Čís. 4537.

Úmluvou, že se má platiti pachtovné, obvyklé v okresu, kde jest předmět pachtu, jest pachtovné určeno s dostatečnou určitostí. Není závady, by pachtovné nebylo stanoveno podle ceny určitých obilnin.
(Rozh. ze dne 7. ledna 1925, Rv II 740/24).
Žalobkyně propachtovala smlouvou ze dne 3. prosince 1917 žalovaným pozemek na šest let. Pachtovné bylo ujednáno na 1000 K ročně. Toto pachtovné mělo však platiti jen pro první pachtovní rok, za příští léta jen tehdy, zůstanou-li ceny plodin stejné, jako v roce 1917. Změní-li se cena plodin v příštích letech, mělo se pachtovné určiti dle bodu 6. smlouvy tohoto doslovu: »V případě, že by nastalo další zvýšení dávek veřejných anebo zvýšení maximálních cen plodin a, раk-li by snad tyto ceny byly zrušeny, zvýšení cen té které doby obvyklých, jsou propachtovatelé oprávněni žádati poměrné zvýšení pachtovného buď dle poměru zvýšení ceny plodin všech anebo dle zvýšení ceny plodin na pozemcích právě vypěstovaných«. Žalobě o nedoplatek pachtovného vzhledem ku zvýšeným cenám plodin vyhověl procesní soud prvé stolice potud, že přiznal žalobkyni 1557 Kč. Odvolací soud k odvolání žalobkyně přiznal jí 2747 Kč. Důvody: Po stránce právní posoudil prvý soudce věc nesprávně, maje za to, že písemná smlouva pachtovní ze dne 3. prosince 1917 pro nejasnost bodu d) (způsob vyměření pachtovného) jest neplatnou. Každá smlouva musí dle §u 914 obč. zák. býti vykládána dle úmyslu stran tak, by to odpovídalo zvyku poctivého styku. A nelze seznati, proč by se toto ustanovení nedalo tímto způsobem jasně vyložit. Smlouva byla uzavřena v době, kdy cena obilnin byla nestálou a stále citelně kolísala. Jest proto na snadě úmysl obou stran, upraviti výši pachtovného tak, aby ani jedna ani druhá strana nebyla poškozena a by pachtovné bylo úměrným k ceně zemědělských plodin, čili, by bylo takové, jaké v onom kraji s pozemků tohoto druhu se platívá, neboť by bylo na tehdejší poměry cenové přiměřeným. Ustanovení to praví, že: 1. v případě zvýšení veřejných dávek, nebo 2. zvýšení maximálních cen plodin nebo 3. zrušení maximálních cen anebo 4. zvýšení obvyklých cen plodin jsou oprávněni: buď propachtovatelé žádati poměrné zvýšení pachtovného a to buď: a) dle průměru zvýšené ceny plodin vůbec aneb b) plodin pouze na propachtovaných pozemcích vypěstovaných, aneb jsou oprávněni pachtýři žádati poměrné snížení pachtovného dle těchže zásad v případě poklesu cen plodin neb veřejných dávek. Zásada v ustanovení tom vyslovená je jasnou: při stoupající tendenci cen plodin a veřejných dávek, zvýšení pachtu, v opačném případě snížení pachtovného. To jest přece zásada odpovídající poctivému styku, který vyžaduje, aby žádná strana nebyla poškozena. Původní pachtovné bylo 1000 Kč, z celých téměř 10 měřic. Ceny plodin v roku 1921 byly, jak známo hodně vyšší nežli v roku 1917, následkem toho byla oprávněna propachtovatelka žádati přiměřenou úpravu pachtovného ve směru vzestupném, a měla mimo to právo (§ 906 obč. zák. obsahuje jen dispositivní normu) zvýšení pachtovného žádati buď dle cen plodin veškerých neb na oněch pozemcích vypěstovaných. I toto ustanovení odpovídá poctivému styku a má za účel spravedlivé a stejnoměrné nakládání s oběma stranami. Jak všeobecně známo, nebyl vzestup cen zemědělských plodin stejnoměrným, ceny jedněch stoupaly více a rychleji, ceny jiných stoupaly pomaleji a mírněji. Kdyby tedy bylo mělo býti pachtovné vyměřeno přiměřeně k stoupajícím cenám plodin pouze na propachtovaných pozemcích vypěstěných, bylo by se dospělo k pachtu buď nepřiměřeně vysokému neb nepřiměřeně nízkému a byla by jedna neb druhá strana přišla ku škodě. Aby toto nebezpečí bylo zamezeno, připojena druhá alternativa, že pachtovné může býti vyměřeno dle cen veškerých plodin. Z toho tedy jasno, že úmysl stran nesměřoval nikam jinam, nežli k ustanovení pachtovného obvyklého a přiměřeného v kraji L-ském. Pachtovné nemusí býti přes znění §u 1090 obč. zák. (... bestimmten Preises ...) vyměřeno ciferně ať v penězích, ať v jiné hodnotě, stačí, když způsob, jakým pachtovné stanoveno býti má, je přesným a určitým. Dle obdoby §u 7 obč. zák. jest pojem určité ceny vyložiti dle §§ 1056—1058 obč. zák. a tam se uznává i řádná trhová cena (ordentlicher Marktpreis) za určitě stanovenou cenu, a definuje se jako prostřední trhová cena v onom místě a čase, kde a kdy smlouva má býti splněna. Není proto závady, by ustanovení nebylo obdobně použito při pachtu a by přiměřeným pachtovným, jak ho strany měly na mysli, se nevyrozumívalo prostřední pachtovné v kraji, kde pozemky propachtované leží, v letech 1921 a 1922 pravidelně požado- vané. Nelze tedy pachtovní smlouvu pro nejasnost (§ 869 obč. zák.) považovati za neplatnou.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání, připojiv se ohledně platnosti odstavce 6. smlouvy ze dne 3. prosince 1917 k vývodům odvolacího soudu.

Citace:

č. 4537. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 64-66.