Č. 2235.

Obecní samospráva: 1. Rozkaz zemského správního výboru daný obci, aby tato pozemek tvořivší dříve část kmenového jmění obce znovu koupí pro obec získala, není kryt ustanovením §u 96 čes. obec. zřízení. — 2. Dle stavebního řádu ze dne 9. ledna 1889 č. 5 z. z. není zemský správní výbor oprávněn k tomu, aby s pominutím nižších stolic stavebních úřadů rozhodoval přímo v záležitostech staveb- ních. — 3. Vůči rozkazům zemského správního výboru daným obci, aby tato jako úřad vykonávající místní policii zakročila proti osobám třetím, nemá obec postavení procesní strany, a proto si nemůže proti nim stěžovati k nejvyššímu správnímu soudu.
(Nález ze dne 18. dubna 1923 č. 6365).
Věc: Obec Šestajovice (adv. Dr. R. Ullmann z Brandýsa n./L.) proti zemskému správnímu výboru v Praze o podmáčení stavení.
Výrok: Stížnost, pokud směřuje proti nařízení, aby obec přinutila všechny majitele pozemku ležícího pod rybníkem u domu č p. 1, by pozemek ten mezi sebe rozdělili a jej ohraničili, a aby hnojistě svá dle naříkaného rozhodnutí upravili, jakož i pokud směřuje proti opatření, aby obec zakročila trestně proti znečišťování rybníka, odmítá se jako nepřípustná; jinak zrušuje se naříkané rozhodnutí pro nezákonnost.
Důvody: Ke stížnosti manželů H. na podmáčení jejich stavení vodou z obecního rybníka a žádosti jejich, aby bylo rozhodnuto, kdo jest povinen závadu tu odstraniti a aby straně k tomu povinné bylo uloženo, zřízením přiměřeného otvoru ve zdi o řádný odtok vody se postarati, provedla osk místní šetření, při kterém zjistila, že obec zřídila v r. 1909 před domem manželů H. vodní nádržku k účelům požárním. Z nádržky té odvádí se voda otvorem v sousední zdi 1 m širokým a 70 cm vysokým do otevřeného kanálu 70 cm širokého a 60 cm vysokého, vedoucího přes dvorek manželů H. do druhé nádržky u čp. 94. Onen otevřený kanál jest částečně pobouřen a profil jeho zanesen. Z druhé nádrže odtéká voda rovněž otevřeným kanálem, který ve zdi F-ově měří 1,30 m šířky a 1,55 m výšky. Otevřený kanál přes dvorek manželů H. jest nebezpečný pro chodce i pro malé dítky a proto doporučila pochozí komise zřízení kanálu z cementových rour 45 cm širokých a 75 cm vysokých, přes které vrchem by se vydláždil rigol 1,50 m široký. Takto seřízený kanál bylo by prý záhodno provésti v délce asi 15 m, další pak jeho pokračování mělo by se skládati z dlážděného rigolu 1,50 m širokého, vedeného v rovné čáře k druhé nádržce. Dále uznala komise, že by se doporučovalo, aby otvor v hradební zdi u čp. 1 byl rozšířen z 1 m na 1,30 m a navrhla, aby přeložen byl štět mezi domem čp. 1 a domem čp. 36, a aby vlastníci, již nabyli od obce pozemků za domky čp. 37, 38 a 62, zřídili na těchto pozemcích rigol, by voda přívalová, která má přirozený sklon do rybníka F-ova, mohla otvorem ve zdi volně odtékati.
Na základě tohoto šetření usnesla se osk, aby obci bylo doporučeno, by provedla:
1. rozšíření otvoru ve hradební zdi u čp. 1 z 1 m na 1,30 m,
2. zřízení kanálu přes dvůr manželů H. v délce asi 15 m z cementových rour 45 cm širokých a 75 cm vysokých, přes něž nutno vrchem vydlážditi rigol 1,50 m široký,
3. upravení dalšího odtoku vod k nádrži před čp. 94 dlážděným rigolem 1,50 m širokým v rovné čáře do této nádrže, 4. přeložení poškozeného štětu mezi čp. 1 a čp. 36, by i s této strany dům čp. 1 poškozován nebyl.
Dále doporučila osk obci, aby majitelé čp. 37, 38 a 62 provedli na přikoupených obecních pozemcích dlážděný rigol, aby přívalová voda, která v těchto místech do rybníka F-ova otvorem v jeho hradební zdi odtékala, i nyní po odprodeji těchto pozemků volně odtékati mohla a a se tu nevzdouvala.
