Č. 2036.

Chudinství. — Zdravotnictví (Slovensko): 1. Náklady vzniklé léčením ošetřovanců státních nalezinců ve veř. župní nemocnici pro nemoc nakažlivou nese z poloviny příslušný krajinský léčebný fond a z poloviny domovská obec ošetřovanců. — 2. Výrazem »příslušná obec« v § 8, odst. 1 zák. čl. 21 : 1898 k uhrazování nákladů ošetřování ve veřejných nemocnicích, rozuměti jest obec domovskou.
(Nález ze dne 2. března 1923 č. 3462.)
Věc: Město Rimavská Sobota proti správnímu výboru župy Gemerhalohontské v Rimavské Sobotě o náhradu nákladů léčebných za chovance dětského domova. Výrok: Naříkaná rozhodnutí zrušují se pro nezákonnost.
Důvody: Usneseními rady města R. S. s reg. magistrátem ze dne 9. prosince 1921 nebylo vyhověno žádosti gemermalohontské nemocnice, aby město R. S. hradilo léčebné náklady, vzniklé léčením Petra B., 3 r. starého, Aurelie B., 3 r. staré, Anežky F., 2 roky staré, do Z., okres Nitra příslušné, a Veroniky S., 4 r. staré, do Č., okres Trenčín příslušné, poněvadž ošetřovací náklady opatrovanců státního dětského domova do 7 roků hradí dle § 5 zák. čl. 8 z r. 1901 ve smyslu odst. d. §u 3 zák. čl. 21 z r. 1898 zemský fond pro ošetřování nemocných.
Výměry županského úřadu župy gemermalohontské v R. S. ze dne 11. ledna 1922 byla odvolání župní veřejné nemocnice zamítnuta a potvrzena rozhodnutí první stolice z důvodů v nich uvedených.
Rozhodnutími správního výboru župy gemermalohontské v R. S. ze dne 26. května 1922 bylo odvoláním župní veřejné nemocnice v R. S. vyhověno, rozhodnutí II. stolice zrušeno a městskému úřadu v R. S. podle §u 8 lit. c) zák. čl. 21 z r. 1898 uloženo, aby zaplatil polovinu shora uvedených útrat, poněvadž se správa nemocnice odvolává na to, že předem uvedené osoby byly churavy infekční nemocí, v kterémžto případě platí dle §u 8 lit. c) zák. čl. 21 z r. 1898 polovinu ošetřovacích nákladů obec pobytu.
Rozhoduje o stížnostech podaných městem R. S. na posléz uvedená rozhodnutí, řídil se nss těmito úvahami:
Dle obsahu správních spisů vycházel žal. úřad při svém rozhodnutí z předpokladu, že výše jmenovaní chovanci státního útulku pro děti (nalezince) v R. S. léčeni byli ve všeobecné nemocnici župy gemerské v R. S. na spálu, čímž vznikly určité výlohy a zastávaje právní názor, že v § 8, odst. 1 zák. čl. 21 slovem »příslušná obec« míněna jest obec, v jejímž zájmu se stala obrana proti nakažlivé nemoci, tedy obec, ve které se nemocný včas vypuknutí infekční nemoce zdržoval, uznal, že obec R. S. jest dle §u lit. c) zák. čl. 21 z r. 1898 povinna hraditi polovinu předem uvedených útrat.
Stěžující si město R. S. nepopírajíc skutkový základ napadeného rozhodnutí namítá pouze,
1. že dle §u 3, odst. d) zák. čl. 31 z r. 1898 a § 5 zák. čl. 8 z r. 1901 hradí zemský léčebný fond léčebné a výchovné útraty dítek, které úředně uznány byly za opuštěné, až do 7. roku jich věku,
2. že z ustanovení §u 8 lit. c) zák. čl. 21 z r. 1898 nelze odůvodniti povinnost města R. S. k náhradě poloviny shora uvedených nákladů, poněvadž zmínění chovanci nejsou do R. S. příslušní.
Ve smyslu §u 1 zák. čl. 8 z r. 1901 zřízeny byly na území bývalé říše uherské pro děti do 7 roků, které nalezeny byly nebo které úřad za opuštěné vyhlásil, státní útulky — nalezince. Cit. zák. čl. v § 5 předpisuje že vydržovací, opatrovací, léčebné a vychovávací náklady dětí v nalezinci umístěných se kryjí ve smyslu odst. d) §u 3 zák. čl. 21 z r. 1898 z krajinského léčebného fondu. Odst. 1 lit. c) §u 8 posléz uvedeného zák. článku pak stanoví, že příslušná obec (illetöségi község) povinna jest snášet polovinu útrat potřebných pro ubránění se proti rychlonakažlivým nemocem, vyjímajíc choleru a mor, ve všech případech, je-li dotyčný sám aneb jeho příbuzní ve smyslu § 7 zaň platit povinní chudobní a §§ 4—7 zák. použito býti nemůže.
Z těchto předpisů vychází na jevo, že povinen jest krajinský (zemský) nemocniční fond zásadně hraditi veškeré náklady vzniklé léčením dětí výše zmíněných, povstaly-li náklady ty za doby, kdy nalézaly se děti v nalezinci. Z tohoto pravidla stanoví pak § 8, odst. 1 lit. c) zák. čl. 21 z r. 1898 výjimku, záležející v tom, že výlohy, které jsou nutné pro ubránění se infekčním nemocem (jako spála) nese za předpokladů uvedených v §u 8, odst. 1. zák. čl. 21 z r. 1898 vždy (arg. shora cit. odst. 1 »ve všech případech«) krajinský léčebný fond jen jednou polovinou a druhou polovinou příslušná obec.
Dle doslovu zákona jest výrazem »příslušná obec« rozuměti domovskou obec tak, jak jde na jevo z maďarského textu zák. čl. 22 z r. 1886 v §§ 6, 8 i na jiných místech, To plyne též z maďarského textu cit. §u 8, ve kterém se označuje příslušná obec výrazem »illetöségi község«, jakož i z textu německého, ve kterém používá se pro to slova: Zuständigkeitsgemeinde.
Názor právní, žal. úřadem zastávaný, že pod slovem »příslušná obec« rozuměti jest obec posledního pobytu ošetřovance před dodáním do veřejné župní nemocnice, v jejímž zájmu léčení a zamezení nákazy se stalo, jest mylný, neboť názor tento nemá v textu zákona žádné opory, nýbrž jest s ním v odporu.
Stížnost nepopírá, že jsou zde dány předpoklady pro použití §u 8 lit. c) zák. čl. 21 z r. 1898. Dle tohoto předpisu jest tedy v případech, o které tu jde, povinen nésti polovinu útrat, které byly potřebny u ošetřovanců Petra B. pro ubránění se proti spále, jíž ošetřovaná tito byli stiženi, příslušný krajinský léčební fond a druhou polovinou domovská obec ošetřovanců.
Jelikož žal. úřad jen v důsledku zmíněného mylného názoru nezjistil domovskou obec Petra B. a Aurely B. a přes to, že Anežka F. a Veronika S., jak shora uvedeno a nesporno jest, do R. S. příslušny nejsou, rozhodl, že město R. S. jest povinno hradit polovinu veškerých léčebních nákladů shora uvedených, které uznal za potřebné pro ubránění se spále u ošetřovanců dotčených povstalé, příčí se nař. rozhodnutí zákonu a náleželo je dle § 7 zák. o ss zrušiti.

Citace:

Nález č. 2036. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 649-651.