Čis. 4547.

Manžel jako správce manželčina jmění musí účty ze správy vykázati, že správní náklady na tento majetek nedošly úhrady v užitcích majetku, a může se domáhati pouze náhrady takto oprávněného schodku.
Spojil-li žalobce se žalobou, zadanou na sborovém soudě, skutkově a právně samostatný nárok, ohledně něhož byl příslušným okresní soud, jest řízení o tomto nároku zmatečné (§ 477 čís. 3 c. ř. s.) a jest žalobu ohledně něho odmítnouti.
(Rozh. ze dne 13. ledna 1925, Rv I 1763/24).
Žalobce domáhal se na žalované manželce původně zaplacení 6469 Kč a zadal žalobu na sborovém soudě prvé stolice. Později obmezil žalobce žalobní žádost na 4962 Kč jakožto náhrady nákladů, jež vynaložil na správu manželčina jmění, 510 Kč pak jakožto náhrady za tělesné poškození manželkou. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Důvody: Dle §u 1239 obč. zák. ručí manžel jen za kmenové jmění své manželky a jest od kladení účtu o užitcích ze správy manželčina majetku osvobozen. Nutným následkem toho je, není-li povinen vyúčtovati užitky, t. j. příjmy, že není také oprávněn žádati náhradu výdajů. Aby mohl jako zmocněnec své manželky náhradu nutných a užitečných nákladů ve smyslu §u 1014 obč. zák. žádati, náleží mu nejprve složiti účet o příjmech a vydáních, z něhož teprve může býti vidno, zda a jaká náhrada mu přísluší. Dokud tak neučiní, jest jeho žaloba na náhradu nákladů předčasnou. Byla-li žaloba ohledně této položky zamítnuta, nelze k položce té připojiti dle §u 55 j. n. a 227 c. ř. s. další samostatnou položku 510 Kč, kterou žalobce zakládá na zcela jiném důvodu, t. j. náhrady škody plynoucí z jeho tělesného poškození a je ohledně tohoto obnosu 510 Kč zdejší krajský soud nepříslušným vzhledem k §u 49 čís. 1 j. n. a je příslušným okresní soud bydliště žalované. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Žalobní nárok opíral žalobce o různé právní důvody: a) že po sňatku vložil ku zvelebení manželčina hospodářství hotových 1400 Kč b) že do hospodářství manželčina nakoupil věcí a dal na nákladech správy hospodářství toho celkem 2452 Kč c) že si žalovaná z jeho peněz vybrala 600 Kč d) že mu patří náhrada škody za to, že ho žalovaná na těle zranila 510 Kč _ 4962 Kč. Žalobce v souhlasu s přednesem žalované doznal, že vedl správu jmění své manželky. Platí tedy v tom směru předpis §u 1239 obč. zák. Jak prvý soud správně dovodil, bylo by v tomto případě na žalobci jako zákonném zmocněnci žalované, by v důsledku ustanovení §u 1014 obč. zák. vydal napřed manželce své počet z toho, mnoho-li bylo příjmů z hospodářství jím (dle §u 1238 obč. zák.) spravovaného, mnoho-li vydání z užitků hospodářství toho a mnoho-li nákladů učinil žalobce na statek manželčin ze svých peněz. Správně zamítl tedy prvý soud žalobu jako předčasnou, dokud žalobce nesložil účtů ze správy statku žalované. Zamítnuv žalobu, pokud se opírala o právní důvod nároku na náhradu toho, co žalobce na správu statku žalované ze svého byl vynaložil, postupoval prvý soud dle §u 227 c. ř. s., § 43, 104 j. n. správně, odmítnuv žalobu ohledně nároku na náhradu 510 Kč, přihlížeje z úřední moci ku své absolutní nepříslušnosti. Odvolací soud jest názoru, že z téže úvahy slušelo odmítnouti žalobu i ohledně 600 Kč žaloby, poněvadž tu uplatňuje žalobce svůj nárok z právního důvodu zcela odlišného od nároků ostatních. A spočtou-li se nároky tuto pod c) d) vypočtené, zůstává věcně příslušným okresní soud ohledně 1100 Kč. Že strana žalovaná nevznesla námitky nepříslušnosti, nezbavilo prvý soud povinnosti, aby dle §u 43 j. n. k absolutní své nepříslušnosti hleděl z moci úřední. Odpadlo-li již dle přednesu stran jednání o žalobě před soudem sborovým, správně vyřkl svoji nepříslušnost ohledně zbývající sumy, zakládající potom pro zbytek zažalované pohledávky příslušnost soudu okresního. Prvý soud pojal vzhledem k tomu, že musel rozhodnouti ve věci hlavní rozsudkem, do rozsudku svého usnesení předepsané dle §u 43 j. n. o nepříslušnosti.
Nejvyšší soud dovolání, pokud šlo o žalobní položku 510 Kč, odmítl, jinak mu nevyhověl, opravil však napadené usnesení v ten rozum, že co do žalobní položky 600 Kč rozsudek prvého soudu zrušil a žalobu v této části odmítl.
Důvody:
Pokud jde o nárok na zaplacení částek, které žalobce dle svého tvrzení do hospodářství žalované jednak vložil, jednak na ně vynaložil a jež činí úhrnem 3852 Kč, posoudily nižší soudy věc správně v ten rozum, že by žalobce, jenž doznaně spravoval tento majetek své manželky, po rozumu §§ 1238, 1239 a 1014 obč. zák. především složením účtu z této správy vykázati musil, že jeho náklady na tento majetek ve správě učiněné nedošly úhrady v užitcích tohoto majetku a že by jen na zjištěný schodek oprávněný nárok činiti mohl. Názor ten hoví úplně citovaným zákonným předpisům, a ježto bezobsažné vývody dovolání po této stránce nezavdávají příčiny k obšírnějším právním úvahám, lze dovolatele prostě poukázati na důvody zdejšího rozhodnutí otištěného ve sbírce n. s. pod čís. 283. Zamítnutí žaloby pro předčasnost stalo se tedy právem. Co se týče druhých dvou nároků 600 Kč a 510 Kč, jež nejsou s prvním nárokem ani ve skutkové ani v právní souvislosti, uznaly nižší stolice, prvý soud v příčině položky 510 Kč, soud odvolací též v příčině položky 600 Kč právem, že shrnutí jich do společné žaloby jest dle §u 227 c. ř. s. nepřípustno, ježto pro ně dle jejich výše sborový soud příslušným není a ani prorogací příslušným učiněn býti nemůže (§§ 49 odstavec prvý a 104 j. n. v novém znění); v důsledku tohoto názoru bylo však ve výroku rozhodnutí uznati na odmítnutí žaloby pro tuto nezhojitelnou nepříslušnost (§ 477 čís. 3 c. ř. s.). Dovolání je tudíž i v tomto směru nedůvodno, a pokud jde o nárok 510 Kč docela i nepřípustno, ježto v příčině něho jde o souhlasná rozhodnutí (dle své povahy usnesení) nižších stolic (§ 528 c. ř. s.) a bylo tudíž o dovolání uznati jak shora obsaženo s opravou tam blíže vytčenou.

Citace:

č. 4547. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 85-87.