Čís. 4610.

Z přípovědi prodatele, že dobytče jest zdravé, vzcházejí kupiteli pouze nároky dle §u 932 obč. zák. Vedle nároku na zrušení smlouvy, doplnění nebo slevu lze se domáhati náhrady škody jen tehdy, je-li tu zavinění zvláštní, mimo nesplněné záruky za určité vlastností. Lhůta §u 933 obč. zák. jest lhůtou propadnou а k nezachováni jejímu dlužno vzíti zřetel z úřadu.
(Rozh. ze dne 27. ledna 1925, Rv II 868/24.)
Žalobce koupil dne 26. června 1923 od žalovaného klisnu s výslovnou přípovědí žalovaného, že kůň jest zdravý a způsobilý k tahu. Žalobce prodal klisnu dále, avšak klisna byla u dalšího kupitele stižena dýchavičností, chronickým žaludečním katarem a překrvením srdečního svalstva, takže musela býti poražena. Další kupitel domáhal se na žalobci vrácení kupní ceny, pročež i tento žaloval dne 8. srpna 1923 prodatele o vrácení kupní ceny. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Dovolání právem vytýká, že jde o žalobu ze správy. Žalobce domáhá se sice náhrady za to, že musí sám vrátiti kupní cenu za vadného koně, kterého dále prodal, a za upomínku advokátovu, ale opírá žalobní nárok jen o přípověď žalovaného, že kůň je zdravý а к tahu způsobilý. Z přípovědi takové mohou vzejíti jen nároky dle §u 932 obč. zák. a zákon nepřipouští vedle toho žalobu o náhradu smluvního interese proto, že věc nemá připovězené vlastnosti. Poslední věta prvého odstavce §u 932 obč. zák. dává nárok na náhradu škody vedle nároku na zrušení smlouvy, doplnění, nebo slevu jen tehdy, je-li tu zavinění zvláštní, mimo nesplněné záruky za určité vlastnosti. To plyne zřejmě z motivů třetí dílčí novely, jíž byla sporná otázka v tomto směru rozhodnuta v onom smyslu. Z toho plyne, že přípověď samu, i osvědčila-li se nesprávnou, zákon za zavinění nepokládá, nestala-li se vědomě nesprávně, nebo nelze-li přičísti zciziteli k vině, že vadu znáti musil. Žalobce zvláštní takové viny ani neuplatnil a jde dle jeho přednesu žalobního jen o žalobu dle §u 932 obč. zák. Tato však jest opožděna. Kůň byl prodán dne 26. června 1923. Žaloba podána teprve 8. srpna 1923, tedy 43. dne po odebrání. Dle §u 933 obč. zák. nutno však podati žalobu ze správy dobytčete do 6 týdnů a proto je žaloba opožděna a nárok žalobní uhasí již dnem 7. srpna 1923. K této okolnosti sluší zřetel vzíti z povinnosti úřední. Jest základem žalobního nároku a na včasnosti žaloby visí i jeho jsoucnost. Žalobou po lhůtě nemůže býti nárok odůvodněn, třebas obrana opožděnosti nebyla vznesena. Lhůta §u 933 obč. zák. jest propadnou, nevztahuje se na ni ustanovení §u 1501 obč. zák., že jen na námitku lze ke lhůtě přihlížeti. To vyplývá blíže z důvodů judikátu čís. 228 a na témž stanovisku stojí nález tohoto Nejvyššího soudu čís. 3089 a Mayr Syst. III. str. 82. Dle uvedeného uhasí tedy nárok žalobcův, a ježto k tomu i bez námitky dlužno vzíti zřetel, byla žaloba zamítnuta právem.

Citace:

č. 4610. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 193-194.