Authors:
= Váž. civ., 7 (1925), sv. 1
PDF

Čís. 5048.


Okolnosti, jež manžel, uzavíraje smír s manželkou o výživném, mohl předvídati, nejsou důvodem pro změnu výše výživného. Takovou okolností jest napotomní jeho sňatek.
(Rozh. ze dne 19. května 1925, Rv I 552/25.)
Smírem při dobrovolném rozvodu manželství od stolu a lože ze dne 8. března 1921 zavázal se žalobce platiti manželce výživné 300 Kč měsíčně. Manželství bylo napotom rozloučeno, žalobce se znovu oženil a z nového manželství narodilo se dítko. Vzhledem k těmto změněným poměrům domáhal se žalobce na manželce snížení výživného. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Je sice správno, že smlouva o výživném manželky, sjednaná při rozvodu, po změně poměrů muže býti vyložena tak, že pro změněné poměry podle úmyslu stran neměla míti platnosti, že tedy strany pro případ změněných poměru se nechtěly smluvně vázati. Nebylo by ani poctivé, aby podle toho k smluvnímu plnění byly přinuceny (§ 914 obč. zák.). To bylo blíže vyloženo v judikátu víd. n. s. čís. 244, s jehož vývody dovolací soud se stotožňuje. Podobné stanovisko zaujal i zákon rozlukový v §u 19, stanoviv, že úmluva manželu o majetkových poměrech může býti z důležitých důvodů změněna. Z těchto ustanovení však neplyne, že by smlouva o výživném rozloučené manželky pozbývala závaznosti při jakékoliv změně poměrů, tedy i při takové změně, s kterou strany při úmluvě počítaly, nebo při poctivém uvážení všech okolností počítati měly. Podstatnou příčinou pro změnu smluveného alimentačního závazku manželova a důležitým důvodem ve smyslu zákona může býti jen takový důvod, s kterým strany nepočítaly a poctivě počítati nemusíly. Důvodem takovým však není to, že se žalobce oženil a následky toho. Nižší soudy zjistily, že žalobce s tím počítal a zajisté poctivě s těmito okolnostmi počítati měl, když výživné sliboval. Nesrovnávalo by se s poctivým výkladem smlouvy, kdyby ji splniti nechtěl pro důvody, s nimiž měl počítati. Proto jeho pozdější sňatek nelze za důležitý důvod dle §u 19 zákona rozlukového nebo vůbec za příčinu ke změně smlouvy považovati.
Citace:
č. 5048. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 942-942.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).