Č. 1870.

Obecní přirážky (Čechy): Není nezákonným ani vadným, nerozhodne-li nadřízený samosprávný úřad o připomínkách podaných proti usnesení obecního zastupitelstva o vybírání přirážek dříve, než schválí vybírání vyšších přirážek; jest však nezákonným, udělí-li nadřízený samosprávný úřad toto schválení, dokud není konečně rozhodnuto o obecním rozpočtu.
(Nález ze dne 20. ledna 1923 č. 799.)
Věc: Karel L., nájemce dvora v R. (adv. Dr. Frant. Novák z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze (za zúčastněnou stranu obec R. starosta Čeněk J.) o obecní přirážky.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Do obecního rozpočtu na správní rok 1921, sestaveného teprve dne 16. června 1921, zařadilo obecní představenstvo v R. jako výdajové položky jednak splátku Kč 40000 na stavbu elektrovodné sítě, jednak splátku Kč 20000 na stavbu silnice R.—Ž.
Obecní zastupitelství schválivši ve schůzi z 2. července 1921 rozpočet, usneslo se, aby k úhradě vykázaného jím nedostatku 70147 Kč 44 h byla v roce 1921 vybírána 43% přirážka k dani činžovní, 939% přirážka k ostatním daním a aby se k úhradě schodku v rozpočtu školním pro rok 1921 v částce 9468 K 19 h vybírala 43% přirážka k dani činžovní a 89% přirážka k ostatním daním.
V podání označeném »připomínky ve smyslu § 90 ob. zř. a zároveň stížnost« vytýkal st-l, že přirážky tak vysoké byly jen proto usneseny, že byly do rozpočtu pojaty ony dvě položky a namítal, že prvá položka neměla býti do rozpočtu zařazena proto,
a) že v době, kdy měl býti rozpočet sestaven podle § 72 ob. zř., usnesení o postavení elektrovodné sítě se ještě nestalo,
b) že nejde ani o vydání neodkladné ve smyslu § 73 ob. zř.,
c) že jde o vedení, jež bude sloužiti jen některým občanům a které musí býti tudíž posuzováno podle § 78 ob. zř.;
d) že podle zásad řádného komunálního hospodaření není přípustno, aby se náklad na postavení elektrovodné sítě zaplatil ve 3 letech, druhá položka pak že neměla býti zařazena do rozpočtu proto, že obecní zastupitelství se usneslo bez vší nutnosti splatiti půjčku na stavbu uvedené silnice v několika málo letech a že nedbalo toho, že není dosud vyřízen rekurs, kterýž podal st-l nejen do tohoto usnesení, nýbrž i proti zařazení prvé umořovací splátky 25000 Kč do rozpočtu na rok 1920.
St-l navrhl, aby připomínkám, pokud se týče stížnosti, bylo vyhověno, aby usnesení o přirážkách na rok 1921 bylo zrušeno a aby položka 40000 Kč na postavení elektrovodné sítě a položka 20000 Kč na stavbu silnice z rozpočtu byly vyloučeny, aby byly nahrazeny položkou rovnající se anuitě, která při 25 letem umořování dotčených nákladů na rok 1921 připadne, aby výše obecních přirážek byla podle toho upravena a aby usnesení ohledně přirážek obecním zastupitelstvem na rok 1921 usnesených bylo odepřeno schválení.
Okresní správní komise v K. nerozhodnuvši o odvolání vůbec, předložila námitky jeho spolu s návrhem, aby byly usnesené přirážky podle žádosti obce schváleny, zemskému správnímu výboru, sdělujíc, že proti rozpočtu na rok 1921 stížnost podána nebyla a že o námitce st-lově proti splátce 20000 Kč na výpůjčku na stavbu uvedené silnice bylo již rozhodnuto usnesením zsv. z 30. července 1921 při povolování obecních přirážek na rok 1920 a že nebylo námitkám vyhověno.
Zsv. v Praze, smluviv se se zem. fin. ředitelstvím1 v Praze, povolil rozhodnutím z 5. prosince 1921, aby obec R. vybírala 43% přirážku k dani činžovní a 939% přirážku k ostatním přímým daním, předepsaným tam na rok 1921, vyjma daň z příjmu a 5% daň z čistého výnosu domů dočasně od daně osvobozených.
Ve stížnosti k nss podané vytýká se především, že nebylo vyššími úřady samosprávnými rozhodnuto ani o připomínkách ani o stížnosti, jež st-l podal k těmto úřadům do usnesení obecního zastupitelstva.
Musil se proto nss zabývati nejprve jednak otázkou, jakou povahu mají připomínky proti usnesení obecního zastupitelstva o obecních přirážkách, jednak otázkou, zda zsv. o rekursu st-le právem rozhodl.
V prvém směru uvážil soud toto:
Povolení vyšších orgánů samosprávných k vybírání vyšších přirážek obecních ve smyslu § 37 obec. zř. jeví se jako správní akt, při němž zkoumají povolané orgány z moci úřední zákonitost postupu obce při preliminování příjmů a vydání. Pokud jest tedy členům obce podle § 90 ob. zř. dáno na vůli, aby vznášeli připomínky proti takovým usnesením vyžadujícím vyššího schválení, děje se to zřejmě jen v úmyslu, aby se poskytla každému členu obce příležitost upozorniti stolici povolanou ke schválení na závany, jež se podle mínění člena obce připomínky vznášejícího staví proti schválení dotčeného usnesení obecního zastupitelstva. Že by však o připomínkách takto vznesených mělo v případech, v nichž svolení dává zemský výbor, dříve rozhodovati cestou instanční okresní zastupitelstvo, příčí se výslovnému ustanovení § 90 ob. zř., podle kterého takové připomínky mají se při vyžadování vyššího schválení jen předkládati.
Jestliže tedy v tomto případě okr. správní komise resp. zsv. nerozhodly o podání st-lově, pokud je chtěl st-l považovati a pokud je označil za připomínky, nelze v tom shledati ani nezákonnost ani vadnost řízení.
Jinak se má věc, pokud podání bylo označeno jako odvolání a pokud i svým obsahem obracelo se proti výši usnesených přirážek z důvodu, že byly do obecního rozpočtu zařazeny výdajové položky 40000 Kč jako splátka na stavbu elektrovodné sítě a 20000 K jako splátka na stavbu silnice. Těmito námitkami, jež se výslovně opírají o § 72, 73, a 78 ob. zř., tedy o ustanovení zákona v příčině rozpočtu, směřoval st-l zřejmě proti samému rozpočtu, vytýkaje jeho nesprávnost.
Měla tedy o podání tom jako o odvolání z rozpočtu rozhodnouti nejprve osk. a kdyby bývalo i z jejího rozhodnutí podáno další odvolání, pořadem stolic zsv. Této okolnosti zsv. naprosto nedbal, nýbrž přikročil ke schválení usnesení o přirážkách dříve, než bylo konečně rozhodnuto o rozpočtu jako základu usnesení o přirážkách. Tento postup zsv-u odporuje zřejmě zákonu, pročež slušelo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

Nález č. 1870. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 297-299.