Čís. 4710.

Pro určení výživného proti manželskému otci jest příslušným obecný soud dítěte, bydlícího v zemích historických, třebas otec byl nyní exponován v cizině. Lhostejno, zda před tím pobýval sám (bez dítěte) v tuzemsku. Předpis odstavce druhého §u 70 j. n. platí obdobně i pro nezletilé manželské dítě.
(Rozh. ze dne 18. února 1925, Nd I 46/25.) Rozhoduje záporný spor o příslušnost mezi okresním soudem v Českých Budějovicích se strany jedné a okresním soudem jednak ve Velkém Sevljuši, jednak v Rahově na Podkarpatské Rusi se strany druhé k vyřízení žádosti Anny D-ové, manželky železničního zřízence ve V. u Českých Budějovic, o donucení manželského otce Ludvíka D-a k placení výživného pro nezl. Drahomíra D-a, vyslovil Nejvyšší soud, že příslušným jest okresní soud v Českých Budějovicích.
Důvody:
Jde o nárok na výživné nezletilého dítěte vůči manželskému otci podle §u 141 obč. zák., tedy o záležitost nespornou (judikát čís. 237 bývalého Nejvyššího soudu ve Vídni čís. 1664 sb. Nowak). Věcně i místně jest příslušným okresní soud, u něhož má nezletilec své obecné sudiště ve sporech (§ 109 j. n.). Podle obsahu spisů bydlí nezletilec se svou matkou ve V. u Českých Budějovic a otec jest trvale exponovaným celním deklarantem ve Vyšoveldě (Valea Visaului) v Rumunsku a podléhá ředitelství československých státních železnic v Košicích. Své poslední bydliště v historických zemích Československé republiky měl podle spisů otec ve V. u Českých Budějovic. Místní příslušnost poručenských úřadů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi určuje se bydlištěm nebo místem pobytu nebo posledním bydlištěm opatrovancovým v uvedených zemích (§ 1 zákona ze dne 20. prosince 1922, čís. 391 sb. z. a n.). Byť i tedy otec před svým dosazením do Vyšovaldy byl konal službu v Podkarpatské Rusi, není tam poručenského úřadu místně příslušného, protože tam nezletilý Drahomír D. nikdy nebydlel ani se nezdržoval a na obecném odvozeném sudišti tam nezáleží. Podle §u 69 j. n. ve znění čl. II. čís. 6 zákona ze dne 1. dubna 1921, čís. 161 sb. z. a n. a zákona ze dne 8. června 1923, čís. 123 sb. z. a n. a ze dne 19. prosince 1924, čís. 292 sb. z. a n. podržel otec svůj obecný soud, který měl v historických zemích Československé republiky naposledy. Toto obecné sudiště sdílí také nezletilé dítě podle §u 71 j. n. a mimo to určuje se podle §u 73 odstavec druhý j. n. jeho obecné sudiště také místem jeho trvalého pobytu. Ale, i kdyby Ludvík D. nebyl stále ustanoveným státním zaměstnancem podle §u 69 j. n., platil by co do obecného sudiště jeho manželky a podle obdoby §u 73 odstavec druhý j. n. též pro jeho nezletilé dítě předpis §u 70 odstavec druhý j. n., totiž, že stálý pobyt manželky (dítěte) zakládá jejich obecný soud, když manžel (otec) své bydliště v tuzemsku zrušil. V každém případě jest tedy podle §u 109 j. n. příslušným okresní soud v Českých Budějovicích.

Citace:

č. 4710. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 367-368.