Čís. 5082.

Ten, kdo není ani protokolovaným obchodníkem ani členem nebo návštěvníkem bursy, může se podrobiti pravomoci rozhodčího bursovního soudu jen výslovnou písemnou smlouvou. Nestačí výměna závěrečných listů, obsahujících doložku o rozhodčím soudě.
(Rozh. ze dne 26. května 1925, R II 160/25.)
Soud prvé stolice zrušil k zmateční stížnosti nález rozhodčího soudu plodinové bursy v O., jímž byla zamítnuta námitka nepřísluš nosti rozhodčího soudu. Rekursní soud zmateční stížnost zamítl. Důvody: Rozhodčí soud plodinové bursy v O. zamítl svým nálezem námitku nepříslušnosti, poněvadž příslušnost rozhodčího soudu jest odůvodněna dle čl. XIV. uvoz. zák. k с. ř. s. Že jsou tu podmínky čís. 1 a 2 citovaného zákonitého ustanovení, zjistil již prvý soud správně a jedná se pouze o řešení otázky, zda se obě strany při uzavření nebo před vypořádáním obchodu podrobily nálezu rozhodčího soudu plodinové bursy v O. písemnou smlouvou o rozsudím (čís. 3 uvedeného místa zákona). Otázku tuto však soud první stolice neřešil správně. Souhlasným udáním obou stran jest zjištěno, že strany vyměnily závěrečné listy jimi vzájemně podepsané a obsahující doložku o příslušnosti rozhodčího soudu. Způsobem tímto však byla uzavřena ona písemní smlouva, neboť není zákonem předepsáno, že prohlášení stran musí býti psána v jedné a téže listině. Lze úplně přisvědčiti názoru soudu prvé stolice, že zákon, vyžaduje písemnou smlouvu, chce zameziti, by se neprotokolovaní obchodníci přijetím závěrečného listu, v němž je doložka o rozhodčím soudu, podrobili příslušnosti mimořádného soudu. V případě tomto se však nejedná o přijetí závěrečného listu, nýbrž o výměnu souhlasných a stranami vzájemně podepsaných závěrečných listů, která ovšem nahrazuje náležitost vyhotovení smlouvy písemní (viz rozhodnutí býv. nejvyššího soudu ve Vídni ze dne 9. září 1897, čís. 16104 Gl. U.). Žalovaný výslovně uznal, že si závěrečný list celý přečetl a pak ho podepsal, čímž však nepochybně projevil, že také souhlasí s doložkou o příslušnosti rozhodčího soudu, a jest tedy nerozhodno, namítá-li teď, že se o příslušnosti nejednalo, a že se nechtěl podrobiti příslušnosti bursovního soudu. Nechtěl-li žalovaný se podrobiti rozhodčímu soudu, měl doložku přetrhnouti.
Nejvyšší soud obnovil usnesená prvého soudu.
Důvody:
Ustanovení čl. XIV. čís. 3 uvoz. zák. k с. ř. s. vyžaduje velícím způsobem, že obě strany musí se podrobiti výroku soudu rozhodčího v písemné smlouvě o rozhodčím, což předpokládá, že musí dohodu o rozhodčím umluviti a písemní smlouvou stvrditi. Výjimku připouští ustanovení to pro protokolované obchodníky, členy a návštěvníky bursy, u nichž stačí, když bez výtky přijmou závěrečný list obsahující doložku o rozhodčím soudě. Zde stačí tedy úmluva, mlčky učiněná předepsaným způsobem. To však nestačí u nynějšího žalovaného, který není ani protokolovaným obchodníkem, ani členem ani návštěvníkem bursy. Týž mohl se podvoliti pravomoci rozhodčího soudu jenom výslovnou písemní smlouvou, to se však nestalo. Pouhá úmluva mlčky výměnou závěrečných listů, obsahujících doložku o rozhodčím soudě, u žalovaného nestačí (srv. rozh. nejv. soudu sb. čís. 1830).

Citace:

č. 5082. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 1009-1010.