Č. 1817.

Mimořádná opatření (příplatky na moučné výrobky): Zahradnictví obchodní, t. j. takové, které neomezujíc se na prodej vlastních výrobků prodává i výrobky odjinud získané nespadá pod pojem »podniků zahradnických podle § 11 vládního nařízení z 2. září 1920 č. 500 sb.
(Nález ze dne 4. ledna 1923 č. 20266/22).
Prejudikatura: Boh. 1435 adm.
Věc: Josef M. v K. prosti ministerstvu pro zásobování lidu stran placení moučné dávky.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: St-li vydáno bylo k jeho žádosti okresní správou politickou v H. K. dne 5. dubna 1921 potvrzení, že není povinen platiti moučnou dávku za zaměstnance, které zaměstnává výhradně v podniku zahradnickém.
Avšak sdělením téže osp. ze dne 17. listopadu 1921 oznámeno mu, že ministerstvo pro zásobování lidu výnosem ze dne 8. listopadu 1921 na základě dozorčího práva svrchu citovaný výměr zrušuje, poněvadž podle ustanovení § 11 vlád. nař. ze dne 2. září 1920 č. 500 sb. podniky obchodního zahradnictví jsou vyloučeny z pojmu zahradnických jakožto podniků zemědělských a nevztahuje se osvobozovací důvod na podniky obchodního zahradnictví.
Žal. úřad založil výrok svůj na právním názoru, že na podniky obchodního zahradnictví nevztahuje se ustanovení § 4. posl. odst. opatření Stálého výboru ze dne 25. srpna 1920 č. 494 sb. a § 11 vl. nař. ze dne 2. září 1920 č. 500 sb., dle něhož příspěvky zaměstnavatelů ke zlevnění mlýnských výrobků nepředpisují se za síly zaměstnané výhradně při polním hospodářství včetně podniků zahradnických, a na skutkovém předpokladu, že zahradnický podnik st-lův jest podnikem obchodního zahradnictví.
Uvedený právní názor jest uznati správným, neboť — jak N. s. s. již v nálezu Boh. 1435 vyslovil a zevrubně odůvodnil — zákonodárce zamýšlel stanoviti osvobození jen pro zemědělskou výrobu, pod pojem výroby takové však lze zahrnouti jen takové zahradnictví, které není živností a na něž se nevztahují předpisy živnostenského řádu. Dle předpisů těch dlužno však pokládati takové zahradnictví, které se neomezuje na prodej vlastních produktů, nýbrž prodává i produkty odjinud opatřené za účelem dalšího zcizení, za obchodní zahradnictví, kteréž není výrobou zemědělskou.
Žal. úřadu však scházel skutkový podklad pro závěr, že st-l provozuje zahradnictví obchodní ve smyslu uvedeném. Spisy nepodávají žádného dokladu o tom, že by byl žal. úřad o povaze podniku st-lova konal nějaké šetření a také ve svém rozhodnutí neuvedl žal. úřad, o jaký skutkový základ opírá svůj předpoklad, že st-l provozuje zahradnictví obchodní.
Pro tento nedostatek zjištění skutkové podstaty pro rozhodnutí věci potřebné, podstatnou vadu řízení zakládající, musilo nař. rozhodnutí dle § 6 zákona o ss býti zrušeno.

Citace:

Nález č. 1817. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, číslo/sešit 1, s. 186-187.