Č. 1969.

Obecní statek: Zákona ze 17. července 1919 č. 421 sb. o zrušení obecního statku nelze upotřebiti na nemovitosti užívané jiným způsobem, než upraven jest v § 70 ob. zříz. českého.
(Nález ze dne 15. února 1923 č. 20263/22).
Věc: Obecní statek měšťanský ve Mšeně, resp. měšťané Mšenští proti zemskému správnímu výboru v Praze o prohlášení obecního statku měšťanského za kmenové jmění obecní.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Zastupitelstvo města Mšena usneslo se 16. listopadu 1919, aby podle zákona ze dne 17. července 1919 připadl »obecní statek měšťanský« ve Mšeně ke kmenovému jmění obce Mšena. O tom byla vyrozuměna správa obecního statku měšťanského a vyzvána, by veškerou správu i s inventářem obecního statku měšťanského do 14 dnů předala obci.
Toto usnesení bylo pořadem stolic samosprávných — posléze nař. rozhodnutím — udrženo v platnosti, což správa obecního statku měšťanského ve Mšeně naříká pro vadnost a neúplnost řízení a nezákonnost rozhodnutí.
Rozhoduje o této stížnosti opřel se nss o tyto úvahy:
Nař. rozhodnutí založeno jest na zákoně ze dne 17. července 1919 č. 421 sb. Zákon ten mění obecní statek v kmenové obecní jmění a prohlašuje nemovitosti, jež jsou obecním (měšťanským) statkem podle ustanovení obecních zřízení, za kmenové obecní (osadní) jmění. Dle obsahu a vývoje svého jedná zákon ze dne 17. července 1919 o nemovitostech, jež jsou obecním statkem podle ustanovení obecního zřízení, tedy o ne- movitostech, které roku 1864, kdy obecní zřízení nabyla účinnosti, byly ve vlastnictví obce, kterých však od dávných časů dle vyvinuvšího se obyčeje užívali držitelé určitých hospodářských celků (usedlostí). Jest tedy obecní statek podle ustanovení obecních zřízení vyznačen tím, že musel býti r. 1864 ve vlastnictví obce, že toto vlastnictví obce bylo omezeno užíváním již r. 1864 majitelům určitých usedlostí příslušejícím, z čehož jde, že po r. 1864 nový obecní statek a práva užívací nových subjektů, lépe řečeno usedlostí k užívání opravňujících — nemohla povstati a že i práva tehdy již existující jednak byla obecním zřízením ještě omezena co do rozsahu užívání na potřebu domů a hospodářství, jednak nevylučovala z užitků obecního statku obec, nýbrž že této připadaly užitky potřebu domů a hospodářství oprávněných usedlostí převyšující, jakož i užitky uvolněné tím, že některá oprávněná usedlost zanikla (rozdělením pozbyla výměry nejmenší usedlosti r. 1864 ještě k užívání opravňující).
Když tedy zákon ze 17. července 1919 mluví také o nemovitostech, jež jsou měšťanským statkem podle ustanovení obecního zřízení, lze tím rozuměti pouze nemovitosti, které jsou vlastnictvím města, ke kterým mají právo užívací druhu shora vyznačeného příslušníci města jsoucí v držení určitých k tomuto užívání opravňujících městských usedlostí (srovn. důvodovou zprávu k vlád. návrhu zák. tisk 959, zprávu ústavního výboru tisk 1317 str. 5 a vývody zpravodaje ve schůzi NS ze dne 17. července 1919, sten. protokol o 65. schůzi str. 2022).
Zákonem ze dne 15. dubna 1920 č. 304 sb. zrušena byla ustanovení obecních zřízení (městských statutů) o měšťanech a právu měšťanském a stanoveno v § 4, že na nemovitosti, ze kterých jako z obecního statku podle ustanovení obecního zřízení (městských statutů) brali užitky a požitky měšťané, se vztahují ustanovení zákona ze dne 17. července 1919 č. 421 sb. (srovn. zprávu ústavního výboru tisk 2836 a zprávu podanou ve 142. schůzi NS. z 15. dubna 1920 str. 4278, dle kterých zákon ten ruší ustanovení obecních zřízení o měšťanech a měšťanském právu a stanoví, že užitky z obecního jmění, které dosud byly vyhrazeny měšťanům, mají nyní plynouti do obecní pokladny).
Z úvah těchto zjevno, že předpokladem pro upotřebení zákona ze dne 17. července 1919 jest, aby šlo o nemovitosti, které roku 1864, kdy počala účinnost obecního zřízení, byly a) vlastnictvím obce a b) v užívání shora vymezeném (§ 70 ob. zříz.).
O nemovitostech, které — jak uvedeno — prohlášeny obecním jměním, tvrdí městská obec Mšeno, že jsou vlastnictvím obce; též měšťané mšenští trvají na tom, že nemovitosti ty jsou jejich vlasnictvím, žádná strana však nedovolává se toho, že o tom, komu právo vlastnické náleží, jako o sporné otázce práva soukromého již příslušnými soudem bylo platně rozhodnuto, neb o tom uzavřeno soudní narovnání spor ten vyřizující. Nař. rozhodnutí má sice za to, že nemovitosti sporné jsou vlastnictvím obce, poněvadž však úřadům samosprávným nepřísluší rozhodovati o otázkách práva soukromého, není výrok ten schopen moci práva; nss mohl by jej proto přezkoumati jen dle § 6 zák. o ss. Uváživ, že k upotřebení zákona ze dne 17. července 1919 jest třeba, aby oba předpoklady shora vytknuté byly splněny, že tudíž již tehdy, kdy není prokázáno užívání dle § 70 ob. zříz., upotřebení cit. zákona jest vyloučeno — omezil se nss na zkoumání této otázky, ponechav stranou přezkoumání výroku nař. rozhodnutí o vlastnictví obce mšenské k nemovitostem, o které jde.
