Č. 2121.Stavební právo. — Administrativní řízení. 1. Podacím místem pro rekursy proti rozhodnutí stavebních úřadů podle stav. řádu pro Čechy jest stav. úřad prvé stolice. — 2. úřady samosprávné v Čechách nemají povinnost připojovati k svým rozhodnutím poučení; připojí-li je však, musí býti správné. (Nález ze dne 22. března 1923 č. 4676).Prejudikatura: Boh. 1085 adm. Věc: Manželé L. a M. K. v Č. Budějovicích proti správnímu výboru v Praze o odmítnutí stížností ve věci stavební. Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení. Důvody: Osk v Č. B. výnosem z 5. dubna 1921 jakožto bezdůvodnou zamítla stížnost manželů L. a M. K. vznesenou do rozhodnutí městské rady jakožto stavebního úřadu v Č. B. z 12. října 1920, kterým st-lům bylo uloženo, aby okna požární zdi svého domu čp. — opatřili mříží, a opatřila tento svůj výnos právním poučením, že proti tomuto rozhodnutí má strana jím stížená právo podati u osk do 14 dnů po jeho doručení stížnost k zsv-u. Dle tohoto výnosu, doručeného jim dne 10. května 1921, manželé podali dne 24. května 1921 v Č. B. další stížnost na zsv, která osk-í byla předložena zsv-u (kdy k němu došla, není z předložených spisů patrno) a kterou zsv nálezem z 22. října 1921 zamítl z důvodu, že — jak patrno ze spisů — nebyla podána u instance první, jak předpisuje § 132 stav. řádu. Rozhoduje o stížnosti manželů K., podané do uvedeného nálezu zemského správního výboru, řídil se nss těmito úvahami: Poučení o opravných prostředcích, které připojil úřad druhé instance k svému rozhodnutí, že totiž podacím místem pro další rekurs na zsv jest druhá instance, jest nesprávné. Jeť v rozporu s předpisem 3. odst. §u 132 stav. řádu pro venkovské obce v Čechách ze dne 8. ledna 1889 č. 5 z. z., podle něhož sluší každý rekurs do rozhodnutí stavebních úřadů (§§ 130, 131 a 132) podati u první instance. Stížnost namítá, že st-lé tímto nesprávným poučením byli svedeni k podání dalšího rekursu na uvedeném nesprávném místě podacím, kterážto okolnost jediné byla důvodem, že žal. úřad rekurs odmítl. Stížnost jest důvodná. Již nálezem Boh. 1085 adm. vyslovil nss právní názor, při němž i tuto setrvává, že úřadům samosprávným není sice uložena povinnost, aby k rozhodnutím svým připojovaly poučení o opravných prostředcích, učiní-li to však, musí poučení to býti správné. Správnost pak žádoucí jest právě ve dvou směrech nejpodstatnějších, totiž ve příčině údaje lhůty, do kdy, a místa, kde se má opravný prostředek podati, což zdůrazňují také všechna zákonná ustanovení o přípustnosti nějakého opravného prostředku, zejména i 3. odst. §u 132 svrchu cit. stav. řádu. Řídě se tímto názorem musil nss okolnost stížností vytýkanou pokládati za podstatnou vadu řízení, neboť odporuje zásadám správního řízení, uvádí-li úřad nesprávným poučováním stranu v omyl a tím zhoršuje její procesní posici. K takové podstatné vadě měla však instance osk-i nadřízená přihlédnouti z moci úřední. Poněvadž toho žal. úřad opomenul, jest i jeho rozhodnutí vadné a slušelo je zrušiti podle §u 6 zák. o ss.