Právní prakse, měsíčník československých právníků, 3 (1938-39). Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 264 s.
Authors:

Soudní poplatky v Sudetském území.


Nařízením z 30. listopadu 1938 RGBl. č. I, str. 1684 byly v Sudetském území zavedeny předpisy týkající se soudních poplatků, totiž Gerichtskostengesetz z 5. VII. 1927, RGBl. I., str. 152 s doplňky a změnami. Zaveden dosud nebyl v Sudetském území říšskoněmecký »Poplatkový řád pro advokáty«. Pro urychlení výkonu právní pomoci jest nutno, aby i právníci česko-slovenští byli se zásadami soudních poplatků platnými v Sudetském území dobře obeznámeni.
I. Všeobecné:
Níže jest přehled nejdůležitějších zásad, platných pro tyto poplatky v občanských právních rozepřích:
Je-li řízení již zahájeno, a byly-li podle starých předpisů poplatky zapraveny nebo vyměřeny, vpočítají se do nových poplatků.
Mimo soudní poplatky nevybírají se žádné kolky nebo další dávky, zejména tedy ne kolky na podání, na protokoly, na přílohy a pod.
Zákon o soudních poplatcích stanoví sazbu »plného poplatku« a z ní vychází. Podle něho vybírá se »plný poplatek«:
1. Jako procesní poplatek za řízení vůbec;
2. jako důkazní poplatek za nařízení provádění důkazů;
3. jako poplatek rozsudečný za konečný nebo mezitímní rozsudek, vydaný po sporném, projednávání.
Podle toho jest odvésti při rozsudcích pro uznání a pro zmeškání pouze procesní poplatek. Dojde-li ve sporu k uzavření smíru u soudu, vybírá se pouze čtvrtina plného poplatku, přesahuje-li hodnota předmětu smíru hodnotu předmětu sporu, takže při takových smírech, jejichž punktum nepřesahuje punktum sporné, což bude pravidlem, se poplatek ze smíru neplatí. Ukončí-li se spor takovým smírem, odpadá i důkazní poplatek, na který nárok již vznikl.
Je-li hodnota sporu v době vynesení rozsudku nebo při jiném skončení sporu vyšší, než v době podání žaloby, rozhoduje pro poplatky z celého sporného řízení hodnota vyšší. Při nárocích na výživné počítá se hodnota sporu podle výše jednoročního výživného, není-li ovšem souhrn žalovaných pohledávek nižší. Při uplatňování peněžitých rent určuje se hodnota sporu pětinásobkem jednoročních důchodů, opět za předpokladu, že souhrn žalovaných dávek není nižší, než tato hodnota. Při rozhodování o alimentační povinnosti manželů pro dobu trvání sporu počítá se hodnota sporu součtem alimentů za dobu půl roku. Při žalobách o trvání nebo existenci nájemního poměru jest hodnotou sporu jednoroční nájemné, leda by nájemné připadající na spornou dobu bylo nižší. Při žalobách na vyklizení pronajatých budov a části budov nebo propachtovaných pozemků jest hodnotou sporu čtvrtletní nájemné.
U nemajetkových nároků platí zpravidla jako hodnota sporu částka 2000 RM.
Procesní poplatek se nevybírá, byla-li žaloba vzata zpět ještě před určením roku k ústnímu jednání, byla-li vzata zpět po té, snižuje se procesní poplatek na čtvrtinu plného poplatku.
Polovina plného poplatku se vybírá v řízení o prozatímním opatření.
Procesní poplatek, důkazní poplatek a rozsudečný poplatek zvyšují se v odvolací stolici o polovinu, v dovolací stolici na dvojnásobek. Je-li odvolání nebo dovolání odmítnuto usnesením jako nepřípustné, čí ní procesní poplatek pouze polovinu plné sazby. Polovinu plného poplatku jest zaplatiti také tehdy, byl-li opravný prostředek vzat zpět před nařízením roku k ústnímu jednání.
