Č. 2329.

Řízení před nss-em: 1. Nezaujme-li žal. úřad stanovisko k vývodům stížnosti aniž zašle správních spisů, má nss za to, že skutková tvrzení stížnosti se shodují s obsahem správních spisů. — 2. Není vadou podstatnou, dal-li úřad doručiti svoje rozhodnutí směřující proti akciové společností jejímu řediteli, nebyla-li tím společnosti samé obrana stížená.
(Nález ze dne 7. května 1923 č. 7750.)
Prejudikatura: ad 1. Boh. 1762, 2148 a j. adm.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Nař. rozhodnutím nevyhověla zsp v Opavě odvolání stěžující si akciové společnosti proti výměru osp-é, jímž společnosti byl dán příkaz, aby znovu pronajala rodinný dům »Daheim«. Rozhodnutí to bylo dodáno řediteli společnosti Dru. Ludvíku Sch.
Žal. úřad zamítl odvolání z příkazu k opětnému pronajetí domu poukazem na slovné znění §u 2 zákona ze dne 11. července 1922 č. 225 sb. vycházeje zřejmě z toho, že v domě stěžující si společnosti nejsou byty určené pouze k občasnému užívání, jako byty pronajímané pravidelně lázeňským hostům v místech lázeňských a tak zvané letní byty.
St-lka tvrdila v správním řízení, že budova, o niž jde, jest částí sanatoře, je v ohrazené části sanatoře a byla pronajata po více než 20 roků vždy nemocným nebo letním hostům a jen přechodně v roce 1920 soukromé společnosti pro úřednické byty. Jde tedy dle tvrzení st-lky o byty určené k občasnému užívání, jak je na mysli má odst. 2 § 2 zákona 225/22, což žal. úřadem nebylo náležitě vyšetřeno.
Poněvadž nebyly zaslány správní spisy a úřad nezaujal stanovisko k obsahu stížnosti, nutno míti za to, že tvrzení stížnosti jest ve shodě s administrativními spisy.
Z toho však plyne, že žal. úřad, když rozhodoval o odvolání, k těmto skutkovým okolnostem nepřihlížel, nezaujal k nim stanovisko a je nezjistil a nehodnotil. Zakládá se tedy výrok žal. úřadu na nedostatečném zjištění skutkové podstaty a muselo proto nař. rozhodnutí býti zrušeno pro vadnost řízení podle §u 6, odst. 2. zák. o ss.
Podotknouti dlužno, že soud neshledal podstatnou vadu řízení v tom, že nař. rozhodnutí bylo řízeno na ředitele stěžující si společnosti, ježto okolnost ta nebránila st-lce, účinně se hájiti.

Citace:

Nález č. 2329. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 1221-1222.