Čís. 4643.

Uzavřely-li za obec v Čechách smlouvu osoby, jež neměly potřebného zmocnění, byla vada tato odstraněna dodatečným schválením smlouvy obecním zastupitelstvem. Ke smlouvě obce v Čechách s osobou třetí, jíž byly upraveny pouze závazky této osoby, nevyžaduje se písemné formy.
(Rozh. ze dne 5. února 1925, Rv I 1507/24.)
Žalovaný uzavřel dne 28. února 1923 se zástupci žalující obce úmluvu, dle níž se zavázal zaplatiti 29039 Kč za dodaný elektrický proud. Zaplatil však pouze část, takže obec byla nucena domáhati se nedoplatku žalobou, jíž bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Je pravda, že rozhoduje, zda dne 28. února 1923 v kanceláři Dra Arnošta P-а mezi stranami platně byla dojednána smlouva, jíž byla změněna smlouva o dodání elektrického proudu do mlýna žalovaného, uzavřená mezi stranami dne 15. června 1922. Ve směru tom zjistily nižší soudy, že strany onoho dne v kanceláři Dra Arnošta P-у o smlouvě, kterou změněna byla smlouva ze dne 15. června 1922, mezi nimi uzavřená, nejen jednaly, nýbrž, že smlouvu tu, která pak podle stenogramu, diktovaného v přítomnosti stran námitek nečinivších měla býti písemně vyhotovena, také dojednaly shodnuvše se na veškerých bodech tehdy projednaných. Dále je zjištěno, a vykazuje to i protokol o dotyčném zasedání obecního zastupitelstva ze dne 3. března 1923, že smlouva byla v zasedání tom obecním zastupitelstvem schválena. Odpadá tedy především potřeba obírati se oněmi vývody, jimiž snaží se dovolání prokázati, že osobám, které dne 28. února 1923 v kanceláři Dra Arnošta P-а za obec jednaly a smlouvu dojednaly, nedostávalo se potřebného zmocnění, pokud se týče že nebyly oprávněny jednati za obec, neboť i, kdyby tomu tak bylo, byla případná tato vada odstraněna dodatečným schválením smlouvy obecním zastupitelstvem. Než dovolání nemá pravdu ani v tom, že smlouva je neplatná, jelikož nebyla dojednána písemně (§ 886 obč. zák.). Ustanovení §u 884 obč. zák., že totiž, pakli strany pro smlouvu vyhradily si jistou formu, se předpokládá, že před splněním této formy nechtějí býti zavázány, zde v úvahu nepřichází, jelikož nižší soudy zjistily, že strany písemnost smlouvy podmínkou její platnosti neučinily, pokud se týče, že písemnost vůlí stran určena nebyla. Než ani zákon nestanoví pro tuto smlouvu písemnosti. Nějakého všeobecného ustanovení ve směru tom neobsahuje ani občanský zákonník, ani zákon o obecním zřízení a řádu volebním v obcích pro království České, ani jiný nějaký zákon. Nelze to vyvozovati ani z toho, že některé smlouvy, dojednané s obcemi, vyžadují ku své platnosti schválení nadřízeným úřadem, neboť v těchto případech je podmínkou platnosti smlouvy toto schválení a nikoliv písemní forma, která právě proto může na straně odpírající písemné vyhotovení smlouvy pokud se týče podpis býti žalobou vynucena, pokud jen právní jednání, které ke schválení předloženo býti má, bylo jinak platně dojednáno (§ 19 obč. zák.). Ale dovolání nemůže se právem dovolávati ani ustanovení §u 55 odstavec druhý a třetí zákona o obecním zřízení pro království České, podle nichž na listinách, na kterých se mají zakládati nějaké závazky obce k jiným osobám, podepíše se starosta a jeden obecní starší a že, týče-li se listina nějakého jednání, k němuž má obec zapotřebí přivolení zastupitelstva nebo vyššího schválení, má býti kromě toho připomenuto, že toto přivolení nebo schválení se stalo, a dva údové zastupitelstva mají se na ní podepsati, neboť neplatnost původní smlouvy ze dne 15. června 1922 nebyla ani tvrzena a smlouvou ze dne 23. února 1923 žalující obec nepřevzala žádných nových závazků, jelikož jí byla změněna smlouva ze dne 15. června 1922 toliko v bodech zavazujících žalovaného. Netřeba proto řešiti otázku, zda a pokud šetření shora zmíněných předpisů je podmínkou platnosti a účinnosti smlouvy. Jelikož konečně schválení smlouvy okresním zastupitelstvem podle §u 97 obecního zřízení pro království České pokud se týče §u 23 zákona ze dne 12. srpna 1921 čís. 329 sb. z. a n., pokud se týče podle. čl. I. vládního nařízení ze dne 27. dubna 1922 čís. 143 sb. z. a n. k §u 23 uvedeného zákona nebylo zapotřebí, byla smlouva platně dojednána a nezbývá, než aby také žalovaný ji splnil.

Citace:

č. 4643. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 247-248.