V řízení o stížnosti (rekursu) se vybírá plný poplatek jen tehdy, byla-li stížnost odmrštěna jako nepřípustná nebo odmítnuta. Nebylo- li však ve věci samé rozhodnuto a bylo-li rozhodnuto pouze o útratách, podléhá útratová stížnost plnému poplatku.
V řízení upomínacím a směnečném vybírá se polovina plného poplatku. Zákon o soudních poplatcích zná také poplatek z prodlení. Tento poplatek může býti soudem uložen, muselo by býti zaviněním strany nebo jejího zástupce ústní sporné jednání odročeno nebo vznikl-li průtah sporu opožděným přednesem strany. Poplatek z prodlení může býti uložen v plné výši plného poplatku, může však býti též snížen až na čtvrtinu.
II. Výše poplatků:
Nejmenší částka poplatku jest 3 RM. Obnosy v pfenicích zaokrouhlují se vždy na 10 nahoru.
Plný poplatek činí u předmětu sporu do 60 RM včetně 2 RM, při vyšších punktech až do
1000 RM včetně činí . . 3 %,
nad to až do 2000 RM včetně 2 %,
nad to až do 10.000 RM
včetně 1 %
nad to bez omezení . . . 1/2 %
Hodnotu jest zaokrouhliti vždy nahoru do nejbližších 100 RM, při hodnotě sporu přes 20000 RM vždy na nejbližších 1000 RM.
Poměrně vysoké poplatky, naproti tomu však upravené degresivně jsou zřejmý z tabulky:
Hodnota Plný Hodnota Plný sporu až poplatek sporu až poplatek 60 2 2600 56 100 3 2700 57 200 6 2800 58 300 9 2.900 59 400 12 3.000 60 500 15 3100 61 600 18 3200 62 700 21 3300 63 800 24 3400 64 900 27 3500 65 1000 30 3600 66 1100 32 3700 67 1200 34 3800 68 1300 36 3900 69 1400 38 4000 70 1500 40 4100 71 1600 42 4200 72 1700 44 4300 73 1800 46 4400 74 1900 48 4500 75 2000 60 4600 76 2100 51 4700 77 2200 52 4800 78 2300 53 4900 79 2400 54 5000 80 2500 55 5100 81
Hodnota Plný Hodnota Plný sporu až poplatek sporu až poplatek
5200 82 7700 107 5300 83 7800 108 5400 84 7900 109 5500 85 8000 110 5600 86 8100 111 5700 87 8200 112 5800 88 8300 113 5900 89 8400 114 6000 90 8500 115 6100 91 8600 116 6200 92 8700 117 6300 93 8800 118 6400 94 8900 119 6500 95 9000 120 6600 96 9100 121 6700 97 9200 122 6800 98 9300 123 6900 99 9400 124 7000 100 9500 125 7100 101 9600 26 7200 102 9700 127 7300 103 9800 128 7400 104 9900 129 7500 105 10000 130 7600 106
Podle toho činí tedy na př. při sporném punktu 1000 RM procesní poplatek 30 RM, důkazní poplatek 30 RM a rozsudečný poplatek 30 RM, dohromady 90 RM, poněvadž každý z těchto poplatků představuje plný poplatek.
III. Splatnost soudních poplatků.
Poplatek stává se splatným učiněním návrhu po kterém se řízení zahajuje, rozsudečný poplatek jest splatný rozhodnutím.
Rok k ústnímu jednání má o žalobě býti nařízen po zaplacení procesního poplatku. Platební rozkaz (směnečný platební příkaz) má býti vydán teprve po zaplacení poplatku.
