anebo že byly vůbec zrušeny, bylo tedy vsazeno bezprávně do nabytých práv st-lů, třebas zároveň s tímto odnětím jim byly poskytnuty výhody jiné, které však nevyrovnávají úbytek diet; je tedy odnětí diet tak, jak se stalo, v rozporu se zákonem. Proto jest ovšem nezákonným též další obsah nař. rozhodnutí, kterým požaduje se náhrada přeplatků a bylo proto nař. rozhodnutí, pokud směřuje proti st-lům, v jeho celku zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

Nález č. 2275. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 1118-1121.