Č. 1863.


Tabákové licence (Slovensko): 1. Poměr trafikanta k tabákové režii zastoupené finančními úřady co do prodeje tabákových výrobků je též podle zákonů uherských na Slovensku v platnosti zachovaných povahy soukromoprávní. — 2. Na ponechání nebo znovupropůjčení zrušené výčepnické licence na Slovensku není právního nároku.
(Nález ze dne 19. ledna 1923 č. 672.)
Prejudikatura: Boh. 1123 a 1377 adm.
Věc: Jan St. v N. proti generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě (odb. rada Jan Janás) stran licence výčepnické a k prodeji tabáku.
Výrok: Stížnost, pokud se týče odepření licence pro tabákovou trafiku, odmítá se jako nepřípustná, pokud se týče odepření licence výčepnické, jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím byly v pořadu instancí zamítnuty žádosti st-lovy, aby mu byla ponechána licence neobmezeného výčepu a licence na tabákovou trafiku, jež prve měl a jež byly zrušeny výnosem min. pro správu Slov. ze dne 11. srpna 1919 č. 6810 pres. na základě §§ 11 a 14 zákona z 10. prosince 1918 č. 64 sb.
Pokud stížnost k tomuto soudu podaná směřuje proti výroku odpírajícímu ponechání licence na trafiku, musela býti odmítnuta jako nepřípustná pro nepříslušnost tohoto soudu, ježto zadávání prodejen tabáku jest, jak v nálezu Boh. 1123 adm. podrobně bylo vyloženo, rázu smluvního, poměr prodavače k eráru jest svou podstatnou smlouvou povahy soukromoprávní a není tedy výrok, jímž se zadání prodejny (trafiky) odepírá, rozhodnutím nebo opatřením správního úřadu ve smyslu § 2 zákona z 22. října 1875 č. 36 ř. z. ex 1876, a nemůže stížností u tohoto soudu býti brán v odpor.
Pokud pak se týče výroku nař. rozhodnutí, jímž st-li odepřena byla licence výčepnická, neshledal nss, že by tímto výrokem, jenž ovšem povahu rozhodnutí ve smyslu cit. předpisu má, bylo porušeno nějaké subjektivní právo st-lovo. Neboť výčepnická licence st-lova, již dříve získal, byla zrušena výnosem min. pro správu Slovenska z 11. srpna 1919 č. 6810 pres. (č. 131 Úr. Noviny), opírajícím se o ustanovení §§ 11 a 14 zákona z 10. prosince 1918 č. 64 sb., podle nichž min. pro Slov. byl oprávněn všechna udělená práva výroby, výčepu a prodeje všech druhů lihových nápojů podrobiti revisi a je odvolati; nějaký nárok dosavadních majetníků licencí výčepnických, aby jim licence vůbec aneb aspoň za jistých podmínek byly ponechány nebo znovu uděleny, z cit. zákona, jenž právě licence dosavadní podrobil revisi a připustil jich odnětí, ovšem odvoditi nelze. Rovněž nepropůjčuje jim nárok takový výnos min. s plnou mocí z 11. srpna 1919. Není-li však nároku takového, nemohlo odepřením licence st-li býti porušeno nějaké jeho subjektivní právo a nss musil stížnost v tomto směru zamítnouti jako neodůvodněnou, aniž měl příčinu zabývati se podrobně jednotlivými námitkami v ní rozváděnými.
Citace:
Nález č. 1863. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 286-287.