Čís. 5074.

Ustanovení §u 371 čís. 1 ex. ř. neplatí o útratách odvolacího řízení.
(Rozh. ze dne 26. května 1925, R I 458/25.)
Soud prvé stolice povolil dle §u 371 čís. 1 ex. ř. zajišťovací exekuci pro útraty odvolacího řízení, rekursní soud exekuční návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Předpis §u 371 čís. 1 ex. ř. praví zcela jasně, že exekuce k zajištění může býti povolena na základě rozsudku prvé stolice, potvrzeného rozsudkem druhé stolice. Zákon tedy dobře rozeznává mezi rozsudkem prvé stolice, který je podkladem pro zajišťovací exekucí, a mezi rozsudkem odvolacího soudu a připouští bez osvědčení nebezpečenství exekuci k zajištění jen oné pohledávky (také útratové pohledávky), která prvním rozsudkem již byla přiznána a druhým rozsudkem potvrzena. Nelze tedy předpis §u 371 čís. 1 ex. ř. rozšiřovati také na útratovou pohledávku přiznanou teprve v rozsudku odvolacího soudu. Odvolává-li se stěžovatel na předpis §u 528 c. ř. s., podle něhož není přípustným rekurs do rozhodnutí soudu druhé stolice v otázce útrat, zapomněl na § 50 c. ř. s., podle kterého závisí rozhodnutí o útratách všech stolic na rozhodnutí ve věci hlavní; možno tedy i útratový výrok druhé stolice změniti, změní-li se v třetí stolici rozhodnutí ve věci hlavní. Pro otázku náhrady útrat není směrodatnou okolnost, že ve prospěch strany znějí výroky nižších stolic (§ 50 poslední věta c. ř. s.). V tomto případě byl sice spor ve věci hlavní i ve třetí stolici rozsudkem ze dne 6. května 1925 ve prospěch stěžovatele již rozhodnut, ale to je bez významu, protože napadené usnesení může býti přezkoumáno jen podle skutkového a právního stavu, jaký byl v době jeho vydání.

Citace:

č. 5074. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 992-992.