Č. 2125.

Vojenské věci. — Trestní právo policejní: Nepředvedení odvedeného koně podle nařízení mobilisační vyhlášky jest trestné.
(Nález ze dne 22. března 1923 č. 4731).
Věc: Pavel T. v M. proti zemské správě politické v Praze o trestní nález pro přestupek zákona o odvodu koní.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l byl nálezem osp-é ze dne 24. ledna 1922 uznán vinným přestupkem §u 10 zákona ze dne 21. prosince 1912 č. 235 ř. z., jehož se dopustil tím, že dle konaného šetření a vlastního doznání neuposlechl při vyhlášení mobilisace 1921 mobilisačního nařízení a nepředvedl koně č. evid. 820 před odvodní komisi v T., a odsouzen dle § 19 cit. zákona k vězení na 14 dnů a k peněžité pokutě 300 K.
Zsp odvolání nevyhověla, poněvadž skutková povaha trestného opomenutí jest prokázána provedeným úředním šetřením; trest vězení 14 dnů mimo peněžitou pokutu mu uložený byl však vzhledem k okolnostem zvláštního zřetele hodným prominut. O stížnosti proti tomuto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Dle zprávy osp-é byla vydána vyhláška mobilisační ze dne 25. října 1921, dle níž měly býti před odvodní komisi v T. na tržišti dne 27. října 1921 o 10. hodině dop. předvedeni všichni koně v r. 1920 klasifikovaní a evidenčním listem podělení a byla vyhláška ta týž den (25. října 1921) v obcích okresu uveřejněna.
St-l v řízení správním nepopřel, že zmíněná vyhláška mobilisační byla způsobem v místě obvyklým uveřejněna, a omlouval neuposlechnutí vyhlášky tím, že nevěděl, že kůň jeho je odveden, ježto nedostal naň žádného evidenčního listu, a že jen proto jej do T. v předepsanou dobu nepředvedl, dále že svolávací list nařizující předvedení koně komisi v T. dne 27. října 1921 by mu dodán teprve téhož dne o 6. hod. več. po skončení komise.
Okolnost posléz uvedená nebyla pro posouzení věci důležitá, když — jak nesporno — byla v obci včas uveřejněna vyhláška nařizující převedení koní v r. 1920 klasifikovaných komisi, a nebylo proto třeba vyšetřovati okolnost tu. Rovněž tak bezvýznamné jsou okolnosti tvrzené st-lem o tom, co učinil, aby dodatečně vyhověl nařízení vyhláškou mobilisační stran předvedení koní danému.
O tvrzení st-lovu, že nebyl mu doručen úřadem evidenční list na jeho koně a že proto nemohl věděti, že kůň jeho byl klasifikován, bylo vykonáno šetření slyšením starosty obce, posla obecního a čeledína st-lova. Výsledky šetření toho pak mohly poskytnouti úřadu dostatečný základ pro zjištění, na němž nař. rozhodnutí spočívá, byť i výslovně neuvádělo, — že st-li byl do rukou některého člena domácnosti dodán evidenční list a že st-l také věděl, že kůň jeho byl klasifikován.
Je tedy bezpodstatná výtka stížnosti, že řízení je vadné a neúplné proto, že tvrzení st-lovo o uvedené okolnosti nebylo vyšetřeno.
Z bezpodstatnosti výtky vadnosti řízení plyne však i bezdůvodnost výtky, že nař. rozhodnutí odporuje zákonu, neboť stížnost dovozuje nezákonnost rozhodnutí jen z toho, že nebyl skutkový děj tak, jak jej st-l líčí, správně posouzen, skutková povaha přestupku, o nějž jde, i vina st-lova prokázána byla však dostatečně řízením správním, v němž byly zjištěny všechny zákonné znaky činu trestného ve směru předmětném i podmětném.
Bylo proto stížnost zamítnouti.

Citace:

Nález č. 2125. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 831-832.