Obec úřad v Š. na tento výměr oznámil osk-i, že dle usnesení obecní rady vyhoví se dle možnosti co nejdříve »doporučení o zřízení kanálu a oprav«, a že práce ta již byla svěřena O. H-ovi, a kámen že jest tam již připraven.
Dne 18. května 1921 obrátili se manželé H. na zsv v Praze podáním, ve kterém si stěžovali opět na podmáčení svých stavení udávajíce, že žádali již obecní úřad o nápravu, žp však obec přes to, že osk zjistila komisionelním řízením důvodnost žádosti st-lů a doporučila obci zřízení řádného odtoku, přece doporučované nápravy neučinila.
Proto obracejí se prý manželé na zsv, aby ve věci té zjednal již jednou nápravu, by žadatelé nebyli více na svém majetku poškozování.
V řízení o této stížnosti zavedeném oznámil obecní úřad v Š., že více než před 20 lety byla náves vydlážděna a se tím stalo, že voda svedena byla směrem k stavení H., takže stará vodoteč stala se zbytečnou, v jámách jejích zahnívala voda a stahovala se do nich močůvka. Proto obec ze zdravotních ohledů dolíky ty (č. parc. 667 a 667/5) v roce 1920 prodala, načež jámy byly zavezeny a na místo nich zřízeny byly zahrádky.
Zsv, vyžádav si ve věci této zprávu technického oddělení, usnesl se dle svého výnosu ze dne 10. února 1922 č. — na tom, aby usnesení osk ze dne 12. listopadu 1920 bylo zrušeno a obecnímu úřadu v Š. nařízeno, by vodohospodářské poměry způsobem níže vytčeným uvedl do dřívějšího stavu.
Rozhodnutí své opřel zsv o tyto důvody:
Obcím bylo před r. 1909 politickou správou nařízeno, aby zřizoval v pro účely požární nádrže. Politická správa jistě měla na mysli obce, jimiž protéká stálá voda, aby na druhé straně z důvodů zdravotních bylo možné proplachování takových nádrží.
V roce 1919 provedla i obec Š. opevnění dvou stávajících takovýchto nádrží, ovšem jen pro vodu přívalovou a to: 1) za domky čp. 37, 38 a 62 a 2) před domkem st-lů manželů H. čp. 1. Voda přívalová přicházející ze vsi se strany západní a severní, rozdělovala se před dnešní úpravou do dvou vodotečí a to téměř stejným dílem.
Jedna polovice tekla vodotečí od kapličky kolem zadních částí stavení čp. 37, 38 a 62 do obecního rybníčka, z tohoto pak dosud stojícím zděným odpadem a otvorem ve zdi ohradní do rybníka F-a. Druhá polovice přívalů odtékala »od kapličky« do rybníčka před domkem čp. 1 manželů H. otvorem v jejich zdi do příkopu, přes jejich dvůr, do druhého rybníčka asi 40 m níže položeného, pak otevřenou zděnou strouhou probíhající zahradou a na luka.
Tím vyjádřeny jsou poměry dřívějšího odtoku.
Asi před rokem zrušila však obec první z těchto dvou vodotečí, odprodala obecní pozemky kolem vodoteče i s touto vodotečí sousedním majitelům, aniž si snad vyhradila právo vlastnické této vodoteče, jak bylo její povinností, jelikož dnes jest úplně i s rybníčkem zasypána a zůstal pouze jako zbytek této vodoteče na nejspodnější části těchto pozemků otevřený zděný kanál asi 4 m dlouhý, který prochází ohradní zdí do rybníka F-a a jest při vyústění opatřen železnou mříží se zámkem.
Sluší ještě podotknouti, že měřením zjištěno, že průtočná plocha této vodoteče jest úplně stejná s průtočnou plochou vodoteče ve zdi manželů H., tak že možno tvrditi, že každá z těchto vodotečí prováděla asi stejné množství čili každá polovici přívalové vody.
Zrušením a zasypáním prvé vodoteče musí přirozeně nyní celé množství přívalové vody vtěsnati se pouze do jediné vodoteče, vtéci do rybníčka před domkem čp. 1 manželů H., a je nesporné, že tím poměry v okolí jeho se zhoršily, neboť musí nyní jedním otvorem protéci totéž množství, které dříve protékalo dvěma, voda v rybníčku výše vystoupí, a jsouc tímto vystoupením pod větším tlakem, rychleji se žene z otvoru, zvýší se její rychlost, což zhoubněji na vymílání dalšího odpadu působí.
