Čís. 4890.


Pro posouzení, zda jde o spor nájemní, v němž platí kratší lhůty §u 575 c. ř. s., jest rozhodným obsah žaloby, nikoliv právní otázka, jež vyplyne teprve z přednesu stran.
Jde o spor nájemní, domáháno-li se zjištění pachtovního poměru a odevzdání věci do pachtovního užívání.

(Rozh. ze dne 7. dubna 1925, R II 100/25.)
Odvolací soud odmítl odvolání do rozsudku, jímž bylo vyhověno žalobě o dodržení pachtovní smlouvy ohledně budov a pozemků. Důvody: V tomto případě jedná se dle žalobního návrhu o nárok žalující strany na zjištění pachtovního poměru (nesprávně ve formě »žalovaný je povinen dodržeti pachtovní smlouvu«) a na splnění této smlouvy (odevzdání do pachtovního užívání). Jsou to vesměs práva, ohledně nichž žalobce má zájem na brzkém uskutečnění nároku. Platí proto ohledně lhůty k podání opravného prostředku § 575 c. ř. s., to je lhůta osmidenní (srovnej: Právník str. 43/1914 starou úřední sbírku čís. 967 rep. nálezů). Žalovaná strana podala do rozsudku prvé stolice, jenž jí byl doručen dne 30. ledna 1925, odvolání teprv 12. února 1925, tedy po uplynutí osmidenní lhůty.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Napadené usnesení odvolacího soudu odpovídá zákonu a stavu věci. Stěžovatel poukazuje se proto na jeho odůvodnění, které jest v podstatě správné; vzhledem na vývody rekursu podotýká se toto: Stěžovatelovo tvrzení, že ve sporu běželo výhradně o to, zda byla mezi stranami vůbec uzavřena smlouva pachtovní, nepadá na váhu, neboť pro posouzení otázky, jakého způsobu řízení má býti o žalobě užito, rozhodným jest jedině obsah žaloby a její konečné žádání, nikoliv však právní otázka, byť i pro rozsouzení rozepře podstatná, která teprve vyplyne z přednesu obou stran a z něho se vytvářející skutkové podstaty rozsudečné. Jest tedy pro tuto věc závažno, že bylo v žalobě tvrzeno, že žalobce uzavřel se žalovaným pachtovní smlouvu, kterou se žalovaný zavázal, dáti mu propachtované budovy a pozemky do pachtovního užívání za pachtovné 3 000 Kč ročně a že dle žalobního žádání žalovaný má dodržeti tuto pachtovní smlouvu a odevzdati žalobci tyto budovy a pozemky do pachtovního užívání. Nelze pochybovati o tom, že tato žaloba jest žalobou podle §u 1096 obč. zák. Odvolací soud tedy správně vyslovil, že v této rozepři platí ustanovení §u 575 c. ř. s. a že stěžovatelovo odvolání, podané po uplynutí 8denní lhůty, je opozděno.
Citace:
č. 4890. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 677-678.