Č. 2259.

Živnostenké právo: V řízení o udělení koncese k provozování živnosti vázané na průkaz způsobilosti přísluší živnostenskému společenstvu dle § 116/a č. 1 živn. řádu postavení strany pouze, pokud jde o posouzení předloženého průkazu způsobilosti.
(Nález ze dne 24. dubna 1923 č. 6845).
Věc: Společenstvo stavitelů pro severní okresy soudní v obvodu obchodní a živnostenské komory v Liberci (adv. Dr. L. Špaček z Prahy) proti ministerstvu obchodu stran stavitelské koncese městské obce Liberce.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Městská obec L. žádala podáním ze dne 4. března 1920 o udělení koncese k provozování živnosti stavitelské, oznámila jako náměstka v provozu této živnosti vrchního stavebního správce městského stavebního úřadu, Rudolfa S., a předložila doklady na průkaz jeho způsobilosti.
V řízení o této žádosti zahájeném podalo stěžující si společenstvo stavitelů dobré zdání, v němž se postavilo na stanovisko, že veřejné korporaci koncese k provozování živnosti stavitelské vůbec udělena býti nemůže a poukázalo na to, že dle 2. odst. § 55 živn. ř. musí míti náměstek vlastnosti, kterých je třeba k samostatnému provozování příslušné živnosti, tedy v daném případě by musel podati průkaz, že mu byla udělena koncese k provozování živnosti stavitelské.
Zsp rozhodnutím z 20. září 1920 udělila městské obci L. koncesi k provozování živnosti stavitelské se stanovištěm v L. a vybídla magistrát v L., aby, jakmile toto rozhodnutí nabude moci práva, vyhotovil koncesní dekret, schválil náměstka a vyrozuměl veškeré interesenty.
Nař. rozhodnutím z 12. listopadu 1921 č. — nevyhovělo ministerstvo obchodu odvolání společenstva stavitelů v L. a zamítlo vznesené námitky jako bezdůvodné, načež magistrát v L. výměrem z 22. prosince 1922 S-a jako náměstka schválil.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Dle § 2 zák. ze dne 22. října 1875 č. 36 ř. z. z r. 1876 lze podati stížnost na ss v každém případě, když někdo tvrdí, že mu bylo protizákonným rozhodnutím neb opatřením úřadu správního v jeho právech ublíženo. Proto může nss poskytovati právní ochranu toliko v případě porušení subjektivních práv st-lových. Vzhledem k tomu dlužno se především zabývati otázkou, jaké právní postavení má st-lka v řízení o žádosti za udělení koncese k provozování živnosti stavitelské.
Dle § 23, odst. 1 živn. řádu vyhledává se při koncesovaných živnostech tam vyjmenovaných — a mezi ně patří živnost stavitelská — zvláštní způsobilost.
Před propůjčením koncesované živnosti, k jejímuž nastoupení se vyžaduje zvláštní způsobilost, má úřad živnostenský dle ustanovení 1. odst. § 23 a) živn. ř. dáti příslušnému společenstvu po dobu 3 neděl příležitost, aby u úřadu nahlédlo v doklady, jež strana předložila na průkaz své způsobilosti, a má společenstvo na vůli podati v této lhůtě dobré zdání o předloženém průkazu způsobilosti. V § 116 a) č. 1 živn. ř. vyhrazeno jest společenstvu odvolací právo z rozhodnutí a opatření živnostenského úřadu, jímž byla udělena koncese na živnost koncesovanou, jestliže společenstvo podle předpisu § 23 a) podalo včas dobrozdání, ale rozhodnutí se nestalo ve smyslu tohoto dobrozdání.
Z těchto ustanovení plyne, že živnostenská společenstva jsou povolána uplatňovati v řízení o udělení koncese k provozování živnosti na průkaz způsobilosti vázané pouze takové námitky, jež svým obsahem týkají se předloženého průkazu způsobilosti, nejsou však legitimována uplatňovati námitky na ochranu jiných zájmů veřejných.
V řízení o udělení koncese přísluší tedy živnostenskému společenstvu postavení strany pouze, pokud jde o posouzení předloženého průkazu způsobilosti a jediné v této příčině má společenstvo subjektivní právní nárok na ochranu.
V daném případě neuplatňovalo stěžující si společenstvo, jak bylo svrchu uvedeno, námitky proti předloženému průkazu způsobilosti, nýbrž námitky proti schopnosti městské obce L. býti subjektem oprávnění k provozování živnosti stavitelské a žal. úřad se těmito námitkami meritorně zabýval, ale zamítl je jako bezdůvodné.
Ježto však společenstvo nemá v řízení o udělení koncese postavení strany, pokud jde o jiné zájmy veřejné, než o posouzení průkazů způsobilosti, nelze v zamítnutí námitky týkající se právní schopnosti zúčastněné strany provozovati živnost shledati nějakého porušení subjektivních práv stěžujícího si společenstva, které by připouštělo dovolání se tohoto soudu a zakládalo jeho kompetenci.
Okolnost, že žal. úřad tuto námitku společenstva neodmítl jako nepřípustnou, nýbrž meritorně ji řešil, kompetenci tuto založiti nemůže.
Vzhledem k tomu dlužno stížnost odmítnouti jako nepřípustnou.
Pokud stížnost vytýká, že magistrát v L. schválil Rudolfa S. náměstkem v provozování živnosti neprávem, neboť nemá koncese k provozování živnosti stavitelské a tedy nevyhovuje ustanovení § 55 živn. ř., dle něhož musí míti náměstek vlastnosti, kterých jest třeba k samostatnému provozování živnosti, jest rovněž nepřípustná, poněvadž záležitost není pořadem stolic administrativní cestou vyřízena (§ 5 zák. o ss), neboť jest zde pouze rozhodnutí stolice první, proti němuž jde odvolání dle 1. odst. § 146 živn. ř. na zsp a v dalším pořadí na min. obchodu.
Nemohl se proto nss zabývati v nižádném směru obsahem podané stížnosti a musil ji jako nepřípustnou odmítnouti.

Citace:

Nález č. 2259. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 1094-1095.