Čís. 4602.

Srážel-li si dlužník z vyrovnacích splátek neoprávněně a libovolně poštovné, nezaplatil jich úplně (§ 57 vyr. řádu).
(Rozh. ze dne 27. ledna 1925, Rv I 1849/24.)
Žalovaný zavázal se ve vyrovnání věřitelům, mezi nimiž byl i žalobce, zaplatiti 50% kvótu pohledávek. Ježto ze splátek, zasílaných žalobci, si žalovaný srážel poštovné, domáhal se na něm žalobce zaplacení celé pohledávky, po srážce již zapravených vyrovnacích splátek. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody:
Ani z obsahu vyrovnání, ani z původní smlouvy stran, ani z jiných okolností neplyne, že žalobce měl si původní dluh nebo splátky vyrovnací sám vybírati v bydlišti žalovaného nebo nésti útraty zaslání. Byl tedy žalovaný dle zákona povinen zaslati splátky vyrovnací žalobci na své útraty a nebezpečí. Když si poštovné srážel a o ně zaplatil méně, než činila vyrovnací splátka, nebylo zaplaceno úplně a vyrovnání nebylo řádně a plně splněno. Dle §u 57 vyr. řád. v novel. znění pozbyl proto následkem toho žalovaný výhod z vyrovnání plynoucích a musí proto celý původní dluh splatiti. Ovšem nelze vyložiti ustanovení §u 57 vyr. řádu ve znění novely v ten smysl, že by nepatrný nedoplatek na splátky vyrovnací za všech okolností musil míti v zápětí ztrátu výhod pro dlužníka plynoucích. Novelou měla dle jejího účelu býti ztrátou výhod trestána liknavost a nedbalost dlužníka, který nedbalostí dal na jevo, že výhod nezaslouží, nebo když se ukáže, že poměry nejsou takové, jak je líčil při návrhu vyrovnacím, když se k placení kvóty uvolil, že si tedy nepočínal buď poctivě nebo prozíravě a věřitelé byli zklamáni v důvěře, ve které vyrovnání odhlasovali, očekávajíce, že bude poctivě, v čas a plně splněno. Avšak trestati ztrátou výhod i dlužníka, — který poctivě se snažil a nesplnil jen nepatrnou částkou úplně proto, že se následkem omluvitelného omylu nebo nedopatření a t. pod. domníval, že úplně splnil, pokládaje se za oprávněna srážeti si porto, — šlo by přes účel zákona a nesrovnávalo by se s jeho tendencí. Soudy nižší sice nezjišťují omylu na straně žalovaného, nezabývaly se proto touto otázkou, ale dovolací soud neshledává, že žalovaný neplnil úplně jen proto, že si omylem neb nedopatřením srážel porto. Porto při jednotlivých splátkách obnášelo 50 h, poštovní poukázka 10 h. Žalovaný však odeslal 5. března místo 27 Kč 40 h, jen 25 Kč 90 h, 5. dubna 27 Kč, 8. dubna 26 Kč, pak teprv 4. července po žalobě podané dne 20. května 139 Kč 50 h. Před podáním žaloby srážel si tedy na porto obnosy nestejné a libovolné, neuváděje ani proč si sráží, po žalobě pak splátku červnovou zaplatil až v červenci. Tento postup nelze označiti ani jako poctivé splnění vyrovnání ani omluviti neplnění jako omyl či nezaviněné nedopatření, které by se s občanskou nebo s kupeckou poctivostí v plnění smluv dalo srovnati.

Citace:

č. 4602. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 181-182.