Authors:
= Váž. civ., 7 (1925), sv. 1
PDF

Čís. 4601.


Není třeba, by odvolací soud, jemuž byla dovolacím soudem vrácena věc k novému projednání ohledně určité okolnosti, stanovil rok k ústnímu odvolacímu líčení, opakoval-li již před vydáním zrušeného rozsudku důkazy, na základě kterých mohl i ohledně okolnosti, ohledně níž byla dovolacím soudem vrácena věc k novému projednání, učiniti zjištění, avšak jen přehlédnutím tak neučinil.
(Rozh. ze dne 27. ledna 1925. Rv I 1762/24).
Žaloba o dodržení kupní smlouvy byla původně oběma nižšími soudy zamítnuta. K dovolání žalobcovu zrušil dovolací soud rozsudek odvolacího soudu a vrátil mu věc, by ji znovu projednal a rozhodl. Odvolací soud po té uznal podle žaloby. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Rozsudek odvolacího soudu byl usnesením dovolacího soudu zrušen z toho důvodu, že se odvolací soud nezabýval vlastním odvoláním, jež čelilo proti tomu, že soud prvé stolice žalobní žádost zamítl z toho důvodu, že dohoda o převzetí dávky z přírůstku hodnoty nebyla vzata za prokázanou, takže odvolání nebylo vyřízeno, tedy že zůstalo odvolací řízení v tomto směru neúplným. Odvolací soud, aniž ustanovil rok k ústnímu odvolacímu líčení, rozhodl ihned ve věci samé. V tom shledává dovolatel zmatek podle §u 477 čís. 4 c. ř. s. (podle čís. 1 §u 503 c. ř. s.) a současně kusost odvolacího řízení. Jest správné, že se v §u 511, druhý odstavec c. ř. s. ustanovuje, že mají nižší soudy z moci úřední ustanoviti rok k ústnímu líčení, to však jen tehdy, když toho nezbytně třeba, by po názoru dovolacího soudu zjištění k správnému právnímu posouzení věci potřebná byla učiněna. V tomto případě však odvolací soud již před vydáním zrušeného rozsudku při ústním jednání opakoval důkazy, na základě kterých mohl i ohledně žalobcovy námitky o převzetí či nepřevzetí dávky z přírůstku hodnoty učiniti zjištění, avšak jen přehlédnutím tak neučinil. Nemusil tudíž na zrušovací usnesení dovolacího soudu ustanoviti rok k ústnímu líčení odvolacímu, při němž byl by se musil obmeziti na opakování důkazů, již v odvolacím řízení provedených, a právem rozhodl ihned, učiniv zjištění v původním svém rozsudku opomenutá. V tom nelze shledati uplatňované zmatečnosti, neboť tím vskutku nebyla dovolateli odňata možnost, aby jednal před odvolacím soudem.
Citace:
č. 4601. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 180-181.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).