Č. 2286.

Nemocenské pojišťování dělníků: K otázce rozsahu pravomoci dozorčích orgánů nad nemocenskými pokladnami.
(Nález ze dne 30. dubna 1923 č. 1845).
Věc: Okresní nemocenská pokladna v Opočně proti ministerstvu sociální péče stran nemocenské podpory.
Výrok: Stížnost se zamítá částečně jako nepřípustná, částečně jako bezdůvodná.
Důvody: Zúčastněná strana Marie K., člen stěžující si okr. nem. pokladny v O., porodila dne 30. března 1920, i obdržela od této pokladny zákonnou podporu vypadající do dne 31. března 1920, s nárokem však na dobu od 1. dubna 1920 poukázána byla na zemědělskou okr. pokladnu nemocenskou v O. dnem 1. dubna 1920 zřízenou, poněvadž se prý týmž dnem stala jejím členem.
Když i zemědělská pokladna podporu nemocenskou od 1. dubna 1920 odepřela, vyvolaly Marie K. a zemědělská pokladna pořadím správních úřadů rozhodnutí, že Marie K. je od 1. dubna 1920 členem uvedené zemědělské pokladny, že však její podpůrný nárok, pokud jde o dobu od 1. dubna 1920, nutno uplatniti u okr. nem. pokladny v O., poněvadž jmenovaná Marie K. v době porodu byla řádnou členkou jmenované okr. nem. pokladny a jediné proti této pokladně mohla ve smyslu § 6 nem. zák. nabýti zákonný nárok podpůrný pro celou dobu podporovací, zákonem a stanovami určenou. Tento poslední výrok učinilo min. soc. péče rozhodnutím ze dne 25. října 1921 č. —, proti němuž okr. nem. pokladna v O. stížnost k nss-u nepodala.
Tato okresní pokladna prohlásila však výměrem ze dne 12. ledna 1922 k č. —, že podpora, na niž Marie K. činí nárok, počínaje dnem 1. dubna 1920, vůbec jí nepřísluší.
Žaloba Marie K. o tuto podporu zamítnuta byla nálezem rozhodčího soudu téže pokladny ze dne —.
Marií K. proti nálezu podaná stížnost k nss byla usnesením ze dne 12. června 1922 č. 8331 odmítnuta pro jeho nepříslušnost.
K dozorčí stížnosti Marie K. nařídilo min. soc. péče nař. rozhodnutím ze dne 17. srpna 1922 č. —, aby jmenovaná okr. nem. pokladna byla s poukazem na shora uvedené rozhodnutí ze dne 25. října 1921 č. — upozorněna, že stanovisko, jež ve věci té zaujala, jest protizákonné a že by dozorčí úřad — zdráhaly-li by se i na dále pokladniční orgány konati své zákonné a statutární povinnosti — musil zakročiti podle 2. odst. §u 20 nemocenského zákona.
Osp v N. M., intimujíc tento výnos min. 4. září 1922 č. —, připojila samostatný odstavec, jímž vzhledem k tomu vybídla okr. nem. pokladnu, aby záležitost tu neprodleně urovnala a zprávu o výsledku osp-é podala. Proti výnosu ministerskému a poslednímu odstavci, jako by od ministerstva pocházel, směřuje stížnost vytýkající nezákonnost.
Nss uvážil o stížnosti toto:
Posl. odst. intimátu jest dle zřetelné úpravy vnější i dle vnitřního obsahu a způsobu navázání na předposlední odstavec, jímž intimováno jest nař. rozhodnutí, tak i dle správních spisů samostaným opatřením správního úřadu 1. stolice.
Jako takové podléhá dle všeobecných zásad administrativního řízení instančního přezkoumání správních úřadů a vymyká se proto dle §§ 5 a 6, odst. 1 zák. o ss kognici nss-u, jenž přezkoumává jen rozhodnutí a opatření poslední správní instance. V tom směru jest tedy stížnost nepřípustná.
Co do vlastního obsahu nař. rozhodnutí neshledává v něm ještě nss nějaký zásah do subjektivních práv stěžující si pokladny.
Nějaké rozhodnutí neb opatření po rozumu § 2 zák. o ss mohlo by se nejvýše spatřovati v pohrůžce, že by za určitých okolností, které ještě nenastaly a o nichž ještě není známo, zda nastanou, musil dozorčí úřad zakročiti podle 2. odst. § 20 nem. zákona.
Stížnost se domnívá, že tímto zakročením míněna jest meritorní rozhodnutí sporu trvajícího mezi stěžující si pokladnou a Marií K., jako bývalou členkou pokladny o nemocenskou podporu, a popírá kompetenci dozorčích úřadů k tomuto řešení, když předcházel zamítavý nález rozhodčího soudu pokladny.
Avšak tu mýlí se stížnost v dosahu a obsahu pohrůžky. Neboť dle cit. 2. odst. §u 20 jest dozorčí úřad zákonem oprávněn vykonávati práva a povinnosti pokladničních orgánů sám nebo zástupci jím zřízenými na útraty pokladny.
Jakým rozsahem, jakou měrou a jakým způsobem dozorčí úřad v daném případě zasáhnouti na mysli měl, z nař. rozhodnutí zjevno není, a zejména nelze v něm shledávati, že chtěl žal. úřad zasáhnouti způsobem, jejž stížnost jedině má na mysli.
Naopak, v nař. výnosu lze spíše shledávati pouhé upozornění pokladny na to, že žal. ministerstvo pravoplatně již rozřešilo otázku, která pokladna jest povinna Marii K. nemocenskou podporu od 1. dubna 1920 poskytovati, a upozornění, že stěžující si pokladna pravoplatného rozhodnutí toho nedbá a že tudíž žal. ministerstvo samo se postará o provedení jeho, kdyby stěžující si pokladna i dále odpírala se podle onoho pravoplatného rozhodnutí zachovati.
Proto nehledě k otázce, do jaké míry může býti pohrůžka opatřením po rozumu § 2 zák. o ss před nss-em naříkatelným, neshledává soud, že by tu bylo nějak vsazeno do subjektivních práv st-lčiných po rozumu cit. § 2.
Bylo tedy zamítnouti stížnost jako neodůvodněnou.

Citace:

Nález č. 2286. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 1141-1142.