Sborník věd právních a státních, 1 (1901). Praha: Bursík & Kohout, 477 s.
Authors: Tilsch, Emanuel

Přehled literatury rakouského všeobecného práva občanského za rok 1900.


Nové zákony processní zaujaly i v roce 1900 většinu sil právníků literaturou se obírajících, tak že právu občanskému nedostalo se pozornosti takové, jakou vzhledem k významu jeho by bylo lze očekávati.
Z povšechných děl dlužno zmíniti se především o druhém díle Krainzova systemu rak. práva občanského, jenž v prvních vydáních spracován byv Pfaffem, v novém třetím vydání byl novější literaturou, judikaturou a změnami novými zákony nastalými doplněn Arminem Ehrenzweigem. O prvním díle téhož systemu, jenž vyšel již r. 1899 přináší referát Roztočilův Ztschft. f. Notariat na str. 23, o obou dílech referuje Till v Przeglądu prawa i adm. str. 225 a —r v Právníku str. 213. — Kommentář k obč. zák. sepsaný prof. Jaworským počal vycházeti v Krakově, o prvních deseti sešitech podává zprávu Till v Przeglądě str. 314. Týž referuje též obšírně tamže na str. 217 o prvním sešitě Podręczniku prawa prywatnego austryackiego vydaném 1899 od Bedřicha Zolla ml., dále na str. 61 o Gellerově: Oesterr. bürgerliches Recht I. — Prof. Spevec vydal zlepšený chorvatský překlad občanského zákonníka rakouského v Záhřebě (oznámen od Tilla v Przeglądu str. 398).
Pro laiky a studující určeno jest dílo: Elemente des oesterr. Privat- u. öffentlichen Rechtes mit Berücksichtigung der Gesetzgebung in Croatien-Slavonien von Dr. Bruno Dürrigl (Wien, Manz 1900), o kterémž referát podal Roztočil v Zt. f. Not. str. 104. Rovněž pro neprávníky určen jest spis: Prof. Dr. G. Marchet, Das Recht des Landwirthes, I. Bd. Das oesterr. bürgerliche Recht und die Finanzgesetze; o kterémž rovněž referuje Roztočil v Zt. für Not. str. 143.
Řadu článků o vlivu nových zákonů processních na občanský zákonník dokončil Emanuel Tilsch v all. oest. Ger.-Ztg.; tyto články vyšly též v separátním vydání (Vídeň, Manz 1900).
I. Díl všeobecný. O otázce, jsou-li honební společenstva osobnostmi právnickými přednášel prof. Jiří Pražák v Právnické jednotě; přednáška uveřejněna jako článek v Právníku str. 341 a autor v ní dospívá k odpovědi kladné. Touže otázkou zabývají se dále: dr. František Horáček a dr. Čeněk Pinsker v Právníku str. 413 a 421. — K pojmu nadace podává v témže časopisu —z na str. 447 kratší zprávu na základě praktického případu. — V Centralblattu f. jur. Praxis, str. 1, pokračuje Leo Geller ve svých studiích o občanském právě pod názvem: Zwischenpersönliche Gewalt- und Rechtsverhältnisse a probírá v jednotlivých oddílech: podstatu, nabytí a druhy moci (Gewalt), kterouž dle různých hledisek (forma, obsah, qualita, quantita) různě dělí (na př. disponující, spravující; nad osobami, nad jměním; generalní, specialní atd.).
II. Právo věcné. Nástin rakouského práva věcného podal Arnošt Demelius ve sbírce: Grundriss des oesterr. Rechtes (I. sv. 3 odd.), referát Tillův o tomto spise obsahuje Przegląd str. 974. — Právo knihovní zastoupeno jest třetím vydáním spisu: Das oesterr. allg. Grundbuchsgesetz in seiner praktischen Anwendung od dra Jindřicha Bartsch-e (Recense Rud. Pollaka v Ger. Ztg. str. 142). Práva knihovního týkají se dále: článek o vlivu řádu exekučního na právo knihovní od dra Viléma Pospíšila (v Právníku str. 601); článek o vyhledávání pozemků železničních od Františka Krušiny (v Právníku str. 485); pak recense spisu: Das Publicitätsprincip od Emanuela Adlera (vydaného 1899) a to: od prof. Karla Adlera v Ger. Ztg. str. 175, od dra Josefa Žaluda v Právníku str. 705 (obšírně) a od prof. Pfersche v Grünhutově časopise XXVII. str. 235; poslední zastává se panující theorie, zejmena Randou založené, proti Adlerovi, vytýkaje mu hlavně, že klade přílišnou váhu na ustanovení nejvšeobecnějšího znění (§ 4. knih. ř., § 469 obč. z.), kdežto panující učení vychází z jednotlivých otázek a vyhledává všeobecná pravidla berouc zřetel na získané jednotlivosti. — O právním postavení mimoknihovně oprávněného při exekuční dražbě nemovitostí pojednává dr. Tadeáš Bujak v Ger. Ztg. str. 193, bera za základ ustanovení § 170 č. 5 ex. ř. — Mala fides nabývajícího jest předmět rozpravy dra Mariniće v Slovenském pravniku str. 258. — Příspěvek k nauce o ochraně držby podává Jindřich Juster v Ger. Halle str. 475, pojednávaje na základě historickém o prozatímní zápovědi stavby dle § 340 obč. zák.
