Č. 1839.

Honební právo (Slovensko): Propachtování honitby na pozemcích, které jednak nespadají pod ustanovení § 2 zák. čl. 20 z r. 1883, jednak jsou vlastnictvím obce, jest provésti ve veřejné dražbě na území dotčené obce.
(Nález ze dne 12. ledna 1923 č. 233.1)
Věc: Rudolf H. v P. a Pius F. v B. proti županu župy Trenčínské stran neschválení pachtu obecní honitby.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.

Důvody: Rozhodnutím ze dne 3. prosince 1921 neschválil županský úřad v Trenčíně na základě § 3 zák. čl. 20 z r. 1883 smlouvu obce P. o propachtování obecní honitby, poněvadž dražba byla konána v obci B. v notářském úřadě, ač dle ministerského nařízení 73420/89 B. M. a dle rozhodnutí správ. soudu ze 26. listopadu 1902 č. 3198/1902 K. B. dražba se měla konati v obecním domě v P. a nikoliv v sídle obvodního notáře.
Stížnost do tohoto rozhodnutí Rudolfem H. a Piem F. podanou neshledal Nss důvodnou.
Ve stížnosti namítají st-lé, že dražba správně konána byla u notářského úřadu B-ského, poněvadž obce P. a B. jsou nepřetržitě související obce, které ve skutečnosti tvoří jeden celek a mají jen dvě jména, že porady, zasedání a úřadování konají se vždy jen v notářském úřadě, který tyto dvě obce spojuje, a že ani obec P. ani obec B. nemají zvláštního obecního domu neb úřední místnosti. St-lé z toho dovozují, že se nař. rozhodnutí příčí zákonu.
Stran propachtování honitby nalézající se na Slovensku na pozemcích, náležejících několika majitelům, jichž pozemkový majetek jednotlivě výměry v § 2 zák. čl. 20 z roku 1883 určené nedosahuje, jakož i honitby na území tvořícím majetek obecní, předpisuje § 3 zák. čl. 20 z roku 1883, že jest se říditi ustanoveními § 110 zák. čl. 18 z roku 1871, na místě něhož platí nyní § 120 zák. čl. 22 z roku 1886. Tento předpis zařaděn jest mezi ustanovení, týkající se správy obecního jmění a stanoví, že pronájem obecního majetku může zpravidla uskutečněn býti ve veřejné dražbě a že způsob dražby a cenu vyvolací určuje obecní zastupitelstvo, které také dražbu schvaluje. Stran místa dražby neobsahuje zákon tento žádného výslovného předpisu. Při propachtování honitby nalézající se na pozemcích předem uvedených šetřiti jest tudíž předpisů platných pro správu obecního, jmění.
Ve smyslu zák. čl. 22 z r. 1886 tvoří i t. z v. malé obce na Slovensku samostatné korporace, které své jmění také zcela samostatně spravují (§ 1 lit. c), § 2 a), § 21 lit. a) a § 32 lit. e) cit. zák. čl.), a to i tenkráte, když jsou spojeny s jinými obcemi za účelem provádění správy obecní v určitých směrech, a za tím účelem mají s obcemi takto spojenými společné orgány, zejména obvodního notáře. Dle § 62 cit. zák. čl. vykonává usnesení obecních zastupitelstev obecní představenstvo, které také provádí veškeré akty zákony a nařízeními vyšších úřadů obci uložené.
Dotčené úkony představenstva obce mohou ve smyslu cit. předpisu prováděny býti samozřejmě, pokud ovšem výjimečně zvláštní povaha úkonu něco jiného nezbytně nevyžaduje, což o dražbě honitby říci nelze, jen na teritoriu obce, na které se působnost představenstva vztahuje. Ve smyslu cit. zákona usnáší se na propachtování honitby na pozemcích předem uvedených obecní zastupitelstvo příslušné obce. Výkon tohoto usnesení přísluší obecnímu představenstvu dotčené obce. Z toho všeho, co svrchu řečeno, následuje tedy, že dražba za příčinou propachtování honitby jakožto úřední úkon obecního představenstva musí býti provedena na území oné obce, o jejíž honitbu jde.
V případě tomto jedná se o obecní honitbu P-skou. Obec P. má dle správních spisů své vlastní obecní zastupitelstvo a spojena jest s obcí B. v tom směru, že mají společného obvodního notáře.
Ve smyslu § 120 čl. 22 z roku 1883 náleželo tudíž provésti pacht obecní honitby P-ské veřejnou dražbou, na které se obecní zastupitelstvo P-ské usneslo, na území této obce. Proto jsou okolnosti ve stížnosti obsažené a předem uvedené, třeba snad nasvědčovaly tomu, že bylo vhodno a prospěšno dražbu honitby konati v úřadovně notářské v B., co do místa dražby nerozhodné.
Když tedy žal. úřad, který při schvalování nájemní smlouvy o honitbě přihlížeti musí k tomu, aby zákon nebyl porušen, neschválil pacht obecní honitby P-ské z důvodu, že proveden byl ve veřejné dražbě, konané v notářském úřadě v B. — což jest nesporno — nelze tvrditi, že výrok tento se příčí zákonu.
Z těchto úvah vychází na jevo, že stížnost, opírající se jen o předem uvedené výtky, jest bezdůvodná i byla zamítnuta.

Stejně v nálezu ze dne 12. ledna 1923 č. 232

Citace:

Nález č. 1839. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 232-234.