Č. 2302.

Dávka a přírůstku hodnoty: K § 18, odst. 4 českého dávk. řádu z r. 1915.
(Nález ze dne 3. května 1923 č. 7445).
Věc: Marie H. v D. proti zemskému správnímu výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Platebním rozkazem zem. insp. pro zemské dávky v Praze ze dne 23. září 1921 vyměřena byla Marii H. dávka z přírůstku hodnoty z převodu pozemku č. k. 1996 role v L., provedeného trhovou smlouvou ze dne 30. října 1917. Za základ výpočtu přírůstku hodnot) vzata byla nabývací hodnota ku dni 25. dubna 1914 3500 Kč, zjištěná preklusí dle § 18, odst. 4 č. d. ř. Zcizitelce nebylo přiznáno snížení dávky ve smyslu § 13, odst. 4 č. d. ř.
Rozhodnutím ze dne 12. června 1922 namítl zsv v Praze stížnost Marie H. Na odůvodnění se uvádí, že nastala prekluse dle § 18, odst. 4 č. d. ř. z r. 1915, ježto výměr zem. inspektorátu z 18. června 1921, jenž stanovil nabývací hodnotu částkou 3500 Kč a to na základě přípisu městského úřadu v L. z 11. května 1921, byl doručen st-lce 24. června 1921 a st-lka proti němu námitek nepodala.
Rozhoduje o stížnosti Marií H. na posléz uvedené rozhodnutí podané řídil se nss následujícími úvahami:
Stížnost domáhá se toho, aby vzato bylo v úvahu, že st-lka má prodaný pozemek v držení přes 10 roků. Tím patrně zamýšlí st-lka uplatňovati výhodu ve smyslu § 18, odst. 4 č. d. ř. z. z r. 1915, spočívající v percentuelním snížení dávky dle délky doby držby pro vyměření dávky rozhodné.
Než st-lka tuto výhodu v řízení správním neuplatňovala a proto nelze k tomuto bodu stížnosti dle §§ 5 a 6, odst. 1 zák. o ss-ě při- hlížeti. Rovněž nelze přihlížeti k námitce stížnosti, že výměr inspektorátu pro zemské dávky v Praze ze dne 18. června 1921 nebyl st-lce osobně doručen, že byl starými rodiči někam založen, neboť okolnosti tyto st-lka v řízení správním netvrdila §§ 5 a 6, odst. 1 zák. o ss).
Stížnost dále brojí proti zjištění žal. úřadu, že hodnota zcizeného pozemku v době nabytí činila 3500 Kč, tvrdíc, že hodnota ta ve skutečnosti činila 5850 Kč.
Žal. úřad zamítl stížnost Marie P. z důvodu, že úřad vyměřovací byl oprávněn položiti za základ vyměření dávky hodnotu nabývací úřadem předpokládanou, poněvadž strana nepodala v čas námitek proti hodnotě této, takže nastala prekluse dle § 18, odst. 4 č. d. ř.
Stížnost proti tomuto postupu žádného stížného bodu neuplatňuje. Nemohl proto nss přezkoumávati, jsou-li zde dány zákonné podmínky vyslovené prekluse. Potom však jsou nerozhodny vývody stížnosti, pokud brojí proti výši nabývací hodnoty, zjištěné žal. úřadem.
Na základě úvah těchto byla stížnost jako bezdůvodná zamítnuta.

Citace:

Nález č. 2302. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 1172-1173.