Č. 2042.

Administrativní řízení: Správní úřad rozhoduje o nároku stranou uplatňovaném jest povinen výrok svůj odůvodniti, t. j. uvésti v rozhodnutí nejen skutkový základ, ze kterého vycházel, ale i právní stanovisko, s kterého nárok ten posuzoval.
(Nález ze dne 5. března 1923 č. 11503/22.) ,
Věc: Marie K. v L. proti ministerstvu školství a národní osvěty o započtení let do služební doby.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Školský referát v Bratislavě intimoval st-lce toto rozhodnutí: »Min. škol. k vynesení ze dne 24. srpna 1921, jímž jste byla od 1. září 1921 jmenována definitivní profesorkou při státním učitelském ústavě v L., dodatečně vynesením ze dne 22. března 1922 rozhodlo o započtení Vaší služební doby tak, že dobu od 15. září 1919 do 31. srpna 1921 započísti by bylo polovičním rozsahem, dobu ztrávenou ve službách soukromých započísti nelze. Se zřením k tomu, že pro krátkost předchozí služební doby nelze odečísti jedenáct pololetí, svolilo min. škol., aby počátek Vaší služební doby, započítatelné pro zařazení do platů podle hodnostních tříd, stanoven byl s počátkem ode dne Vašeho Jmenování definitivní hlavní učitelkou, t. j. ode dne 1. září 1921, takže, vyhovíte-li zákonitým předpisům, postoupíte do druhého stupně deváté hodnostní třídy dne 1. září 1923.«
Ve stížnosti podané do tohoto rozhodnutí se namítá: 1. vadnost řízení, poněvadž nař. rozhodnutí není vůbec odůvodněno, 2. nezákonnost, poněvadž prý st-lka má nárok 1. podle §u 8 zákona ze dne 23. května 1919 č. 275 sb. na započtení doby ztrávené jí od 15. září 1919 do 31. srpna 1921 ve vlastnosti prozatímní profesorky při státním učitelském ústavě v Bratislavě plným rozsahem, 2. podle §§ 1 a 2 zák. ze dne 15. dubna 1920 č. 283 sb. na započtení šesti let a 31/2 měsíce, z nichž ztrávila 4 léta na soukromé škole s právem veřejnosti v Z. a jeden rok na soukromé škole s právem veřejnosti v K. jako učitelka hudby a zpěvu, jeden rok jako industriální učitelka na škole »Komenského« ve Vídni a tři a půl měsíce jako výpomocná literní učitelka při obecné škole v J., tedy na školách vyšší kategorie s právem veřejnosti po roce 1891, kteréhož prý již nabyla učitelské způsobilosti pro hudbu a zpěv. Nss shledal stížnost důvodnou. Pro obor řízení správního není sice všeobecného ustanovení, které by ukládalo úřadům, aby svá rozhodnutí odůvodňovaly. Poněvadž však nejen účinná obrana strany, nýbrž i přezkoumání nař. rozhodnutí nss-em jsou možný jen, když z rozhodnutí jest patrno, z jakých skutkových předpokladů a z jakého právního názoru úřad vycházel při svém rozhodnutí, jest požadavkem řádného řízení správního, uznávaným zejména stálou judikaturou tohoto soudu, aby úřad, rozhoduje-li o oprávněnosti nároku stranou uplatňovaného, svůj výrok odůvodnil, t. j. aby v rozhodnutí svém uvedl nejen skutkový základ, z něhož vycházel, nýbrž i právní stanovisko, s kterého uplatňovaný nárok posuzoval. Tomuto všeobecnému požadavku řízení správního nař. rozhodnutí nevyhovuje.
St-lka, odvolávajíc se na § 8 zák. ze dne 23. května 1919 č. 275 sb., tvrdí nárok na započtení celé služby, ztrávené při státním učitelském ústavě v B. Žal. úřad přiznává jí nárok na započtení této služby jen polovičním rozsahem, neuvádí však ve svém rozhodnutí ani, podle které normy dospěl k tomuto stanovisku odchylnému od stanoviska st-lčina, neuvádí zejména, opírá-li toto své stanovisko o touž normu, jíž se dovolává st-lka a jež připouští skutečně započítání služební doby profesorů a zatímních profesorů buď zcela nebo jen polovičním rozsahem, ani nezjišťuje skutkového základu, na kterém založil svůj výrok.
Nař. rozhodnutí neposkytuje však vysvětlení ani o skutečnostech a o právním stanovisku, podle kteréhož dospěl žal. úřad k opačnému názoru než st-lka o oprávněnosti nároku, jejž ona uplatňuje ve smyslu §§ 1 a 2 zák. z 5. dubna 1920 č. 283 sb. na započítání šesti let a tří a půl měsíce, jež prý ztrávila na školách nižší kategorie s právem veřejnosti.
Za tohoto stavu věci nelze ovšem neuznati, že byla nejen st-lce obrana ztížena, nýbrž jest i nss-u znemožněno přezkoumání nař. rozhodnutí.
To jest podstatná vada řízení, pro které slušelo nař. rozhodnutí zrušiti podle §u 6 zák. o ss.

Citace:

Nález č. 2042. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 660-661.