a) Vlastnictví. Randova Práva vlastnického vyšlo páté vydání, jež doplněno bylo příslušnou novou literaturou a v němž zejmena přihlíženo též ke změnám nastalým novými zákony processními. — Pamětní kniha vydaná universitou Lvovskou k jubileu university Krakovské obsahuje též pojednání Lva Pinińského: Pojęcie i granice prawa własności. — O právní povaze spodních vod (Grundwässer) píše dr. Turnwald v Jur. Bl. str. 421, přidávaje se ze tří projevených náhledů: Randova (res omnium communes), Peyrerova a Pražákova (veřejné vody) a Ulbrichova (pars fundi, soukromé vody) k poslednímu. — Příspěvek k nauce o statku veřejném podává Maximilian Formánek (v Právníku str. 861), pojednávaje o tom, kterak jest postupovati, má-li být zcizen a do knih pozemkových zapsán statek veřejný, obci náležitý. — O právu beneficiata pojednává dr. Jan Hejčl v časopise českého duchovenstva str. 305 (Vlastnické právo kněze katolického k důchodům církevním). — K nauce o právech immateriálních (duševním vlastnictví) náleží obsáhlé pojednání Emanuela Adlera v Grünhutově časopise XXVII. str. 513, jež vyšlo i v separátním vydání (Vídeň, Hölder 1900) pod titulem: Civilrechtliche Erörterungen zum Patentregister; v tomto spise pojednává se zejmena též o držení v právu patentním (odd. VII.: Erfindungsbesitz, Patentbesitz, Patentregisterbesitz). Od držení vynálezu (Erfindungsbesitz) rozeznává držení vykonávání (Ausführungsbesitz) ve zvláštním článku dr. Arnošt Bettelheim v Ger. Ztg. str. 190 (Das Recht des Erfinders aus dem Ausführungsbesitze). Dobrozdání o právu autorském na dílech architektonických uveřejňuje dr. Leopold Katz v Jur. Bl. str. 409.
b) Práva na věci cizí, zejmena zástavní. — Rázu de lege ferenda jest dobrozdání Grabmayrovo: Bodenentschuldung u. Verschuldungsgrenze, o kterémž pojednává Randa v Ger. Ztg. str. 297. — V Ger.-Halle (str. 216) píše Reinhold o otázce, zda pohledávky mohou býti předmětem práva zástavního, a hájí odpověď zápornou, považuje zastavení pohledávky za druh rukojemství, kteréž rozděluje na dobrovolné a nedobrovolné; nedobrovolné rukojemství nastává právě zastavením pohledávky. Týž autor v témž časopise (str. 571) zastává se náhledu, že v případě § 469. obč. zákona exekučně nenabývá se práva zástavního na pohledávce zaniklé, avšak dosud z knih nevymazané, jelikož zákonodárce chtěl chrániti úvěr reální, nikoli i pouhý personální. — O exekučním právu zástavním na platech služebních píšou: Berthold Pick v Grünhutově časopisu (XXVIII. seš. 1: Die Lohnbeschlagnahme nach oesterr. und deutschem Rechte, zugleich ein Beitrag zur Kritik juristischer Begriffsbildung; vyšlo též ve zvláštním vydání) a Albert Ehrenzweig v Jur. Bl. (str. 73: Execution auf Dienstbezüge wegen privilegierter Forderungen nach dem Einf. Ges. zur Ex. O., zejmena na základě čl. IX. č. 8 a 10). — K nauce o zabavení pohledávek a o soudním právu podzástavním přispívá dr. Jindřich Karnert v Ger. Ztg. str. 95, hlavně polemisuje proti Tilschovi. — Dr. K. Bežek píše v Zt. f. Not. str. 9 o záznamu práva zástavního jako exekuci k zjištění (čl. XIII. č. 5 úv. z. k ex. ř., resp. § 38. knih. zák.). — Pamětní kniha university Krakovské vydaná k jejímu jubileu obsahuje pojednání Josefa Brzeského o právech věřitelů tabulárních v případě požáru, když nemovitost byla pojištěna. — O vojenských kaucích svatebních pojednávají: Roztočil obšírně v Ztschft. f. Not. str. 283, Moric Sternberg v Ger. Halle str. 511 a S. B. v Ger. Ztg. str. 19. — O postoupení knihovního pořadu, zvláště před výměnkem píší František Lošan (v Právníku str. 717) a Václav Fryc (tamtéž str. 834), o knihovní přednosti též August Cerný v hovorně Právníku str. 779. — V Zt. f. Not. str. 212 odůvodňuje Ofner pod titulem: Zur Praxis des § 1101 a. b. G.-B. svůj náhled, že žádost za zájemné popsání svrchků lze spojiti i s pouhou žalobou určovací v příčině činže nájemní. Náhledu tomu odporuje Jan Steiner v témže časopise pod týmže titulem na str. 278.
