Č. 1905.

Živnostenské právo. — Administrativní řízení: Kdo může jménem živnostenského společenstva podati odvolání, a jak musí odvolání to býti doloženo.
(Nález ze dne 29. ledna 1923 č. 333.)
Věc: Společenstvo fotografů pro obvod obchodní a živnostenské komory Pražské se sídlem v Praze proti ministerstvu obchodu stran prominutí průkazu způsobilosti Bertě V.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Berta V. podala k zsp. v Praze žádost, aby jí prominut byl průkaz způsobilosti ohledně zaměstnání pomocnického za tím účelem, aby mohla samostatně nastoupiti řemeslnou živnost fotografickou.
V žádosti své udala žadatelka, že má sice výuční list, že však otec její, u něhož po vyučení byla zaměstnána, opomenul žadatelku přihlásiti u příslušného živnostenského společenstva, které se nyní zdráhá potvrditi dotčené pracovní vysvědčení v pracovní knížce. Společenstvo fotografů v Praze, byvši požádáno o vyjádření ve smyslu § 14 c) živn. řádu, vyslovilo se proti udělení žádané dispense, poněvadž žadatelka nemá potřebné kvalifikace k samostatnému vedení závodu a živnostenský podnik jejího otce vnucuje se takovým způsobem, že fotografové v P. i v okolí nemálo jsou tím pobouřeni. Jmenované nelze prý uděliti dispens také proto, poněvadž není prokázáno, že u svého otce jako pomocnice pracovala. K potvrzení popisního úřadu v P. hleděti nelze, neboť jediné živnostenskému společenstvu náleží, aby vedlo evidenci o zaměstnání pomocníků. Nepřihlásil-li otec žadatelku u příslušného společenstva, musí žadatelka nésti důsledky jeho opomenutí.
Obch. a živn. komora v Praze, byvši též ve věci slyšena, vyjádřila se v tom smyslu, aby žadatelce žádaná dispens byla udělena, poněvadž konaným šetřením bylo zjištěno, že více než 7 roků byla zaměstnána při živnosti fotografické jako pomocnice.
Zsp. výnosem z — udělila žadatelce podle 3. odst. § 14 e) živn. řádu dispens od předložení vysvědčení pracovního za účelem nastoupení samostatného provozování portrétní fotografické živnosti. Zároveň vyhradila stěžujícímu si společenstvu odvolání k ministerstvu obchodu proti udělení dispense od předložení tovaryšského listu, pokud se týče vysvědčení výučního a vysvědčení o vykonané tovaryšské zkoušce.
Z tohoto rozhodnutí zsp. podalo stěžující si společenstvo odvolání k ministerstvu obchodu, ve kterém uvádí, že se představenstvo ve schůzi konané dne 7. června (opis zápisu pol. 38), v níž přečten byl přípis osp ohledně udělení dispense žadatelce zsp-ou, usneslo jednohlasně, aby proti udělení dispense byla podána stížnost k min. obchodu, poněvadž dispense ta udělena byla neprávem.
V odvolání stěžuje si společenstvo na nedostatek odůvodnění znemožňující společenstvu obranu proti rozhodnutí tomu a vytýká, že se žadatelka portrétnímu fotografování nevyučila, a proto nemohla jí ani dispens od předložení ostatních dokladů býti udělena. V ostatním poukazovalo společenstvo na vývody svého vyjádření.
Min. obchodu výnosem z — zamítlo v základě § 116 c), odst. 2 živn. řádu odvolání starosty společenstva fotografů jako nepřípustné z toho důvodu, poněvadž s odvoláním nebyl předložen starostou podepsaný výtah z protokolu o schůzi výboru společenstevního resp. společenstevní hromady, na níž bylo usneseno podati odvolání k min. obchodu, a starosta společenstva sám není oprávněn, aby bez předložení zmíněného dokladu o příslušném usnesení odvolání podal. Na věci té nemění prý ničeho okolnost, že v odvolání se poukazuje na usnesení představenstva společenstva.
Proti tomuto rozhodnutí podává společenstvo stížnost k nss-u, o níž soud uvážil takto:
Stížnost proti tomuto právnímu i skutkovému základu nař. rozhodnutí uvádí, že výtah z protokolu k rekursu jeho připojen byl, jak jest z rekursu samého patrno, a mohl se snad jen ztratiti.
Námitka tato mohla by jen tehdy býti závažnou, kdyby stížnost tvrdila, že výpis z protokolu s rekursem jejím skutečně došel úřadu prvé stolice, u něhož rekurs byl podán. To však stížnost netvrdí. Ostatně z podacího potvrzení zsp jest zřejmo., že rekurs společenstva došel k zsp bez všech příloh. Ani v rekursu samém se neuvádí, že výpis z protokolu jako příloha k tomuto rekursu jest připojen.
Když za tohoto stavu věci měl žal. úřad za to, že výpis z protokolu k rekursu podanému proti rozhodnutí zsp připojen nebyl, nelze pokládati za to, že zjištění v tomto bodě jest v odporu se spisy nebo se zakládá na nedostatečném řízení.
Dále tvrdí stížnost, že bylo povinností úřadu, aby, když shledal, že k rekursu výtah z protokolu připojen nebyl, sám se postaral o odstranění této závady a vyzval společenstvo, aby scházející doklad předložilo. Námitka tato nemá opory v zákoně, neboť dle § 116 c) živn. řádu může živnostenské společenstvo použíti svého oprávnění naříkati určitá rozhodnutí neb opatření živnostenských úřadů odvoláním k vyšší stolici jediné na základě usnesení společenstevního představenstva nebo společenstevní hromady a má již s rekursem samými předložiti výtah z protokolu o schůzi představenstva, pokud se týče společenstevní hromady, v níž usnesení to se stalo. Vracením opravného prostředku k doplnění a povolováním další lhůty k opětnému jeho předložení mohlo by býti zasaženo i v subjektivní práva zúčastněné strany, což zajisté, není-li tu výslovného ustanovení zákona, jež postup takový by dovolovalo, připustiti nelze.
Konečně namítá stížnost, že úřad měl k rekursu st-lčině nejdříve naříditi, aby druhá stolice rozhodnutí své doplnila, a pak teprve, že se měl obírati stížností po stránce formální. Ani tato námitka není důvodnou.
Úřad může přikročiti k rozhodování v cestě instanční jedině tehdy, když proti rozhodnutí stolice nižší použito bylo zákonného opravného prostředku. Za tím účelem má předem uvážiti, zda podání lze pokládati za prostředek opravný. Dospěje-li k úsudku, že tomu tak není, pak ovšem musí odmítnouti rozhodnutí ve věci samé v cestě instanční.
Tím ovšem není řečeno, že by úřad, když odmítne rozhodnouti o opravném prostředku, vůbec již nesměl do věci zasáhnouti; může zajisté i přes to tak učiniti, ovšem pouze v mezích svého dozorčího práva, na jehož výkon strana nemá právního nároku.
Vzhledem k tomu musila stížnost společenstva býti zamítnuta jako bezdůvodná.

Citace:

Nález č. 1905. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 378-380.