O tom, jaká práva užívací měšťanům mšenským k nemovitostem, o něž jde, příslušejí, není sporu — práva ta stanovena jsou smírem z 2. prosince 1835 a vydána o nich zvláštní pravidla.
Při porovnání práv těch s právy dle § 70 ob. zříz. shora vymezenými a zkoumání, zdali práva ta rovnají se užívacím právními dle obecního zřízení, dlužno míti na zřeteli, že obecní zřízení zachovalo pouze obyčej roku 1864 stávající, že obyčej ten ještě v § 70 omezilo, že tudíž slova zákona ze 17. července 1919 č. 421 — nemovitosti, jež jsou obecním (měšťanským) statkem podle ustanovení obecního zřízení — dlužno vykládati přesně a že nelze pojem ten rozšiřovati ani obdobně upotřebiti.
Nař. rozhodnutí nemá vzhledem k pravidlům pro správu obecního (měšťanského) statku vydanými, ke způsobu užívání jeho r. 1917 zjištěnému a k rozhodnutí zemské správní komise ze dne 7. prosince 1917 č. 123752 pochybnosti o tom, že jde o veřejnoprávní poměr užívání obecního statku dle předpisů § 70 ob. zříz.
Ani žal. úřad ani obec ani strana si stěžující nedovolává se rozhodnutí příslušného úřadu o tom, že sporné nemovitosti jsou obecním statkem dle § 70 ob. zříz. a netvrdí, že o otázce té jako o otázce sporné již platně bylo rozhodnuto; rozhodnutí zemské správní komise ze dne 7. prosince 1917 č. 123752 není ve spisech soudu zaslaných, obsah jeho neuvádí ani nař. rozhodnutí ani stížnost, dlužno proto míti za to>, že o tom, je-li užíváním jiného druhu, před nař. rozhodnutím příslušnými úřady samosprávnými platně rozhodnuto nebylo, že tudíž není překážky, aby nss v tomto směru nař. rozhodnutí podrobil přezkoumání.
V tomto směru dlužno ukázati k tomu, že již rozhodnutí obecní správní komise z 28. ledna 1920 č. 3557/1919 uznalo, že se užívání nemovitostí shora uvedených od běžného typu obecního statku liší tím, že podílníkem je měšťan a že podíly možno vypláceti také v penězích, dále tím, že z výnosu mšenského statku měšťanského má se nejprve uhraditi potřeba a jen zbytek se dostává podílníkům.
Dle ustanovení čl. 32 narovnání ze dne 2. prosince 1835 přísluší výhody narovnáním stanovené tehdejším usedlým měšťanům a obyvatelům města Mšena a v budoucnosti pouze tomu, kdo se stane knihovním držitelem domu novým číslem popisným označeného, nebo nabude práva měšťanského, s měšťany žije, obcuje a trpí a všech výhod a břemen měšťana jest účastněn, pročež magistrát vždy k tomu bude hleděti, aby povolení k novým stavbám bylo uděleno jen osobám, od nichž vzhledem k poměrům majetkovým a mravnému chování není obavy, že obecní statek poškodí.
Dle dalších ustanovení pravidel schválených rozhodnutím okresního výboru v Mělníku ze dne 9. srpna 1894 č. 1071 a zemského výboru ze dne 8. března 1895 č. 5735 — zejména však dle dodatku usneseného ze 14. července 1901 a schváleného 25. dubna 1902, který výslovně přihlíží k možnosti, že obecní zastupitelstvo právo měšťanské budoucně udělí, stanovíc, že z takových nových měšťanů, jichž otec měšťanem ve Mšeně nebyl a práva měšťanského neměl, jen ti budou míti právo k užitkům obecního statku měšťanského, kteří zaplatí mimo taxu obecním zastupitelstvím mšenským ustanovenou do fondu pro schudlé měšťany také vkupné 150 K ke kmenovému jmění obecního statku měšťanského, mohou tedy býti účastny užívání měšťanského statku také osoby, pro které r. 1864 skutečnosti k užívání opravňující nebyly dány — kruh osob oprávněných k užívání jest valně rozšířen a předpoklady oprávnění jiné, než na zřeteli má obecní zřízení v § 70.
Srovnají-li se tato ustanovení s podstatou užívání dle § 70 ob. zříz. shora vylíčenou, dospěje se k závěru, že užívání měšťanů mšenských k obecnímu statku ve Mšeně je podstatně jiného druhu, než užívání dle § 70 ob. zříz., že proto nař. rozhodnutí, kvalifikujíc užívání to jako užívání dle § 70 ob. zříz. skutkovou podstatu nesprávně posoudilo a že podřizujíc tento statek zákonu ze 17. července 1919 č. 421 sb. vycházelo z nesprávného právního názoru, pročež muselo býti uznáno ve smyslu § 7 zák. o ss.

Citace:

Nález č. 1969. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 510-513.