Čís. 5062.

Ve výpovědním řízení státu z pachtu majetku, připadnuvšího státu dle zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 354 sb. z. a n., zastupuje stát finanční prokuratura. O výpovědi takové jest jednati v řízení sporném.
(Rozli. ze dne 20. května 1925, R I 443/25.)
Výpověď danou podle civilního řádu soudního Československým erárem pozůstalosti po Josefu B-ovi z pachtovní smlouvy, uzavřené dne 13. března 1919 ohledně domu čp. 3 v Konopišti, soud prvé stolice odmítl pro nepřípustnost pořadu práva. Rekursní soud zamítl námitku nepřípustnosti pořadu práva.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Pokud jde o zastoupení vypovídající strany ve sporu, jest touto stranou Československý stát jako vlastník domu čp. 3 v Konopišti, a měl proto podle služ. instrukce ze dne 9. srpna 1898, čís. 41 ř. zák. a vládního nařízení ze dne 4. června 1919, čís. 313 sb. z. a n. býti zastoupen finanční prokuraturou, nikoli vrchní správou velkostatku konopišťského. Tento nedostatek byl však napraven ve smyslu §u 6 c. ř. s. vstupem finanční prokuratury do sporu při ústním jednání dne 3. listopadu 1924, a jejím prohlášením, že schvaluje dosavadní procesní činy předsevzaté za Čsl. stát. Nelze proto v dalším řízení přihlédnouti k tomuto počátečnímu nedostatku. Soud prvé stolice odmítl (nesprávně zamítl) žalobu pro ne přípustnost pořadu práva, maje podle důvodů za to, že o výpovědi lze rozhodnouti jen v řízení nesporném podle zákona ze dne 25. dubna 1924, čís. 85 sb. z. a n. Rozhodnutí to mělo se státi podle §u 261 c. ř. s. usnesením, ne rozsudkem, a mohl o rozhodnutí tom rozhodnouti nadřízený soud jako rekursní opět jen usnesením, a to jen co do otázky přípustnosti pořadu práva, ne ve věci samé, neboť po této stránce musí nejprve rozhodnouti soud prvé stolice, by zachován byl zákonný pořad soudních stolic. Nemohl proto rekursní soud použiti §u 496 c. ř. s., ježto nebyl odvolacím soudem, z téhož důvodu nelze pak uvažovati o přípustnosti rekursu podle §u 519 c. ř. s., jenž platí jen pro řízení odvolací. Co do otázky přípustnosti pořadu práva, posoudil rekursní soud věc správně po právní stránce. Výpověď dána byla výslovně pozůstalosti Jaroslava В-a jako pachtéře na základě smlouvy ze dne 13. března 1919, kterýžto pacht týkal se domu čp. 3 v Konopišti, připadnuvšího dnem 27. září 1921 Čsl. státu podle zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 354 sb. z. a n. Podle §u 1 zákona ze dne 17. února 1922, čís. 88 sb. z. a n. mohou pachtovní smlouvy, týkající se takového majetku, zrušeny býti státem Čsl. výpovědí aspoň tříměsíční, a nevztahuje se na ně podle §u 31 čís. 2 zákona ze dne 25. dubna 1924, čís. 85 sb. z. a n. ochrana nájemců, stanovená tímto zákonem. Z toho usoudil rekursní soud správně, že neplatí pro tuto věc ani další předpisy tohoto zákona, nařizující jednání o zrušení nájemního nebo pachtovního poměru v řízení nesporném.

Citace:

č. 5062. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 968-969.