Pozemek, nacházející se pod dvorkem manželů H. a rybníčkem níže ležícím, přes který voda z rybníčka u čp. 1 se žene, náleží dle sdělení starosty šesti majitelům, aniž který z nich ví, kolik mu z toho pozemku náleží, a aniž jej má ohraničený. Používá ho každý, kde se mu zlíbí, a má na povrchu jeho hnojiště.
Hnůj, který při přívalu bývá odnášen ve velkém množství, způsobil, že dolejší, rovněž mříží a zámkem opatřený kanál se ucpal, nebyl-li včas otevřen, a tak se stalo, že mimo přívalovou vodou, vytápěla se okolní stavení i vodou vzdutou.
Takto vypadají poměry dnes.
Obecní správa zasáhla zrušením prvé ze shora jmenovaných vodotečí ad 1) do poměrů nejen soukromoprávních, jelikož nesporně zhoršuje poměry okolních majitelů, ale i odprodejem vodního práva vodoteče odejmula by neocenitelnou výhodu veřejnému statku.
Bylo tudíž z těchto důvodů stížnosti vyhověno a obecnímu úřadu v Š. uloženo, aby shora nařízená opatření provedl do lhůty 6měsíční.
Opíraje se o tyto důvody nařídil zsv obecnímu úřadu:
1) aby znovuzřídil vodoteč jdoucí po pozemcích za čp. 37, 38 a 62 a to v rozměrech otvoru ve zdi F-ově, a aby za tím účelem zpět odkoupil potřebný pruh z odprodaných pozemků, aby vodoteč byla vlastnictvím obce,
2) aby zlepšil poměry při obou vodotečích tím, že by písek a kal byl dříve, než dostane se do rybníčka, zachycen v lapacích jamách, by v rybníčku byla opravdu voda způsobilá k hašení ohně a nikoliv husté bahno, jež se k tomu účelu nehodí a jest pro okolí zdravotní závadou,
3) aby odpad z rybníčku byl opatřen zařízením výpustným tak, aby se dal občas úplně vypustiti a propláchnouti,
4) aby obec přinutila majitele pozemku mezi rybníčkem u Karla H. a níže ležícím, aby se o pozemek rozdělili, jej ohraničili, aby obec vykoupila od těchto majitelů pruh asi 3 m široký pro tuto vodoteč pro možné opravy v budoucnu a nařídila, aby hnojiště umístili na zadní části svých pozemků při staveních, aneb aby hnojiště svá zapuštěním do země řádně upravili a to ve vzdálenosti nejméně 10 m od hrany obecní vodoteče, aby odnášení hnoje přívalovou vodou pro příště bylo zabráněno,
5) aby obec trestala co nejpřísněji každé znečištění rybníčka házením tam zdechlin,
6) aby učinila opatření, aby mříže v otvorech zdí ohradních F-a před přívalem vždy včas byly otevřeny.
Do tohoto rozhodnutí stěžuje si obec k nss stížností, o níž uvážil soud takto:
Především jest přihlédnouti k tomu, jaké povahy jest výrok úřadu, proti němuž stížnost směřuje.
Příkazy, jež tímto rozhodnutím byly st-lce uděleny, jsou rázu dvojího:
Předně se jím ukládají obci určité povinnosti jako procesní straně v jejím sporu s manželi H. (bod 1, 2, 3 a 6 nař. rozhodnutí, z bodu čtvrtého pak nařízení dané obci, aby vykoupila pruh půdy as 3 m široký pro vodoteč a její opravy), kromě toho však se nařizuje obci, aby použila svojí úřední pravomoci a jako úřad autonomní přinutila třetí osoby k určitým úkonům, neb aby proti třetím osobám trestně zakročila.
Tuto povahu mají rozkazy, aby obec přinutila majitele pozemku ležícího pod rybníkem u domu čp. 1, aby pozemek mezi sebe rozdělili a jej ohraničili, jakož i svá hnojiště dle nař. rozhodnutí upravili, a aby zakročila trestně proti znečišťování rybníku.
Netřeba blíže dovozovati, že jen výroky prve uvedené jsou schopny vůči obci vejíti v moc práva a mohou se dotýkati subjektivních práv obce jako strany, kdežto nařízení uvedená na místě druhém nejsou ničím jiným, než rozkazy danými úřadem nadřízeným úřadu podřízenému, aby užil své úřední moci vůči osobám třetím.
V příčině těchto rozkazů nevystupuje tedy obec jako strana procesní a nositelka subjektivních práv k obecnímu jmění a veřejnému statku, nýbrž jako úřad vykonávající místní policii, jenž při výkonu této úřední své pravomoci jest povinen přijímati rozkazy nadřízeného úřadu a jimi se říditi.
