Čís. 4525.

Poznámku spornosti dle §§ 61 a 66 knih. zák. lze povoliti jen tomu, kdo byl neplatným vkladem zkrácen ve svém knihovním právu a napadá sporem vklad z důvodu neplatnosti, žádaje o obnovu předchozího knihovního stavu.
(Rozh. ze dne 7. ledna 1925, R I 1050/24). Žalobce domáhal se žalobou výroku, by kupní smlouva ze dne 11. října 1924 mezi prvžalovanou a spolužalovanými byla jako nicotná zrušena a by vklad práva vlastnického pro spolužalované manžely Františka a Marii K-ovy byl prohlášen nicotným. Nárok ten opíral žalobce o to, že usedlost, o niž jde, jest ve skutečnosti jeho, že byla jen připsána na jméno prvžalované, poněvadž žalobce jako obchodník nepředvídaným ztrátám jest vysazen, a že to spolužalovaným manželům K-ovým bylo známo. Návrhu, by žaloba byla knihovně poznamenána, soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Mohlo by se jednati o poznámku spornosti dle §§61 a 66 knih. zák. Tato zákonná ustanovení předpokládají, že ten, kdo žádá o poznámku spornosti, byl neplatným vkladem zkrácen ve svém knihovním právu (rep. nál. čís. 16) a že sporem napadá vklad z důvodu neplatnosti a žádá obnovení předchozího knihovního stavu. Těchto předpokladů tu není. Žalobce nebyl vůbec knihovním vlastníkem usedlosti, tudíž není porušen v nějakém knihovním právu. Obnovení předešlého knihovního stavu nežádá a také k tomu není ani oprávněn. Žaloba ve skutečnosti směřuje jako prvý krok k tomu, by žalobce dosáhl zápisu svého vlastnického práva do knihy pozemkové, tedy, by prosadil svůj obligační nárok na převod práva vlastnického. Žádaná poznámka spornosti jest dle §§ 61 a 66 knih. zák. nepřípustnou.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolací soud schvaluje názor rekursního soudu, že žalobu, domáhající se zápisu vlastnického práva, nelze knihovně poznamenati, jak ostatně Nejvyšším soudem již opětně bylo vysloveno (sb. n. s. čís. 779). Mluví-li knihovní zákon v §u 61 o knihovním právu, v němž někdo vkladem jest zkrácen, má na zřeteli právo v pozemkové knize zapsané a nikoliv snad právo, hodící se toliko ku zápisu do pozemkové knihy. Mylným jest tedy opačný názor zastávaný ve stížnosti, která se jinak odkazuje na správné odůvodnění napadeného usnesení.

Citace:

č. 4525. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 34-35.