Čís. 4908.

Výkaz nedoplatků dávky z majetku jest formálně vadným, vykazuje-li v úhrnkové částce i nedoplatky, jež podle zákonu nebyly v den vyhotovení výkazu ještě splatný.
Exekuční soud jest oprávněn přezkoumávati správnost exekučního titulu po stránce formální.
(Rozh. ze dne 15. dubna 1925, R I 274/25.)
Soud prvé stolice povolil k návrhu berní správy exekuci vnuceným zřízením zástavního práva ku vydobytí nedoplatku dávky z majetku. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Exekuční návrh opíral se o výkaz nedoplatků súčtovacího oddělení berní správy ze dne 8. října 1924, opatřený doložkou vykonatelnosti a týkající se dávky z majetku za rok 1924/1926 413 970 Kč se 7% úroky z prodlení do 8. října 1924 5144 Kč 10 h, celkem 419 114 Kč 10 h. Tento výkaz nedoplatků tvoří sice platný titul exekuční ve smyslu §u 1 čís. 13 ex. ř., povinností povolujícího soudu však bylo zkoumati, zdali exekuční žádání obsahem tohoto exekučního titulu jest odůvodněno (§§ 7, 54, 88 ex. ř., § 94 čís. 3 knih. zák.). A tu již z udání ve výkazu nedoplatků, že jde o dávku z majetku, za rok 1924 až 1926 je zřejmo, že nejde o pohledávku k placení dospělou, neboť dle ustanovení §u 55 odstavec druhý zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 sb. z. a n. o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku jest 15% dávky té splatno 30 dní po doručení platebního rozkazu, zbytek pak v 6 pololetních lhůtách, z nichž první je splatna 4 měsíce po doručení platebního rozkazu. Doložka, že tento výkaz nedoplatků jest vykonatelný, jest tedy ve zřejmém rozporu s udáním, že jde o dávku z majetku za léta 1924—1926, že tedy jednotlivé splátky ve smyslu zákona jsou dospělými v letech 1924 až 1926, které splátky v roce 1924 dospěly k placení, nedá se však z výkazu toho posouditi a poněvadž soud o povolení exekuce rozhoduje bez předchozího ústního jednání a bez slyšení stran (§§ 3, 55 ex. ř., § 526 c. ř. s., § 95 knih. zák. a §§ 78 a 88 ex. ř.), nemůže tento výkaz býti podkladem pro povolení exekuce k vydobytí celé předepsané dávky, nýbrž mohlo na základě něho žádáno býti jen o zajištění této dávky záznamem práva zástavního.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolacímu rekursu lze přisvědčiti pouze v tom, že soudu povolujícímu exekuci nepřísluší, by přezkoumával správnost exekučního titulu, v tomto případě výkazu nedoplatků, vyhotoveného súčtovacím oddělením berní správy, po věcné stránce. Naproti tomu jest soud, jak stížnost sama uznává, nejen oprávněn, nýbrž i povinen přezkoumávati správnost exekučního titulu po stránce formální a nemůže povoliti exekuci, když z něho nelze bezpečně zjistiti všechny podmínky, nutné pro povolení exekuce podle §u 7 ex. ř., jmenovitě tedy, že vymáhané plnění jest již splatným. Podle předloženého výkazu nedoplatků pozůstává dlužná částka z dávky z majetku za léta 1924 až 1926, čemuž nutno vzhledem k ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 sb. z. a n., že dávka z majetku jest sice dávkou jednorázovou, ale platí se ve lhůtách až do pěti let, rozuměti tak, že ve vykázané úhrnkové částce nedoplatků 413 970 Kč jsou zahrnuty nezaplacené lhůty za léta 1924, 1925 a 1926. Ačkoliv lhůty za léta 1925 a 1926 nemohly býti v den 8. října 1924, kdy byl výkaz vyhotoven, ještě splatný, potvrzuje výkaz nedoplatků vykonatelnost, tedy i splatnost celé vykázané úhrnkové částky a odporuje tak sám sobě. Pro tento vnitřní rozpor jest výkaz formálně vadný, i jako exekuční titul dle §u 1 čís. 13 ex. ř., i jako vkladní listina dle §§ 26 a 27 knihovního zákona a nemohla býti na jeho základě povolena navrhovaná exekuce vnuceným vkladem práva zástavního pro celou ve výkazu uvedenou úhrnkovou částku. Jelikož dle §§ 3 a 55 ex. ř., pak §u 95 knih. zák. bylo předběžné vyřízení za účelem opravy vadného výkazu nepřípustné, nezbylo než návrh zamítnouti.

Citace:

č. 4908. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 709-710.