Čís. 4760.

Knihovnímu zápisu v poznamenaném pořadí není na závadu, že listina, sloužící za základ knihovního zápisu, nepochází od nynějšího vlastníka nemovitosti, nýbrž byla vydána jeho předchůdcem, jenž zakročil a poznámku pořadí.
(Rozh. ze dne 3. března 1925, R I 177/25.) Návrh, by na nemovitostech vložka čis. 952 bylo vloženo zástavní právo v poznamenaném pořadí, byl prvým soudem zamítnut, rekursní soud návrhu vyhověl. Důvody: Napadeným usnesením byla zamítnuta žádost ze dne 16. února 1924 o vklad práva zástavního pro pohledávku 150000 Kč v pořadí, poznamenaném dle usnesení ze dne 16. února 1924 z důvodu, že podle kupní smlouvy ze dne 21. července 1924 bylo ve vložce čís. 952 vloženo právo vlastnické pro Egona G-а. Rekursu nelze odepříti oprávnění. Poznámka pořadí podle §u 53 knih. zák. má ten účinek, že o žádosti za vklad poznamenaného práva, byla-li podána včas, jest za to míti, že byla podána v době žádosti o poznámku pořadí. Změna knihovního stavu nastavší po tomto čase, nemůže míti vlivu na právo poznamenané, poznamenané pořadí může býti požadováno, i když nemovitost po této době byla převedena na osobu třetí, která si musila býti vědoma toho. že může nastati zatížení právem poznamenaným.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze přiznati oprávnění. Podle §u 56 odstavec druhý knih. zák. může býti zápis v poznamenaném pořadí povolen i tehdy, když po zakročení o poznámku pořadí byla nemovitost převedena na osobu třetí. Podle tohoto ustanovení nebylo tedy nikterak na závadu povolení vkladu práva zástavního v poznamenaném pro ně pořadu, že nemovitost vl. čís. 952 přešla do vlastnictví jiné osoby, než která o poznámku pořadí zakročila a bylo při tom úplně vedlejší, že o přechodu vlastnictví navrhovatelka zápisu zástavního práva snad věděla a s ním souhlasila. Vzhledem k ustanovení §u 56 odstavec druhý knih. zák. nevadilo však dále povolení zápisu zástavního práva v poznamenaném pořadí ani to, že listina, sloužící za základ vkladu, nepochází od nynějšího vlastníka nemovitosti, nýbrž vydána byla jeho předchůdcem, jenž o poznámku pořadí zakročil. Jde tu ovšem o výjimku ze zásady §u 21 knih. zák., podle níž zápis do pozemkové knihy jest přípustným toliko proti vlastníku nemovitosti nebo věcného práva, jehož se zápis týče, ale v případech §u 56 odstavec druhý knih. zák., i když se to tu výslovně nestanoví, platí výjimka, což nutno usuzovati z toho, že jinak ustanovení §u 56 odstavec druhý knih. zák. nemělo by významu a nebylo by ho zapotřebí a že v případech §u 56 odstavec druhý knih. zák. nebyla by bez této výjimky, jak blíže jest rozvedeno v rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 1924 R I 264/24 čís. sb. n. s. 3733, účelu poznámky pořadí, najmě pokud jde o zástavní právo, zabezpečení úvěru lze dosáhnouti.

Citace:

č. 4760. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 450-451.