Č. 2252.

Státní občanství: Na udělení státního občanství podle § 8 zák. čl. 50:1879 není právního nároku.
(Nález ze dne 21. dubna 1923 č. 6533.1)
Prejudikatura: Boh. 1658, 2207 adm. a j.
Věc: G. M. v M. proti ministerstvu vnitra o udělení státního občanství.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezduvouna.
(Z důvodů): Jak z adm. spisů na jevo vychází a mezi stranami je také nesporno, jde v daném případě o udělení čsl. státního občanství cizinci, jež posuzovati jest po rozumu ustanovení zák. čl. 50 z roku 1879. V daném případě je rozhodný § 8 cit. zák. článku. Jak z doslovu tohoto § 8 patrno, stanoví pouze podmínky, za kterých cizinec vůbec může nabýti zdejšího státního občanství, aniž však obsahuje ustanovení, že po splnění oněch podmínek státní občanství mu uděleno býti musí. Také znění §u 11 nasvědčuje tomu, že i když všechny podmínky jsou splněny, je zůstaveno volnému uvážení příslušného orgánu, zda žádosti vyhoví čili nic. Neuznal-li tedy žal. úřad vhodným, aby státní občanství st-li přiznal, nelze v takovémto rozhodnutí spatřovati nějakou nezákonnost.
K námitkám ve stížnosti uplatňovaným, že nař. rozhodnutí odporuje základním principům demokracie a že z přiznání státního občanství st-li neutrpí stát žádné škody, nemohl nss přihlížeti proto, že úkolem jeho dle platného práva (§§ 2 a 7 zák. ze dne 22. října 1875 č. 36 ex 1876 a § 2 zák. z 2. listopadu 1918 č. 3 sb.) jest toliko přezkoumávati zákonitost nař. rozhodnutí.
Rovněž tak nemohl nss přihlížeti k další námitce stížnosti, že nař. rozhodnutí odporuje mírovým smlouvám, poněvadž stížnost ani neudává, které ze smluv mírových se na tvrzení této námitky dovolává, takže stížný bod tento ve smyslu § 18 cit. zák. o ss není konkretisován.
Poněvadž jiných námitek stížnost nevznáší, bylo stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

2) Stejně nálezy z téhož dne č. 6530 a 6534.

Citace:

Nález č. 2252. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 1082-1083.