Čís. 4626.

Do usnesení, schvalujícího osvojení si, nemá právo zasahovati rozloučená manželka osvojitele, třebas podala žalobu o obnovu rozlukového sporu.
(Rozh. ze dne 4. února 1925, R I 85/25.) Krajský soud schválil osvojení nezletilé Anny Sch-ové Eduardem E-em. Do schvalovacího usnesení stěžovala si prvá manželka Eduarda E-a, Mathilda E-ová. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc prvému soudu, by ji doplnil a znovu rozhodl. Důvody: Soud rekursní pokládá šetření o návrhu Eduarda E-a na schválení adopce nezletilé Anny Sch-ové za kusé a nedostatečné. Dle §u 180 obč. zák. může osoba vdaná nebo ženatá přijmouti dítě za své pouze s přivolením druhého manžela, kteréhož přivolení není potřebí, bylo-li manželství rozvedeno. (§ 18 dílčí novely k obč. zák. ze dne 12. října 1914, čís. 276 ř. zák.). Ustanovení toto dlužno sice uznati za platné také pro manželství rozloučená. Tu však má se věc tak, že jest naprosto nejisto, která z obou manželek žadatelových, zda Berta E-ová či rozloučená první jeho manželka Mathilda E-ová vzhledem k zahájenému již sporu o obnovu rozepře o rozluku manželství této poslednější bude uznána za skutečnou zákonnou manželku Eduarda E-a. To jest však nutným pro usnesení prvého soudu a posouzení, jsou-li tu veškeré zásadní podmínky pro schválení adopce. Zejména jest i schválení adopční žádosti manželkou velmi důležité, jelikož schválení adopce v případě, že by spor o obnovu rozepře o rozluku manželství Mathildy E-ové s Eduardem E-em pro ni příznivě dopadl, rozsudek vyslovující rozluku manželství jejich byl zrušen a žaloba jeho zamítnuta, od jejího souhlasu bylo by závislým, kdežto v případě tom, kdyby manželství Edurda E-a s Bertou E-ovou uznáno bylo následkem toho za neplatné, svolení této k adopci pozbylo by vůbec veškerého významu. Že však takový výsledek zahájeného sporu není nijak vyloučen, tomu svědčí, že v době rozhodování krajského soudu podána byla na Bertu Sch-ovu již obžaloba pro zločin podvodu, spáchaný křivým svědectvím pod přísahou ve sporu o rozluku manželství Eduarda E-a s Mathildou E-ovou a, došlo-li nyní, jak stěžovatelka dodatečně uvedla, v oné trestní věci dle rozsudku krajského soudu ze dne 29. listopadu 1924 dokonce již k odsouzení Berty E-ové pro zločin křivého svědectví, jest i onen výsledek sporu o obnovu velmi pravděpodobným. K těmto okolnostem nebylo však ani při usnášení se krajského soudu přihlíženo, a nedbáno předpisu §u 2 čís. 4, 5 a 6 patentu ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák., tak že řízení jest kusé.
Nejvyšší soud k dovolacímu rekursu Berty E-ové a vykonavatele poslední vůle zemřelého Eduarda E-a obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Nelze o tom pochybovati, že rozloučená první manželka zemřelého Eduarda E-a má zájem na tom, zda adopce nezletilé Anny Sch-ové Eduardem E-em bude schválena, čili nic, když je v běhu spor o obnovu rozepře o rozluku jejího manželství s Eduardem E-em, který vedl k rozluce tohoto manželství z její viny. Jdeť hlavně o to, zda bude dědičkou zemřelého a v jakém rozsahu. Přes to však nelze jejímu odporu proti schválení adopční smlouvy přiznati zákonné oprávněnosti. Adoptující a adoptovaný jsou smluvními stranami, jež mají právo na to, by jich adopční smlouva byla schválena, vyhovuje-li zákonným podmínkám. Těmto podmínkám bylo v tomto případě plně vyhověno. Je-li adoptovaná nezletilá Anna Sch-ová nemanželskou dcerou Eduarda E-a, jak tu a tam ve spisech se na to naráží, je tím jen vyhověno tendenci první novely obč. zák., která odstranila zákaz adopce nemanželských dětí jich rodiči zrušením dvorního dekretu ze dne 28. ledna 1816 sb. zák. s. čís. 1206 (§ 20 první novely). Pro posouzení podmínek adopce je rozhodnou doba adopční smlouvy, po případě jejího schválení. V této době bylo prvé manželství Eduarda E-a s Mathildou E-ovou právoplatně soudně rozloučeno, Mathilda E-ová nebyla proto již manželkou Eduarda E-a a nebylo proto třeba jejího souhlasu k adopční smlouvě ve smyslu §u 180 obč. zák. Schválením adopční smlouvy příslušným sborovým soudem ze dne 30. října 1924, které má ráz konstitutivní a účinkuje od té doby, kdy bylo schvalovací usnesení odevzdáno kanceláři k vyhotovení (§ 416, 426, 427 c. ř. s.), nabyly smluvní strany rodinných práv z adopční smlouvy, o které je nemohl připraviti odpor a návrh Mathildy E-ové, by bylo sečkáno se schválením až do rozhodnutí rozepře o obnovu sporu o rozluku a bude jisto, že jest ona zákonnou manželkou adoptantovou čili nic, a zda je proto oprávněna k odporu dle §u 180 obč. zák. Dle nyní platného rodinného stavu oprávnění toho nemá, a nemá proto práva do rodinného stavu smluvních stran zasahovati. To je tím závažnější, že adoptant Eduard E. dle spisového záznamu dne 5. listopadu 1924 zemřel, a, kdyby zůstalo při zrušení schvalovacího usnesení sborového soudu, stala by se adopční smlouva neplatnou ve smyslu dvorního dekretu ze dne 28. června 1837, čís. 209 sb. z. s. (srv. Ehrenzweig, System des allg. Privatrechtes 1924 II. svazek, str. 203, Krasnopolski, Familienrecht 1911 str. 289, Ott, Rechtsfürsorgeverfahren str. 166, Ger. Z. 1901 str. 82, 83, Mayr, Familienrecht str. 103). Napadené usnesení odporuje proto zákonu i skutečnosti a bylo je k odůvodněnému dovolacímu rekursu změniti a obnoviti schvalovací usnesení sborového soudu.

Citace:

č. 4626. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 217-219.