III. Právo obligační. O »pravosti« pohledávky jakožto podmínky kompensace pojednává prof. Schrutka v Ger. Ztg. str. 119 zejmena vzhledem k ustanovení nového řádu soudního o projednávání v případě namítání kompensace. Otázky kompensace týká se i článek dv. r. Otta v témže časopise str. 397. O regressu pro zaplacení cizího dluhu (dle §§ 1358, 1422, 1423 obč. zák. rak.) píše Mirko Košutić v Mjesečniku pravničkoga družstva u Zagrebu str. 17. Jakožto výňatek z komentáru svého uveřejnil prof. Jaworski pojednání o theorii úplat peněžných a o judikatuře dotyčné v Przeglądu pr. i adm. str. 1, o valutách píše též J. Kavčnik v Slovenském Právníku str. 65.
a) Právní jednání, zejmena smlouvy. Na historickém a srovnávacím základě založena jest civilistická studie dra Steinbacha: Treu und Glauben im Verkehr (Ger. Ztg. str. 1), jež vyšla též ve zvláštním otisku; referát o ní podává Till v Przeglądě, str. 723. — O nedovolených právních jednáních dle rak. práva s ohledem na něm. obč. zák. pojednává dr. Grabscheid v Ger. Ztg. str. 373 a v témže časopise na str. 426 Ofner o smlouvách jednostranně nemravných. — Přednáška dra Coulona o funkcích formy a sice o funkci právo zakládající a o funkci právo zachovávající uveřejněna jest v Ger. Ztg. str. 8. — O významu ústních úmluv, byla-li uzavřena smlouva písemní (§ 887 obč. zák.), obsahuje obšírný výklad pojednání Allerhandovo v Przeglądě prawa i adm. str. 161; o vlivu civ. řádu soudního na § 887 obč. zák. píše Schulbaum v Ger. Halle str. 133. — Jmenovaná již pamětní kniha university Lvovské obsahuje pojednání Ernesta Tilla o právním významu automatu, jež vyšlo i ve zvláštním otisku a v němž zkoumá se zejmena otázka offerty. Téhož předmětu dotýká se, jinak více k trestnímu právu hledící, přednáška dra Prušáka: O deliktech na automatech (Právník str. 403), o kterémž předmětě od téhož autora pochází i článek v Časopisu českých advokátů str. 51. — Praktický případ k vyjasnění otázky v příčině pactum reservati dominii při smlouvě trhové přináší dr. Pappafava v Ger. Halle str. 333, o dvou rozhodnutích týkajících se takové úmluvy při smlouvách splátkových píše Dr. S. v témže časopise str. 440. — Pod titulem: Die Kündigung des Dienstvertrages nach dem allg. bürg. Ges. B. pojednává Ofner o otázce, zda možno smlouvu služební, není-li výpověď umluvena ihned zrušiti; na polemiku Sternbergovu v Ger. Halle str. 357 odpovídá v posléz dotčeném časopise na str 391. O smlouvě čelední při vnucené správě píše Menoušek v hovorně Právníka str. 881; a recensi spisu Dniestrzańského: Das Wesen des Werklieferungsvertrages im oesterr. Rechte přináší Právník str. 29 od dra N. — O lhůtě promlčecí při nárocích ze smluv společenských jedná dr. Karel Schreiber v Ger. Ztg. str. 413 a o poměru kolonátním v Dalmacii, zejmena v okresu Kninském, uveřejnil obšírné pojednání Luigi Salvi v Gazz. dei Tribunali str. 2. — Smluv svatebních týká se článek Roztočitův v Zt. f. Not. str. 250: Sind Ehepacte über Mobilien ohne notarielle Errichtung giltig? — V článku o hře a sázce pojednává Horsetzky (Ger. Halle str. 13) hlavně o otázkách, zda možno učiniti sázku žalovatelnou uznáním anebo složením směnky jako ceny a odpovídá k první záporně, k druhé kladně; dr. Heřman Hollerstein pak píše v článku: Das Differenzgeschäft als Wette hlavně o poměru zástavy neb depôt-u k ceně sázky (Jur. Bl. str. 263). Vůdčí ideu pojištění shledává Dniestrzański v pojednání takto nadepsaném (Przegląd str. 489) v rozložení škody.
