Čís. 4720.

Obnova pachtu (zákon ze dne 30. září 1924, čís. 204 sb. z. a n.).
Propachtovatel má pozemek »ve vlastní správě« (čl. II. b. zák.) nejen tehdy, když jej sám osobně vzdělává, nýbrž i, když ho dává na vlastní účet obdělávati třetími zjednanými osobami.
(Rozh. ze dne 24. února 1925, R I 134/25.)
Soud prvé stolice vyhověl námitkám propachtovatele a zamítl návrh pachtýřův na obnovu pachtu. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a nařídil prvému soudu, by, doplně řízení, znovu rozhodl.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Není sice pravda, co praví dovolací stížnost, že prvý soud odepřel obnovu pachtu také proto, že propachtovatel vzal pole do vlastní správy a proti tomu že pachtýř stížnosti nepodal, neboť prvý soudce právě naopak výslovně řekl v důvodech, že tato námitka není odůvodněna, pročež pachtýř neměl příčiny proti ní v stížnosti brojiti. Avšak pravdu má propachtovatel s námitkou tou skutečně. Prvý soudce ji chybně rozhodl a rekursní soud měl proto, než zrušil usnesení prvého soudce jako nezralé pro nedostatečné vyšetření prvé námitky, jakou výměru má pachtýř, tuto námitku, prvým soudcem zamítnutou, přezkoumati a, když by byl dospěl k výsledku, že je oprávněna, bylo by zrušení a doplňování jím nařízené odpadlo. Pachtýř výslovně doznal v protokole ze dne 8. listopadu 1924, že propachtovatel dává obdělávati sporný pozemek Josefem B-em a bránil se námitce propachtovatelově, že vzal pozemek do
23* vlastní správy, jen tím, že v takovémto způsobu obhospodařování, t. j. vzdělávání třetí zjednanou osobou vzetí do vlastní správy neshledává. V tom však jest na omylu. Ve vlastní správě máme pozemek nejen tehdy, když ho sami osobně vzděláváme, nýbrž i když ho dáváme sice obdělávati třetími zjednanými osobami, avšak na náš vlastní účet, sice by velkostatkář, jenž sám ruky nepřikládá a jen zjednanou čeledí pracuje, nikdy neměl statek svůj ve vlastní režii — náhled to neudržitelný. Potřebí jen čísti pozorně zákon sám, by se seznalo, že ani on nestotožňuje pojem »vlastního obdělávání«, s pojmem »vlastní správy«; pachtýř ovšem musí dle čl. I. čís. 1 zákona ze dne 30. září 1924, čís. 204 sb. z. a n. pozemek obdělávati sám neb s rodinou, ale propachtovatel béře ho dle čl. II. b) do vlastní správy, když na něm chce sám neb s rodinou »hospodařiti«, což ovšem možno i při obdělávání zjednanými osobami.

Citace:

č. 4720. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 383-384.