Čís. 4615.

Jednotlivý společník není bez dalšího oprávněn samostatně nakládati užitky svého jmění na ten způsob, že si prostě vybere nebo zpeněží hrubé užitky ze svého podílu, nestaraje se o výlohy na správu společného majetku. Manžel, jemuž manželka vypověděla správu společného majetku, není oprávněn zciziti fysickou část výtěžku společného majetku.
(Rozh. ze dne 28. ledna 1925, Rv I 1962/24.) Matěj H. prodal žalobci seno z louky, jež náležela společně Matěji H-ovi a jeho manželce Anežce. V době prodeje nepříslušela Matěji H-ovi správa společné louky. Žalobce zaplatil kupní cenu za seno a, ježto Anežka H-ová seno na louce z polovice pokosila, domáhal se na Matěji H-ovi a Anežce H-ové vrácení kupní ceny. Procesní soud prvé stolice uznal oba žalované povinnými vrátiti žalobci rukou společnou a nerozdílnou celou kupní cenu. Do rozsudku se odvolala pouze Anežka H-ová, jejímuž odvolání vyhověl odvolací soud potud, že uznal ji povinnou vrátiti žalobci pouze polovinu kupní ceny.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalobcovu.
Důvody:
Není sporu o tom, že louka, z níž Matěj H. prodal část sena žalobci, jest společným, neděleným vlastnictvím jeho a jeho manželky, žalované Anežky H-ové. Dle §u 829 obč. zák. jest ovšem každý podílník úplným vlastníkem svého podílu a může s užitky z něho volně nakládati. To však neznamená, že jednotlivý společník jest beze všeho oprávněn s užitky svého podílu samostatně nakládati na ten způsob, že si prostě vybere nebo zpeněží hrubé užitky ze svého podílu, nestaraje se o výlohy na správu tohoto majetku. Podílníku náleží naopak jen podíl na čistém výtěžku, jak se z přijatých příjmů a z vydání ukáže, a jen tímto podílem může dle §u 829 obč. zák. volně nakládati. Matěj H. nebyl tudíž, když mu již nepříslušela správa společného majetku dle §u 1238 obč. zák., oprávněn bez souhlasu své manželky prodati fysickou polovici sklizně ze společné louky, a, ježto žalovaná nesvolila k prodeji sena, nedošlo vůbec k platné kupní smlouvě. Není-li tu však platné smlouvy, nemůže žalobce z ní vyvozovati žádných práv. K zaplacení 1600 Kč byla žalovaná pravoplatně nižšími soudy odsouzena a na tom nelze ovšem nic měniti. Dovolací soud mohl tudíž rozhodnouti o žalobním nároku jen potud, pokud jest předmětem dovolacího řízení a uznal, že tato část nároku není oprávněna, neboť dle toho, co vyloženo, nelze žalobcovu žádost o přisouzení dalších 1600 Kč za žádných okolností pokládali za odůvodněnou. Tvrzení žalobcovo, že Matěj H. byl jako správce jmění žalované oprávněn, seno prodati, jest lichým. Odvolací soud zjistil, že žalovaná před prodejem sena prohlásila vůči svému manželovi, že nechce, by její majetek dále spravoval. Smysl tohoto projevu jest zcela jasný a ani o jeho vážnosti nelze pochybovati, kdyžtě byl žalovanou učiněn na radu jejího právního zástupce.

Citace:

č. 4615. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 198-199.