Prakse při rozlukových žalobách.

Podle rozhodnutí n. s. z 21. dubna 1938, Rv I 2997/37 (Soudcovské listy, příloha rozh. č. 1342, Richterzeitung 1938/8) jest předpokladem zahájení řízení o žalobě na rozluku vždy též průkaz státního občanství a není-li k žalobě připojeno osvědčení o státním občanství, trpí žaloba vadou, která brání řádnému rozhodnutí, pro kterou nemůže býti vydán platný rozsudek, neboť soudy musejí z moci úřední zkoumati státní příslušnost stran.
Toho jest tedy při žalobách rozlukových nyní přísně dbáti a osvědčení o státním občanství (nestačí domovský list) ihned k žalobě připojiti.
Z důvodů cit. rozhodnutí uvádíme:
»Československé soudy jsou oprávněny ve sporech o rozluku manželství rozhodovati, pokud jde o československé státní občany, a, pokud jde o cizozemce, jen nepříčí-li se jejich zásah mezistátním úmluvám. Proto jsou československé soudy v každém rozlukovém sporu povinny hned při jeho zahájení a pokud se tak nestalo, v každém stadiu z moci úřední ní příslušnosti spor vedoucích stran, aby mohlo býti zjištěno, že sporná věc není vyloučena z jejich pravomoci; proto také žaloba je o rozluku formálně podána jen, je-li již v ní osvědčeno, o jaké státní občany jde. Žaloba po této stránce nevyhovující trpí vadou, překážející aby o ní bylo řádně rozhodnuto a nemůže tedy býti základem platného rozsudku.
Státní příslušnost československá je řádně vykázána osvědčením příslušného okresního úřadu a je věcí strany, podávající žalobu, aby je předložila (§ 226 c. ř. s.).«
Cit. rozh. otištěno bylo též v úřední sbírce nejv. soudu pod č. 16870.
Pokud jde o žaloby rozvodové, žádají soudy i při nich průkaz o státním občanství.

Citace:

Prakse při rozlukových žalobách.. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1938-39, svazek/ročník 3, s. 85-85.