Sborník věd právních a státních, 2 (1902). Praha: Bursík & Kohout, 576 s.
Authors: Bráf, Albín

Politické hospodářství.


Friedr. svob. p. Wieser: Über die gesellschaftlichen Gewalten. (Rektorská řeč instalační, Praha 1902, 43 str.)
»V tajemstvích života hromadného vězí tajemství státního života. Potřebujeme psychologie individua v masse a pochopení všeobecné techniky massové, než můžeme rozuměti státu«. Těmi slovy autorovými můžeme asi správně vyjadřiti úkol jeho duchaplné nastolovaní přednášky. Navázal na známou rektorskou řeč Adolfa Exnera o politickém vzdělání, která svého času tolik oprávněné pozornosti vzbudila, nikoliv, aby jako Exner, odkrýval scestí, na něž nemístné osvojování method přírodovědeckých zavádí vědy politické, nýbrž aby nás řadou nad míru jemných analys a výrazně nastíněných karakteristik historických provedl v říši oněch mocí, které ovládají život veřejný. Váha té zajímavé studie nespočívá v novosti typických skutečností, které by zde bádavým duchem ponejprv byly odhaleny, nýbrž v bystrém sečlánkování, soudném odhadu, důmyslných obdobách a neobyčejně jasném, slohově opravdu skvělém podání. Jen kdo plně ovládá látku společenských věd i historie a v tom maje pevnou oporu, nad běžná hesla denní se dovede povznésti, ale spolu též mistrně vládne uměním podání, dovede v nevelkém objemu čtyřiceti stran podati tolik obsahu. A to platí stejně, když rozbírá poměr vůdčích hlav a vedených mass, poměr tříd vládnoucích a ovládaných, politických stran a vlád, síly zvyklostí a jejího významu pro životnosť ústav, i když rozbírá úlohu, kterou mají skutky moci a výboje jako zdroje státotvorné, když ji exemplifikuje na nejslavnějším příkladu, říši římské, a po té odhaduje dějinný význam křesťanství, jež všelidský názor vyneslo »z krvavého díla starověku jako čistý výnos světodějinný«. Ideu »společnosti« přináší teprve věk osvícenský a tu teprv vlastně končí středověk, jako stará doba křesťanstvím. V novověkém rozvoji techniky, jenž plodí moderní otázku sociální, stávají se tvůrčí podnikatelští vůdcové pro hospodářství národní tím, čím byli vojenští náčelníci a státníci v dobách výbojných pro stát. Nové tendence nadvlády nad massami, které jsou ovocem mocného přetvoření techniky, nalézají však již své meze v autoritě státní a ve vyvíjející se organisaci dělnické, v níž vzniká nové ústředí pro zabezpečení svobody mass. »Jako kdysi měšťáci ve státě, tak požadují dnes dělníci v oboru výdělečném práv volnostních a podílu u vládě. Zde jako tam je péče patriarchální, kterou dobrotivý kníže stejně jako blahovolný podnikatel pěstuje, a která přece občanstvu nepostačovala, jako nemůže postačiti dělníkům, přechodem k neodvratnému právnímu uspořádání obojstranných nárokův a povinností. Jako kdysi tam, tak dnes se nesou zde nejhlasnější přání až k republice — k dělnickým associacím pro jednotlivý závod, vylučujícím monarchického podnikatele, ba až k demokratickému státu hospodářskému; snad že bude konečným výsledkem »konstituční monarchie velkozávodů«, až bude zákonodárství dělnické doplněno pokračující účastí dělníků na podniku.« Pravý ráz spisku by sebe svědomitější výtah nepodal. Všude vězí hodný kus jeho kouzla nejenom v tom co podává, ale též jak; je prosycen myšlénkami plnými síly, výraznosti a formy opravdu klassické. I vzdělaný neodborník — a pro ty je především určen — může mu porozuměti.
Bráf.
Citace:
BRÁF, Albín. Friedr. svob. p. Wieser: Über die gesellschaftlichen Gewalten.. Sborník věd právních a státních. Praha: Bursík & Kohout, 1902, svazek/ročník 2, s. 440-441.