Čís. 4664.

Revise společenstev výrobních a hospodářských (zákon ze dne 10. června 1903, čís. 133 ř. zák.).
Revisi pobočného závodu společenstva provedenou revisorem svazu, jemuž podléhá hlavní závod, u příležitosti revise tohoto hlavního závodu, jest pokládati za zákonnou ve smyslu §u 1 a 2, odstavec prvý zák. s účinkem, že další revise revisorem ustanoveným soudem dle §u 2, odstavec druhý, cit. zák. netřeba, ani když pobočný závod má své sídlo v obvodu jiného sborového soudu prvé stolice a svaz, jenž revisora vyslal, není zapsán v seznamu svazů k revisím oprávněných při vrchním zemském soudě, nadřízeném sborovému soudu sídla pobočního závodu, jen když v území tom platí zákon ze dne 10. června 1903, čís. 133 ř. zák.
(Rozh. ze dne 10. února 1925, R II 32/25.)
Přerovská filiálka Pražského tiskařského společenstva s r. o. byla podrobena revisi Ústřední jednotou hospodářských družstev v Praze. Rejstříkový soud (krajský soud v Olomouci) nevzal revisi k vedomosti. Důvody: Pobočný závod byl svazem podroben revisi, ačkoliv svaz tento v seznamu k revisím oprávněných zapsán není. Již proto nemá revise významu. Kromě toho však byla revise tato ve filiálce přerovské jen informační, by svaz mohl podati rejstříkovému soudu v Praze dokonalou zprávu o revisi hlavního závodu. Zpráva podaná obchodnímu soudu v Praze o revisi filiálky v Přerově byla pouze doplňkem zprávy o revisi hlavního závodu v Praze. Následkem toho nemůže se revise tato vzíti k úřední vědomosti, o čemž se společenstvo, svaz a obchodní soud v Praze uvědomují s tím podotknutím, že po pravomoci tohoto usnesení bude předsevzata revise státním revisorem. Rekursní soud nevyhověl rekursům Ústřední jednoty hospodářských družstev v Praze a Pražského tiskařského společenstva.
Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších soudů.
Důvody:
Otázka, o niž jde, totiž, zda lze pokládati revisi pobočného závodu společenstva, provedenou revisorem svazu, jemuž podléhá hlavní závod, u příležitosti revise tohoto hlavního závodu, za zákonnou ve smyslu §u 1 a 2, odstavec prvý zákona ze dne 10. června 1903, čís. 133 ř. zák. s účinkem, že další revise revisorem, ustanoveným soudem dle §u 2 odstavec druhý zákona netřeba, ani když pobočný závod má své sídlo v obvodu jiného sborového soudu prvé stolice a svaz, který revisora vyslal, není zapsán v seznamu svazů k revisím oprávněných při vrchním zemském soudě, nadřízeném sborovému soudu sídla pobočného závodu, nebyla zákonem ze dne 10. června 1903, čís. 133 výslovně upravena a nepodává vysvětlení ani prováděcí nařízení ze dne 24. června 1903, čís. 134 ř. zák. Nutno se tedy říditi smyslem a účelem zákona o revisi společenstev a stanoviti normu, jež by byla intenci tohoto zákona nejblíže. Již z doslovu §u 2 zákona vysvítá, že zákon revisi svazovou pokládá za pravidlo a že svazy přímo favorisuje (slova »... svaz musí býti uznán za oprávněna...«). Z toho nutno vyvoditi, že si zákon nepřeje, aby kontrolní činnost svazová, jež jest povahy veřejné a výronem státu přináležejícího práva dozoru, byla jakkoli zužována, naopak, že jí vyhražuje pole co nejširší. Uváží-li se tudíž, že hlavní závod a pobočné závody téhož družstva účelově, organisačně i právně jest považovati za součást jednoho celku, byť i statutární činnost vyvinovaly samostatné, nutno míti za to, že zákon o revisi společenstev, užívaje prostě označeni »společenstvo«, měl na zřeteli družstvo v jeho celku a že tudíž přikázal revisi jeho onomu svazu, k němuž náleží společenstvo dle sídla hlavního závodu, současně statutárního sídla družstva, v němž se sbíhá celá družstevní činnost. Nahodilá okolnost, že pobočný závod má své sídlo v obvodu jiného vrchního soudu, nemůže míti tak dalekosáhlý význam, aby tím byla porušena vnitřní kontinuita společenstva jako celku a to ani se zřetelem k výkonu revise, která dle své povahy ohledně téhož společenstva musí býti jednotnou. Nelze ulpěti na slovném znění §u 2 druhé věty prvního odstavce a §u 3 odstavec třetí druhá věta cit. zákona, kde se mluví o společenstvech v určitých zemích, neboť zákon míní tím právě jen různá samostatná společenstva, za jaká nelze pokládati pobočku téhož družstva. Nutným důsledkem toho, co bylo uvedeno, jest, že přináleží-li společenstvo ke svazu k revisi oprávněnému, zapsanému v seznamu vrchního zemského soudu, v jehož obvodě je sídlo jeho hlavního závodu, mají revise, vykonané tímto svazem v závodech pobočných, ať jest sídlo jejich kdekoliv, jen když v území tom platí zákon ze dne 10. června 1903, čís. 133 ř. zák. — plnou účinnost revise zákonné ve smyslu §u 1 a 2 první odstavec citovaného zákona, byť i svaz nebyl současně zapsán v seznamu vrchního zemského soudu, v jehož obvodě je sídlo pobočného závodu.

Citace:

č. 4664. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 289-291.