Splatnost a promlčení poplatků, na které se vztahuje § 3 zák. č. 65/1933.

Přehled diskuse o této ožehavé otázce, která vznikla dvěma výnosy ministerstva financí a dvěma rozhodnutími Nejvyššího soudu (R II 360/37 a R I 566/37), uveřejňuje Dr. Frant. Oswald v Prager Archivu 1938, str. 939 a násl.
Dochází k stejnému závěru jako Nejvyšší soud v souhlase s Dr. Riedlem (Notariats-Zeitung 1938/3, Steuer- a Geb. Rundschau, 1938/3—4 a 5—6, Věstník Svazu okr. zál. hosp., 1937/9, 1938/3, Daňová a bil. revue 1938/2, Soudcovské listy 1938/3 a 1938/9) a v opaku s Drem Semerádem (Finanční právník 1938/8 a Soudcovské listy 1938/9), totiž, že počátkem promlčecí lhůty přednostního práva pro poplatky splatné ve smyslu zák. č. 65/1933 do 40 dnů, jest splatnost poplatku, totiž uplynutí 40denní lhůty, a nikoliv uplynutí lhůty obsažené v platebním rozkaze dodatečně snad doručeném.
Máme za to, že tato otázka jest v literatuře i v praksi exekuční nyní již jednoznačná, i když patrně se řádné soudy v rozvrhových usneseních budou častěji museti zabývati zamítáním požadavků finanční správy, která ve smyslu výnosu ministerstva financí ze 16. února 1938, čís. 18 029/38 bude se asi znovu a znovu pokoušeti o prosazení svého stanoviska.
Proto bude vymáhající věřitel v praksi nucen na přihlášky fisku při exekučním řízení zvláště dávati pozor.

Citace:

Splatnost a promlčení poplatků, na které se vztahuje § 3 zák. č. 65/1933.. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1938-39, svazek/ročník 3, s. 40-41.