b) Závazky ze zákona. Samostatný spis: Versio in rem (Studie zu den Problemen der Rechsentwickelung und Gesetzesinterpretation auf Grundlage des oesterr. Rechtes) vydal dr. Moric Wellspacher (Vídeň, Manz 1900), o kterémž referuje Roztočil v Zt. f. Not. str. 183. — O nuceném provedení nároku na zrušení spoluvlastnictví píše dr. Schmid v Ger. Ztg., str. 249.
c) Náhrada škody. V knize pamětní university Krakovské obsaženo jest pojednání Ignáce Weinfelda o příčinném svazku při závazcích k náhradě škody dle theorie práva rak. i obecného. — O ručení podnikatele za náhradu škody dle úrazového zákona pojednává dr. V. Kasanda v Časopisu českých advokátů; o témže předmětě měl přednášku v Právnické jednotě, jejíž obsah udán v Právníku na str. 712. — Zákona o ručení železnic parou hnaných za poškození na těle týká se pojednání dra Emanuela Tilsche: O zavinění poškozeného, je-li nepříčetný, v Jur. Bl. str 337, jež v samostatném vydání jest předmětem recense Arnošta Tilla v Przeglądě prawa i adm. str. 724. O ručení obce Pražské za úraz tělesný na dráze elektrické způsobený vykládá dr. Karel Hubáček v Právníku str. 126; v témže časopise na str. 437 pojednává —š o přednášce: Haftpflicht der Kraftfahrzeuge již měl Karel Hilse v právnické společnosti Berlínské. Praktický případ o bolestném podává Mathias v Ger Ztg. str. 236.
IV. Právo dědické. O Andersově nástině práva dědického, jenž vyšel r. 1899 jakožto další část řečeného již: Grundriss des oesterr. Rechtes, vyšla recense od E. v Ger. Ztg. na str. 23. Do pamětní knihy university Lvovské přispěl Dniestrzański projednáním »o dożywociu małžonka« dle rak. práva; o témže předmětě měl přednášku, jejíž obsah udán v Przeglądě prawa i adm. na str. 318; týž uvádí, že doživotí manžela zakládati se může v testamentu (§ 608 obč. z.), na smlouvě (§ 1255 obč. z.) a na zákoně (§ 757 obč. zák.). — O tom kterak práv jest dědic, jenž přihlásil se s dobrodiním inventáře, podává srovnávací studii dr. Hofer v Zt. f. Not. str. 266. — Pod titulem: Pokus o nástin výkladu k § 822 ob. z. obč. pojednává K. Skřipský zevrubně o § 822 obč. z. ve Zprávách právnické jednoty Moravské str. 115. — S ohledem na nový soudní řád píše dr. Kirschbaum o vedlejší intervenci legatářů ve sporu o neplatnost testamentu v Ger. Halle str. 267. — Dr. Čeněk: Pinsker vydal studii o posloupnosti do fideikomissu jaroměřického (Die Succession in die gräflich Kaunic’sche Secundogenitur Jaroměřic).
V. Právo rodinné. Ke konci roku vyšel spis: Wyklad austr. prawa małzeńskiego osobowego i majątkowego, jejž vydal Ernest Till, jakožto první část pátého dílu svého systemu rak. práva obč. — Recensi o Andersově: Grundriss des Familienrechtes, vydaném r. 1899, podává E. v Ger. Ztg. na str. 23. — Práva rodinného dotýká se spis: Hlavní pravidla o vedení matrik od prof. bohosl. Kupky v Brně. — O otázce, zda třeba smírčích pokusů i v řízení o rozloučení manželství, píše dr. L. Adler v Ger. Ztg. str. 418. — O vývoji rozeznávání veřejných a soukromých překážek manželství pojednává Emanuel Tilsch v historicko-kritické studii o řízení ve věcech manželských v Právníku na str. 261. — K výkladu § 158 obč. z. přispívá Schwalb v Ger. Ztg. str. 268. — O otázce donucovacího vychovávání nezletilých jednají: dr. Alfred Bloch v Ger. Ztg. str. 41 (Der richterliche Vormund, ein Beitrag zum Capitel Kinderschutz; srv. i korespondenci v témže časopise na str. 247); pak Dr. H. v M. v Jur. Bl. str. 565 (Zwangserziehung eine socialethische Nothwendigkeit); touže otázkou obírala se též řeč nastupujícího rektora dra Stupeckého, dosud neuveřejněná. Doc. Dr. E. Tilsch.
Citace:
TILSCH, Emanuel. Přehled literatury rakouského všeobecného práva občanského za rok 1900.. Sborník věd právních a státních. Praha: Bursík & Kohout, 1901, svazek/ročník 1, s. 252-257.