Do inventáře jest zařaditi pouze majetek, v jehož držbě zůstavitel v čase úmrtí byl, nestačí pouhé tvrzení spoludědiců, že zůstavitel zanechal peníze, které při soupisu inventáře nalezeny nebyly.

Pozůstalostní soud zařadil do aktiv pozůstalostních částku 12000 Kč jako hotovost za voly zůstavitelem odprodané, o níž všichni spoludědicové kromě syna zůstavitele A. prohlásili, že zůstavitel onu hotovost uloženou měl ve voj. kufříku, který vlastnicky náležel A., ačkoliv při soupisu pozůstalostního jmění tato hotovost per 12000 Kč nalezena nebyla. V tomtéž kufříku však nalezeno bylo 540 Kč, jež si tam zůstavitel uschoval a které do aktiv pozůst. pojaty byly. Zařazení částky 12000 Kč opřel o § 104 nesp. pat. Rekursní soud usnesení potvrdil.
Důvody: Do stavu jmění zařazena byla též hotovost 540 Kč, o které stěžovatel A. v protokolu uvedl, že činí si na ni nárok sám, poněvadž kufřík náleží jemu a tudíž i 540 Kč, které si tam zůstavitel uschoval. Tímto skutkovým tvrzením doznává stěžovatel, že zůstavitel měl nad kufříkem tím skutkovou moc, spojenou s vůlí nakládati s ním jako s vlastním (§ 309 obč. zák.). Proto, když ostatní zákonní dědicové tvrdili, že zůstavitel prodal v polovici ledna dva voly za 12000 Kč a že si tuto kupní cenu, hotově mu vyplacenou, uložil do téhož kufříku a klíček od něho si vzal sám, stěžovatel A. nemůže popříti, že zůstavitel se v oné době v držbu hotovosti té skutečně dostal a nedovedl ani vzdáleně naznačiti, jak zůstavitel s hotovostí tou v tak krátké době — od polovice ledna do 21. března — naložil. Nemohl proto prvý soudce odporovati návrhu ostatních, dědicky oprávněných osob, na zařadění hotovosti 12000 Kč do pozůstalostního jmění.
Nejvyšší soud vyhověl odvolacímu rekursu pro zřejmé porušení zákona a zřejmý odpor se spisy a usnesení nižších soudů změnil v ten rozum, že se částka 12000 Kč z poz. aktiv vylučuje. Důvody : Pozůstalostním spisům zřejmě odporuje skutkový předpoklad obou nižších soudů, že sporná hotovost 12000 Kč byla v době smrti zůstavitele v jeho držbě (§ 97 nesp. pat.) nebo jako nesporné vlastnictví v rukou osoby třetí (§ 104 posl. odst. nesp. pat.), zde stěžovatele A. Není však zjištěno, že zůstavitel měl spornou hotovost uloženou v kufříku stěžovatele A. v době smrti a že v době té byl v jich držbě.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 1924, č. j. R I. 947/24. Dr. Jos. Mrůzek.

Citace:

Do inventáře jest zařaditi pouze majetek. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1925, svazek/ročník 64, číslo/sešit 6, s. 217-218.