Č. 2082.

Státní úředníci. — Domovská příslušnost (Slovensko): Jaký význam má sdělení o domovské příslušnosti vdovy po státním úředníku uherském, učiněné administrativním referátem ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska — generálnímu fin. ředitelství pro otázku dalšího pobírání vdovské pense?
(Nález ze dne 13. března 1923 č. 4131.)
Věc: Vdova po Mikuláši F. v M. (adv. Dr. Bedř. Löwy z Prahy) proti generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě a proti adm. referátu ministra s plnou mocí pro správu Slovenka o domovskou příslušnost a zastavení pense.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Přihláškou z 8. listopadu 1921 domáhala se st-lka jako vdova po Mikuláši F., vedoucím pozemkových knih u okresního soudu v M., zemřelém dne 3. dubna 1918, aby jí ve smyslu vl. nař. z 25. srpna 1921 č. 298 sb. byla dále vyplácena vdovská pense ročních 1400 Kč, přiznaná jí výnosem uh. min. spravedlnosti ze dne 17. června 1918 č. — a převzatá výnosem gen. fin. ředitelství v Bratislavě č. — z r. 1921. K přihlášce té přiložila vedle jiných dokladů také domovský list obce M. ze 4. října 1921, jímž obec tato potvrzuje, že zemřelý Mikuláš F. měl v této obci od 1. ledna 1914 domovské právo podle §u 13 zákona z 9. dubna 1920 č. 236 sb. a § 7 správně 10, (což přeškrtnuto) zák. č. 22 z r. 1886.
Přihláška tato vyřízena nař. rozhodnutím gen. finančního ředitelství z 27. března 1922, jímž byla st-lka vyrozuměna,
1) že dle sdělení admin. referátu (min. pro Slovensko) v Bratislavě č. — byl domovský list, dle kterého byl její manžel příslušný do M., prohlášen neplatným a
2) že gen. fin. ředitelství podle dotčeného rozhodnutí zrušuje své rozhodnutí, kterým byla pense st-lčina k tíži státu čsl. prozatímně převzata, a rozhoduje, že zaopatřovací požitky st-lčiny nepřejímá a výplatu pense do definitivního rozhodnutí zastavuje.
St-lka spatřujíc v první části tohoto rozhodnutí intimát rozhodnutí min. pro Slovensko, jež jí jinakým způsobem sděleno nebylo, obrací se svou stížností proti oběma částem uvedeného rozhodnutí, jemuž vytýká nezákonnost.
O stížnosti této uvážil nss toto:
Jediným bodem stížnosti jest námitka, že nesprávně zodpověděna byla otázka domovské příslušnosti manžela st-lčina, prokazovaná st-lkou sporným domovským listem. V řízení, jež ukončeno bylo nař. rozhodnutím, šlo výhradně o otázku, má-li býti st-lce nadále vyplácena pense na účet státu čsl. a zodpovědění otázky státního občanství st-lčina, resp. domovské příslušnosti jejího manžela bylo tu pouhou otázkou prejudiciální, k jejímuž autoritativnímu řešení gen. fin. ředitelství kompetentním nebylo. V nař. rozhodnutí se praví, že otázku domovské příslušnosti manžela st-lčina rozhodl admin. ref. min. pro správu Slovenska, že tedy otázka ta byla autoritativně rozhodnuta kompetentním úřadem, kterýmžto výrokem bylo pak gen. fin. ředitelství při rozhodování ve věci samé vázáno. Toto tvrzení nař. rozhodnutí však není správné.
Ve shora uvedeném »sdělení« admin. referátu nelze spatřovati rozhodnutí kompetentního úřadu správního. Jak ze spisů je patrno, zavdala podnět k němu žádost gen. fin. ředitelství v Bratislavě, kterouž se úřad tento obrátil na admin. referát bratislavský o podání dobrozdání o správnosti domovského listu manžela st-lčina, přiloženého ke shora uvedené přihlášce; gen. fin. ředitelství žádalo tedy pouhé dobrozdání. Leč ani šetření, jež o této žádosti adm. referát zavedl, nenasvědčuje tomu, že úřad tento chtěl o platnosti tohoto domovského listu autoritativně rozhodnouti, neboť toto šetření nekonal za účasti strany. Také vyřízení uvedené žádosti nemá ráz úředního rozhodnutí, a to ani instančního, ani dozorčího, neboť neobsahuje vůbec odůvodnění a nečiní se v něm opatření ani k vyrozumění stran, zejména též obce, ani k prohlášení dotčeného domovského listu neplatným. Šlo tedy o pouhé nezávazné, právní moci neschopné sdělení názoru, nikoliv však o autoritativní rozhodnutí prejudicielní otázky domovské příslušnosti manžela st-lčina, resp. platnosti sporného domovského listu, a tvrdí-li gen. fin. ředitelství v nař. rozhodnutí opak, odporuje toto jeho tvrzení spisům.
Tento rozpor se spisy je dle toho, co shora řečeno, vadou řízení ve dvojím směru, jednak potud, že jím sdělení ministra pro Slov. bylo nesprávně intimováno jako by tu skutečně šlo o úřední rozhodnutí, čímž také strana skutečně uvedena v omyl, takže je za rozhodnutí pokládala a si do něho stěžovala, jednak potud, že žal. úřad považuje sám spornou otázku domovské příslušnosti (resp. na ní závislého státního občanství) st-lčiny za autoritativně rozhodnutou a sebe jí vázána, nezabýval se již sám jejím řešením, jak bylo jeho povinností, kdyžtě šlo o otázku prejudiciální, jejíž rozřešení dle povahy věci jevilo se nutným předpokladem pro rozhodnutí ve věci samé, t. j. o dalším vyplácení zaopatřovacích požitků st-lčiných.
Pro tuto podstatnou vadu řízení bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6 zákona o ss.

Citace:

Nález č. 2082. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 756-757.