Výjimka platí tehdy, má-li žalobce právo chudých, nebo osvědčí-li, že by mu zaplacení poplatku v krátké lhůtě s ohledem na jeho majetkové poměry, činilo potíže. To platí i tehdy, osvědčí-li se, že by průtah způsobil žalobci škodu nenahraditelnou nebo těžko nahraditelnou. K osvědčení postačí v posledním případě prohlášení zmocněného právního zástupce. Odpůrce žalující strany, která má právo chudých, neplatí tedy soudní poplatky, leda by v rozsudku k tomu byl odsouzen. Dlužníkem soudních poplatků jest v civilním procesu vždy ten, kdo řízení v I. stolici navrhl. Je-li rozhodnutí zrušeno nebo změněno, zaniká tím také povinnost k placení soudních poplatků, založená soudním rozhodnutím.
Více poplatkových dlužníků ručí solidárně.
IV. Záloha cizinců.
Příslušníci cizích států jsou povinni bez ohledu na závazek k placení procesního poplatku v I. a II. stolici platiti zálohu ve výši dvojnásobného poplatku, v III. stolici ve výši jednoduchého poplatku. Totéž platí pro osoby bez státní příslušnosti, které nemají svoje bydliště v Německé Říši. Je to jakýsi druh aktorské kauce, jenže ve prospěch fisku a nikoli ve prospěch druhé strany.
Tato záloha cizinců se však nevybírá, platí-li vzájemnost. Tomu tak jest v poměru k Česko-Slovensku.
Avšak, i když neplatí vzájemnost, nevybírá se záloha cizinců při žalobách směnečných, žalobách navzájem, žalobách z práv zapsaných v pozemkové knize a v případech, kdy žalobce má právo chudých.
V. Způsob odváděni soudních poplatků.
Zásadně doručuje justiční pokladna (Justizkassa) útratový účet, který zasílá přímo straně. Je však též možno, aby strana si vypočítala poplatek a složila jej v »Gerichtskostenmarken« (ve známkách soudních poplatků).
Ručení procesního zmocněnce za soudní poplatky neexistuje. Procesní zmocněnec naopak může podávati všechna podání bez jakýchkoliv známek poplatkových, poplatky budou pak vyměřeny straně útratovým účtem přímo.
V této souvislosti jest upozorniti též na ustanovení Urkundensteuergesetz z 5. V. 1936 RGBl. I, str. 407 o procesních plných mocích, který platí v Sudetském území od 10. XI. 1938. O procesních plných mocích ustanovuje § 27 Urkundensteuergesetz:
Dani podléhá prohlášení zmocnitele, jímž uděluje někomu jinému zastupitelskou moc (udělení plné moci). Dani podléhá také udělení substituční plné moci. Není-li o udělení plné moci vystavena listina, jest takové listině pokládati za rovno sdělení zmocnitelovo třetí osobě, že jiného zmocnil.
Daň se počítá,
1. zmocňuje-li plná moc k provedení určitého právního jednání nebo určitého druhu právních jednání (zvláštní plná moc): z hodnoty předmětu těchto právních jednání;
2. zmocňuje-li plná moc k provedení všech právních jednání, které se týkají celého jmění nebo části jmění zmocnitelova (všeobecná plná moc): z hodnoty jmění nebo částečného jmění bez srážky dluhu.
Listinná daň činí v tomto případě 1/2 % (promile), ne však více, než 500 RM. Není-li hodnota předmětu ocenitelná, činí daň 1.50 RM.
Ze zdanění jest vyňata: Plná moc k zastupování v řízení před soudem nebo jiným úřadem, a to i tehdy, zmocňuje-li plná moc k přijímání předmětu sporu a k disposici jím (další osvobození v této souvislosti nejsou důležitá).
Podle toho jest procesní plná moc prosta poplatnosti. Naproti tomu však podléhá dani prohlášení, že mandát se přijímá. Potvrdí-li tedy na př. právní zástupce své straně, že přijímá zastupování určité věci, podléhá to listinné dani.
Citace:
Soudní poplatky v Sudetském území. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1938-39, svazek/ročník 3, s. 182-185.