Poněvadž obec, pokud těchto rozkazů se týče, není subjektem, jenž by si mohl stěžovati do porušení svých práv dle § 2 zák. o ss, slušelo stížnost obce proti těmto rozkazům směřující odmítnouti jako nepřípustnou.
V příčině ostatního obsahu nař. rozhodnutí uvážil soud toto:
Poněvadž se úřad neodvolává ve svém rozhodnutí na nějaké předpisy zákonné, z nichž by se dalo souditi, o kterou právní normu opírá svoji kompetenci k rozhodování v této věci, a ve kterém oboru úřední své působnosti vydal nař. rozhodnutí, připouští toto samo o sobě v tom směru výklad různý. Tak by mohl naříkaný výrok býti považován za rozhodnutí o užívání a svádění vod, jakož i bránění vodám, spadajícím dle § 75 zák. o právu vodním do působnosti úřadů politických, kterýžto výklad by ovšem měl za následek zrušení nař. rozhodnutí.
Než nař. rozhodnutí nemusí nutně býti vykládáno v tomto smyslu, nýbrž může býti pojímáno také jako rozhodnutí úřadu stavebního, vydané na základě předpisů stavebního řádu, pokud se týče jako za- sáhnutí nadřízeného úřadu autonomního do správy obecního jmění a majetkoprávních vztahů obce neb i jako opatření tohoto úřadu učiněné v oboru policejní pravomoci obce, zejména v oboru zdravotně-policejní působnosti její.
Třeba nelze žal. úřadu imputovati, že by si chtěl právě osobovati kompetenci úřadu vodoprávního, a z tohoto důvodu rozhodnutí jeho rušiti, nutno přec uvážiti, zda nař. rozhodnutí, i když posuzuje se s hlediska předpisů právě uvedených, zapadá úplně do rámce působnosti žal. úřadu.
Budiž především vytknuto, že nař. rozhodnutím zrušeno bylo usnesení osk, jež ani svou formou ani svým obsahem nebylo rozhodnutím právní moci schopným, nýbrž bylo pouhým doporučením daným obci, aby provedením navrhovaných opatření odňala zúčastněné straně příčinu ke stížnosti.
Také podání zúčastněné strany, jehož vyřízením jest nař. rozhodnutí, nebylo opravným prostředkem proti usnesení osk, neboť zúčastněná strana jím pouze vytýkala, že obec neprovádí opatření, jež jí osk-í byla doporučena, aniž by proti obsahu usnesení toho nějaké námitky vznášela nebo si stěžovala, že osk o podání jejím meritorně nerozhodla.
Nebylo zde tedy ani rozhodnutí právní moci schopného, jež by žal. úřad mohl přezkoumávati v řádné cestě intanční, ani opravného prostředku tvořícího předpoklad pro jeho instanční rozhodování.
Proto možno na rozhodnutí zsv-u pozírati jako na čistý akt výkonu moci dozorčí. K výkonu tomu byl by úřad oprávněn pouze potud, pokud zákon vůbec připouští zásah zsv-u v záležitostech autonomní působnosti obce mimo řádný pořad instanční.
Dle stavebního řádu neměl zsv možnosti ukládati obci s pominutím nižších stolic příkazy v nař. rozhodnutí obsažené.
O obecní zřízení mohl by se zsv opírati pouze v jediném případě, když by se totiž jednalo o akt dozoru nad neztenčeným zachováním kmenového statku obce neb obecních ústavů (§ 96 obec. zříz.). Aktem takovým však nař. rozhodnutí není. Ono sice prohlašuje, že by obec odprodejem vodního práva vodoteče odňala neocenitelnou výhodu veřejnému statku, což by se zdálo nasvědčovati tomu, že zsv zakročuje zde za účelem zachování kmenového jmění obce, ve skutečnosti však jest obsah rozhodnutí jeho jiný. Zsv nezrušil usnesení obec. zastupitelstva, týkající se odprodeje vodoteče, v zájmu zachování kmenového jmění obecního, nýbrž počítá s tím, že odprodej jeho platně proveden již byl, a nařizuje pouze obci, aby vodoteč znovu koupí získala.
Nař. rozhodnutí nesměřuje tedy k zachování existujícího kmenového jmění obce, nýbrž k jeho znovunabytí, a nelze tedy příslušnost zsv-u k učiněnému výroku opříti o normu § 96 obec. zříz.
Poněvadž zsv v řádné cestě instanční nerozhodoval a k opatřením obsaženým v nař. rozhodnutí na základě pouhého dozorčího práva svého oprávněn nebyl, odporuje rozhodnutí jeho zákonu a bylo je proto zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

Nález č. 2235. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 1049-1054.